Román

Nadpis není potřeba
Četba díla zabere cca 253 min.

,, Každý je génius, ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná. ´´ Albert Einstein

Specifické poruchy učení… Opět zavádějící pojem… Mezi ně se řadí kupříkladu druhy ,,handicapů´´ jako jsou dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, dysortografie a mnohé další. Dle mého ne tak skromného názoru existují i druhy / poddruhy těchto poruch, které by se daly zařadit mezi poruchy nespecifické. A musím ze své vlastní zkušenosti s notnou dávkou upřímnosti konstatovat, že právě tyto jsou nejzákeřnější. Nedají se vskutku konkrétně nikam zařadit, sabotují celý společenský život toho daného člověka. V případě, když nějaký aprobovaný psycholog osobu s tímto problémem / handicapem vyšetřuje a nezapadá mu do celé ,,skládačky´´ jeden nebo více kousků, zařadí ho do kategorie, která je pro něho nejsnazší, nejpochopitelnější, nejpravděpodobnější, nejschůdnější. Málokdo z nich je ochoten uznat, že někde udělal byť triviální chybu.

Vysvětlení pravé povahy emocí tabulkového psychopata:

Při své neukojitelné touze po moci (ve vztazích, organizacích nebo obecně ve společnosti) psychopat řekne a udělá cokoli, aby dosáhl svého. Překrucování pravdy, lži, nepřesnosti, podvody. Rušení slibů a obviňování oběti.

STANOVISKO – PRAVDA ČÁSTEČNÁ

ODŮVODNĚNÍ – Aby psychopat dosáhl svého, vykoná pro to vskutku téměř cokoliv. Většina z nich má však velmi nízké sebevědomí a zdařile to tají, tito lidé jsou plni rozporuplných emocí, které neumějí na první pohled vyprodukovat. Překrucování pravdy, lži, nepřesnosti, podvody – to vše je ve výsledku jedno zoufalé volání o pomoc. Bojí se odmítnutí, cítí se nepochopení a sami. Co se týká rušení slibů – jak kteří, stejně jako ostatní lidé. Oběť v podstatě ani neobviňují, pouze jsou na konci svých psychických sil, nedokážou si přiznat chybu, ale zároveň projevují vnitřní potřebu o její přízeň, kterou se v sobě snaží popřít.

Mají jen malý nebo žádný smysl pro morálku. Jsou náchylnější k porušování lidských práv a překračování zákona. Lidskost a etiku vnímají jako slabost.

STANOVISKO – PRAVDA ČÁSTEČNÁ

ODŮVODNĚNÍ – První věta je zcela pravdivá. Ta druhá opět jen částečně, v tomto ohledu buď ,,machrují´´ nebo jsou nakaženi tím ,,zlem´´, které je na ně přenášeno v očích druhých, ze kterých na ně číhá čisté opovržení.

Nedostatek morálky a sklon k porušování pravidel: Pravidla jsou tady od toho, aby se porušovala – jedině tak můžeš zvítězit.

Většina lidí má vrozený cit pro to, co je dobré a co špatné. Laskavost je dobrá, krutost špatná. Zdravé vztahy jsou v pořádku, zatímco toxické a manipulativní ne. Poctivá práce ano, krádeže a podvádění ne. Psychopati to nevědí. Mají jen malý nebo žádný smysl pro morálku. Jsou náchylnější k porušování lidských práv a překračování zákona. Lidskost a etiku vnímají jako slabost. Svědomí? Chybí.

Když pak někdy mluví o morálce a spravedlnosti, dělají to jen kvůli své image, nebo aby odškrtli další položku na svém seznamu, co je kde potřeba říct, aby se zase o krůček posunuli blíž ke svému cíli. Jde spíš o další prostředek manipulace než vyznávanou hodnotu.

STANOVISKO – PRAVDA ČÁSTEČNÁ

ODŮVODNĚNÍ – Tito lidé porušují pravidla, jelikož ve své podstatě nevěří sami v sebe. Na základě svých životních zkušeností již nerozlišují mezi dobrým a zlým. Vždy, když se v životě pokusili udělat něco dobrého, nevyplatilo se jim to. S tím, že laskavost je dobrá, krutost špatná však v jádru souhlasí. Vytvořit nějaký toxický vztah nebylo nikdy jejich záměrem, manipulují většinou nevědomky, bezděčně. Nejspíš za to může jejich přirozená magická přitažlivost (jak toho dobrého, tak špatného). Kdyby věděli, že jejich poctivá práce bude někdy oceněna, žádných takovýchto excesů by se nikdy nedopustili. V zásadě jsou velice morálně založeni, avšak když jim nejdete ,,na ruku´´, dokážou být velmi zákeřní. Ale k lidem, kteří jim jsou opravdu věrni, projevují notnou dávku loajality, náklonnosti, cti. K porušování lidských práv a překračování zákona jsou vskutku náchylnější. Lidskost a etiku nevnímají jako slabost – opět – ,,machrují´´. Svědomí jim nechybí, pouze znovu nechtějí před někým přiznat svou další vlastní chybu. Ve skutečnosti mívají velmi nízké sebehodnocení.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Tereza Novotná

