Ke hvězdami poseté pustině noci,
ve které vyjí osaměle zářící kojoti
tesknou melodií výkřiků smutku a ztracenosti
malují obraz času, noci, chladu
V podobenství šipu
čekáme na napnutí tětivy
výstřel z milosti
co vynese nás, za zvuků nicotné samoty kojota
co vynese nás – partu z Toulce tuláckého kmenu
do výšin Nekonečna
do nížin Nicoty
do dolů Zářivosti
do světa
po tulácích, bloudících mezi souhvězdím
Pany a svitem Venuše
Veto
Veto
Veto pocitům, procitnutím, nářkům
Veto porozumnění
A za svítání ticho, kojoti hasnou
a v Toulci prázdno
žádná milostivá rána
Veto – vesmírná bráno!