Román

Nadpis není potřeba
Četba díla zabere cca 253 min.

V tomto mém dosti ,,pochybném a zavádějícím´´ prozaickém díle jsem se již velmi lehce dotkla problematiky pojmu psychopatie. Avšak v tomto světě plném zkaženosti, zhýralosti, zákeřnosti bychom měli mít strach z poněkud docela jiných hrozeb v podobě osob  již výše zmíněné geniální inteligence, u nichž je pravý pojem psychopatie zcela neprůkazný. Jediný, kdo by měl v tomto případě, situaci, potenciální naději na úspěch je jedinec z oboru psychologie či psychiatrie se stejnou, ne-li vyšší inteligencí. Kámen úrazu však spočívá v již této podstatě: Génius proti géniovi by nikdy nešel! A kdyby přec čistě teoreticky došlo na ,,lámání chleba´´, bylo by to do slova a do písmene vyhánění čerta Ďáblem!

Především v BIBLI se často vehementně podotýká, upozorňuje na nezvratný fakt, že Ježíš Nazaretský byl pravým BOŽÍM SYNEM, jelikož byl počat z DUCHA SVATÉHO. Dle mého vskutku velmi revolučního, možná trochu excentrického názoru je to opravdu tak, avšak zároveň i poměrně jinak. Zastávám velmi dominantní teorii o tom, že NÁŠ PÁN a SPASITEL byl v té době jediným opravdovým ´´BOŽÍM DÍTĚTEM´´. Ale ne proto, že by ho ,,přímo počal náš PÁN´´, jako spíše kvůli tomu, že on jediný nikdy ´´DOOPRAVDY´´ nezhřešil. Vždyť i u řeky Jordán za přítomnosti Jana Křtitele mu ona Bohem poslána holubice pravila: ,,TY JSI MŮJ MILOVANÝ SYN, TEBE JSEM SI VYVOLIL!´´ Proto si dávejte dobrý pozor na to, jak s kým jednáte a koho máte právě před sebou…

,,Jako dítě jsem si připadal osamělý a stejně se cítím i v dospělosti, protože vím o věcech, o nichž ostatní zjevně vůbec nevědí a většinou ani nechtějí vědět. Já na ně ale stále narážím. Osamělost není způsobena tím, že bych nebyl v kontaktu s lidmi, ale tím, že nemohu mluvit o věcech, které mi připadají důležité, a že zastávám určité názory, které ostatní považují za nepřípustné. ´´ Carl Gustav Jung

,,Máme sklon domnívat se, že jakékoli vnější projevy (jako křik nebo agrese) jsou špatné, a proto se jim při vizualizačním procesu vyhýbáme. Měli bychom však chápat, že emoce zahrnují celou vibrační škálu, na jejímž jednom konci se nacházejí stavy jako radost a láska a na druhém pocit bezmoci. Pomsta je vlastně vibračně zvýšený pocit bezmoci, zoufalství nebo strachu. A stejně tak nenávist nebo vztek. Často nejlepším způsobem, jak se dostat z vibrace bezmoci, je dovolit si posunout se nahoru na vibrační škále tím, že si budeme vizualizovat, , jak se uchylujeme k nějakým velmi silným činům, například k pomstě nebo výbuchu vzteku, nebo jak něco ničíme a rozbíjíme. Tato část procesu scelování probouzí v lidech největší odpor, protože by své vnitřní dítě raději učili jít bezpečnější cestou. Anebo protože se nechtějí zaobírat násilnými představami ze strachu, že by to vedlo k vnějším projevům násilí. Proto nebuďte překvapeni, když v sobě pocítíte vnitřní odpor k tomu, co jsem právě navrhla. To je normální. Ovšem většina lidí si neuvědomuje, že jim hrozí daleko větší riziko, že se ve svém každodenním životě uchýlí ke skutečným násilným projevům , pokud pocitům pomsty, hněvu a obrany nepopustí uzdu ve svém bezpečném prostoru vytvořeném fantazií. Osoba, která si to nedovolí udělat, se obvykle nikdy neposune dál za pocit, že v životě hraje roli oběti.´´

Přesto, co jste si nyní přečetli, život sám o sobě může být vskutku velmi zavádějící , krutý. Obzvláště pro lidi, kteří neumějí ,,plavat.´´ Tito lidé se v tomto rybníku, kterému říkáme svět dusí a topí. Cítí se, jako by jim lidé kolem nich neustále do srdce zabodávali dlouhé, ostré kopí.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Tereza Novotná