Dobrý den! :-) Jmenuji se Tereza Novotná, je mi 31 kalendářních let, avšak ,,trpím” lehkou oligofrenií (nejnižší stupeň mentální retardace, tedy můj psychický věk jest na rozmezí 9 - 12 let). Pokud Vás zajímá, jak smýšlí, tvoří a píší “retardi”, můžete si zde přečíst některé z mých děl! :-) Přeji příjemnou zábavu! :-)

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ono únorové odpoledne se venku sníh na chodnících rozpouštěl ve špinavé slizké břečce. Natál...
Matouš seděl seděl u svého pracovního stolu v rohu malého pokoje, obklopen knihami a poznámkami. N...
Oba se po chvíli zamysleli nad tím, co všechno prožili a co je ještě čeká. Po chvíli ticha Matou...
Matouš se znovu sešel se všemi – s Adamem, Jakubem, Eliškou i Nikolou. Svíral v rukou anonymní do...
Jakub a Nikola znovu znovu seděli na lavičce v parku. Slunce pomalu klesalo za obzor, obloha se barvila...
Uplynuly další dva týdny. Město se odívá podzimní melancholií. Jeho ulice lemují koberce hnědý...
Dopoledne bylo v Brně stále chladné, ale slunce se už od časného rána pokoušelo prorazit šedivý...
Bylo teplé květnové odpoledne. Slunce se pomalu sklánělo k západu, zlatavé paprsky pronikaly skrze...
Natálie vešla domů. Sníh už dávno roztál a podvečerní předjarní slunce prosvítalo do obývac...
Na druhý den Matouš čekal před malou kavárnou v centru města, kde se měl setkat s Natálií. Bylo ...
Když Polhošovi přijeli do nemocnice, Eliška a Nikola zůstaly na chvíli v čekárně. Přemýšleli ...
Sluneční paprsky paprsky pronikaly skrz skleněná okna kavárny. Natálie přicházela v jednoduché b...
Uplynulo už více než tři měsíce, od Natáliiny nehody. A i když se její ruka postupně zlepšoval...
Bylo smutné ráno někdy ke konci měsíce září. Bylo ještě docela teplo, ale už bylo cítit, že ...
Byl jeden z těch chladných zimních večerů, kdy vzduch voněl po vlhku a sněhu. Venku už byla tma. ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jakub a Nikola znovu znovu seděli na lavičce v parku. Slunce pomalu klesalo za obzor, obloha se barvila...
Natálie stála stála u schodů vedoucích k hlavnímu vchodu. V ruce držela telefon, jakoby váhala, j...
Ten sychravý únorový víkend Matouš usedl do svého auta a po delší době vyrazil domů do Lednice....
Jakub Doležal seděl seděl ve svém pokoji, pohled upřený na klaviaturu harmoniky položené na stole...
Natálie ležela ve své posteli, jejíž bílé povlečení bylo posypané vzorem drobných kvítků, ko...
Matouš seděl seděl u svého pracovního stolu v rohu malého pokoje, obklopen knihami a poznámkami. N...
Danuše začala začala nejprve konspirovat v menších kruzích. Sdílela obecný příspěvek o rizicí...
Příjezd do nemocnice byl rychlý, ale pro Natálii to byl další moment, kdy se musela podřídit tomu...
Bylo smutné ráno někdy ke konci měsíce září. Bylo ještě docela teplo, ale už bylo cítit, že ...
Natálie vešla domů. Sníh už dávno roztál a podvečerní předjarní slunce prosvítalo do obývac...
Eliška seděla na lavičce pod rozkvetlou sakurou, s učebnicí otevřenou na klíně. Natálie ji snadn...
Když Polhošovi přijeli do nemocnice, Eliška a Nikola zůstaly na chvíli v čekárně. Přemýšleli ...
Natálie ležela na nemocničním lůžku a smutně sledovala, jak se sluneční světlo opírá o bílou...
Sluneční paprsky paprsky pronikaly skrz skleněná okna kavárny. Natálie přicházela v jednoduché b...
Natálie vešla do domu s lehkým úsměvem na tváři. V chodbě si sundala boty a pověsila kabát na v...
0