Poezie

Mozaika citů
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: VGd

Poslední svíce dohasíná,
bolí mě oči a srdce.
Poznal jsem, že jsi úplně jiná.
Jak láska je pomíjivá…

Chtěl jsem ti verše psát,
teď už ale nechci.
Měl jsem tě moc rád,
teď vynechám veršované kecy.

Tvé nahé tělo bylo mou zárukou,
rád jsem tě nosil na rukou.
Cosi však vyhořelo.
Zbylo jen tvoje krásné tělo.

Teď patří jinému a ne mně,
jak je to v dramatu dojemné.
Zůstaly jen barevné vzpomínky,
jako v mozaice když skládáš kamínky.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

VGd

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

2 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Člen
7 let před

Máte zajímavé verše a úžasný cit pro výběr obrázku. Vytváří to vždy hezký celek, příjemně se to doplňuje.

Vladimír Grim
Host
Vladimír Grim
7 let před
Odpověď pro  Toomb

Děkuji Vám.Tak nějak si hraji se slovy,ale vždy to také nevyjde.

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Tvé šrámy na duši nevyléčí žádní lapiduši ...
Bože prosím, nedělej z holek modly, vždyť jsou to většinou jenom krávy. Nejsme sic v Indi...
všichni jsme otroci osudu ač já věřil že jím nebudu. však když se štěstěna náhodou oto...
Chtěla bych utéct problémům, starostem, číslům a písmenům a jen být. Být s Tebou a...
Tak věčně jako nízký hrob, tak strašně jako ďábel světa, na prahu pole tvých ozdob zní nesmys...
Po nekonečnosti pracovní doby v době, kdy už čestní lidé volají pořádkovou službu na pobudy ...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
Kéž těšil by mě pohled na utrpení místo toho obdivuji stromy pod tíhou krásy krčí se v pok...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
Motýlí
Vlahé letní ráno vládne ticho, mír a klid naruší jen lehké třepotání to motýl zavrtěl se ...
Osiřelá dívenka u hrobu na zemi pláče a naříká: "maminko, vrať se mi!" Ve šp...
Popraskané žilky se splétají na pergamenu stehen a ukazují cesty, kterými jsi nešla. Stezky ...
Láska na provázku  Sobecká láska člověčí je jako anděl bez křídel Sobecká vášeň zmaten...
(Pana) Asi je ráno do tmy za víčky tlačíme se mi mihotavé světlo asi je ráno a já za...
a boat floating on top of a lake at sunset
Není mi dobře, když kolébá se vor. Není mi dobře, když mám na duši bol. Bolí a píchá m...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Rád mě vidíš se smát, jedním dechem se zamilovat. Rád vidíš, jak podléhám tvým očím, pod...
Prázdná stránka Probublávám Budík tiká Tiše se směje. Mně se směje. Jak mi utí...
[video width="720" height="720" mp4="https://www.klubliteratu.cz/wp-content/uploa...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
Tam, tam za tou duhou je přesně ten keř a nikdo mi to nevymluví. Proč se smějete ka...
V krajině kde nic nebolí kde se láska rozprostírá kde vše živé spokojeně dýchá tam se utí...
Však víš, tak to prostě je. Neuděláš nic? Však víš, každá věc má svůj rub i líc. ...
Co máš za manýry? O co se snažíš? Avšak bezvýsledně. To si tu zohledněme. Zamilovanost k živ...
podzimní krajina se šípky
Čas šípků a jeřabin   Čas šípků a jeřabin, čas souzení a vin čas mlh a barevného l...
Jsem jenom sklíčko S prachem, co jsem nasbíralo na své cestě Občas na mě ukápla slza Pochcal m...
Inkoust prosakoval z napitých mračen do zdí domů Po dešti sladce voněl asfalt. Květy stromů s...
Co je štěstí? Kolik je na světě lidí a každý je spatřuje v něčem jiném,  v každé et...
Zajíc panáčkuje v zasněžené krajině.
Jen počkej!   Dej si pozor zajíci uši měj vždy napnuté mlsná liška krouží kolem tlapky v...
 Pavoučí sítí protkaná křehká a bezbranná jemným citem spoutaná tichá a pokorná pod kůží ...
malebná kavárna uprostřed vídně. sedím v ní. popíjím. tvářím se vlídně. – nade mnou oč...
0