Dobrý den! :-) Jmenuji se Tereza Novotná, je mi 31 kalendářních let, avšak ,,trpím” lehkou oligofrenií (nejnižší stupeň mentální retardace, tedy můj psychický věk jest na rozmezí 9 - 12 let). Pokud Vás zajímá, jak smýšlí, tvoří a píší “retardi”, můžete si zde přečíst některé z mých děl! :-) Přeji příjemnou zábavu! :-)

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Procházeli jsme se noční ulicí a tys chtěl něco říct…snad jen už z principu jsem tě nenechala...
Danuše začala začala nejprve konspirovat v menších kruzích. Sdílela obecný příspěvek o rizicí...
Ten sychravý únorový víkend Matouš usedl do svého auta a po delší době vyrazil domů do Lednice....
Natálie ležela ve své posteli, jejíž bílé povlečení bylo posypané vzorem drobných kvítků, ko...
Eliška seděla na lavičce pod rozkvetlou sakurou, s učebnicí otevřenou na klíně. Natálie ji snadn...
Příjezd do nemocnice byl rychlý, ale pro Natálii to byl další moment, kdy se musela podřídit tomu...
Nairi není srovnaná se svou minulostí, to je jasné i jejímu bratru. Statnému bojovníku, Gunnarovi,...
Uplynulo už více než tři měsíce, od Natáliiny nehody. A i když se její ruka postupně zlepšoval...
Ono únorové odpoledne se venku sníh na chodnících rozpouštěl ve špinavé slizké břečce. Natál...
Byl to typický čtvrteční podvečer, kdy se kavárna, kterou kamarádky společně navštěvují, zač...
Natálie vešla domů. Sníh už dávno roztál a podvečerní předjarní slunce prosvítalo do obývac...
Bylo smutné ráno někdy ke konci měsíce září. Bylo ještě docela teplo, ale už bylo cítit, že ...
Bylo brzké dubnové odpoledne, slunce se nesměle prodíralo skrze zašedlá okna zkušebny konzervatoř...
Túto knižku by som venovala všetkým ženám a matkám, ktoré snívajú o lepšom živote, o nespln...
A group of boats sitting on top of a lake
Strata dieťaťa je neprekonateľná bolesť, ktorá nikdy z nášho života neodíde. Ktorú si nesieme...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Sluneční paprsky paprsky pronikaly skrz skleněná okna kavárny. Natálie přicházela v jednoduché b...
Na začátku listopadu v Brně panuje tichá, podzimní atmosféra. Město obklopuje chladný vzduch a n...
Matouš se znovu sešel se všemi – s Adamem, Jakubem, Eliškou i Nikolou. Svíral v rukou anonymní do...
Natálie ležela ve své posteli, jejíž bílé povlečení bylo posypané vzorem drobných kvítků, ko...
Jakub a Nikola znovu znovu seděli na lavičce v parku. Slunce pomalu klesalo za obzor, obloha se barvila...
Natálie stála stála u schodů vedoucích k hlavnímu vchodu. V ruce držela telefon, jakoby váhala, j...
Když Polhošovi přijeli do nemocnice, Eliška a Nikola zůstaly na chvíli v čekárně. Přemýšleli ...
Byl to typický čtvrteční podvečer, kdy se kavárna, kterou kamarádky společně navštěvují, zač...
Matouš seděl u stolu v knihovně na fakultě, před sebou rozložen otevřený notebook a na něm pootv...
A group of boats sitting on top of a lake
Strata dieťaťa je neprekonateľná bolesť, ktorá nikdy z nášho života neodíde. Ktorú si nesieme...
Dopoledne bylo v Brně stále chladné, ale slunce se už od časného rána pokoušelo prorazit šedivý...
Ono únorové odpoledne se venku sníh na chodnících rozpouštěl ve špinavé slizké břečce. Natál...
Natálie vešla domů. Sníh už dávno roztál a podvečerní předjarní slunce prosvítalo do obývac...
Bylo brzké dubnové odpoledne, slunce se nesměle prodíralo skrze zašedlá okna zkušebny konzervatoř...
Příjezd do nemocnice byl rychlý, ale pro Natálii to byl další moment, kdy se musela podřídit tomu...
0