Oznamuji všem přátelům a známým, že dne 00.00.0000 mě nenávratně opustil můj mnohaletý životní souputník, můj žlučník.
Narodil se jednoho slunného dne roku 0000 a okamžitě se ujal svých povinností. S radostí a elánem pomáhal při zpracování potravy, kterou jsem v různých intervalech zásobovala svůj trávící systém.
Hravě si poradil s mými prvními kuchařskými výtvory, ani závodní jídelna pro něj nebyla neřešitelnou překážkou. Nereptal a ni když jsem zkoušela různá pubertální lákadla jako alkohol, cigarety a hospodskou stravu. Fritování na přepáleném tuku pro něj bylo výzvou, ze které vycházel vždy vítězně.
S postupujícími lety však sil ubývalo. Nejdříve se mě snažil upozornit drobnými náznaky na postupnou invazi žlučníkových kamenů. Na drobná píchání jsem však nereagovala. Zato žlučníkové kameny rostly a sílily.
Postupně v nerovném boji můj milovaný žlučník vyřadily z boje a vrhly se na mne. Snažily se vniknout do mé břišní dutiny . Teprve v sanitce, která mě s ukrutnými bolestmi vezla do nemocnice, jsem pochopila žlučníkův statečný boj.
Ale nedalo se nic dělat. Na operačním sále po krátkém zásahu byl ode mne můj žlučník, který z posledních sil statečně svíral tři žlučníkové kameny, oddělen a uložen i s kameny v biologickém odpadu.
Bude mi chybět
Čest jeho památce
Hlasité předčítání
