Poezie

OBLÁČEK NAD KÁVOU
Četba díla zabere cca 1 min.

Stala ses jen obláčkem páry
Co vznáší se nad ranní kávou
Pro lásku zbyly jen máry
A hrob, co zaroste trávou

Obláček, co skoro vidět není
Přesto v něm se stále skrýváš
V nocích i časech denních
Z té páry se na mě stále díváš

Však pára nad kávou rychle zmizí
Pak z kávy zbytek lásky vyvane
Nejen s kávou, už jsme si cizí
Nic víc… nic víc, se už nestane

Povinnost mi velí zamknout byt
A zhasnout v očích, ze snění zbylý svit

# MARE VAPORUM

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Robert Laurenc

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Dnes můžeš tančitMúzo mojeMé oči spatřitA v nich světýlek rojeSvětýlka štěstíCo jsou jen t...
... zakletá v čase ... s dneškem zázrak přichází ...   <top>  
bodavý svit zlatého slunce na širém obzoru pluje napříč blankytně modrou hladinou a odr...
Tančím v nitru s představou smět být tvojí toulavou melodií   Tou co tělem prostupuje co lib...
Co může být horšího, je to jak noční můra, či zlý sen. To se prostě probudíš a je zase hez...
Kde jsi  Lásko má, ztracená
  líbáš mě na penis – já ti to věřím. tajemství zrození tvým ústům svěřím – mýc...
Je zase ledenNa ruku mi usedl komárKrajina zasypaná sněhemMé tělo, nechť je jeho pohárNení to vš...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
Kopretiny
Já necítím teď žádnou vinu, když pěju ódu na kopretinu. Prostě a mile louky zdobí dě...
Sedím na kameni u břehu mrtvého moře. Mhouřím oči proti slunci a oddávám se pokoře. Někde v ...
pravda si žije vždy vlastním životem nehledě na to co o tom si myslíš – a stejně nemá to...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
Přátelství — i koruny stromů si v podvečer tiše o něm povídají, když svými lístky se dot...
Tam v zorách, je odpověď na všechno. I proč jsem se do tebe zamiloval, princezno. Když severní v...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Strach měl v mé hlavě lekci baletu, otazník ke mně spínací špendlík připnul, já bál jse...
Všechno tady je a není právě končí žití bál Rozbití a polámaní táhneme tu káru ...
Sněží   Skoro o nic neběží tak to mám ráda vločka se za vločkou na zem tiše skládá. J...
Je to prostě nádhernýSedět s tebou ve světle lucernyA poslouchat tvé vyprávěníTvá slova mě tak...
Cesta
Život je cesta cesta je život život mezi životy život mezi cestami cesty mezi životy. Cesty ž...
Přes cestu mi skákalaHezká malá žabičkaK sobě mě tak lákalaAbych políbil jí na líčkaKvákala...
Platim něco přes, drobný si nech Vynech mě, zpravidla se vrací ve třech pivech Vratná záloha za b...
Dlouho jsem tě neviděl. Odcizení je pro mě osvobozením. Žádná moudra jsem od tebe nikdy nes...
Tak drž to nebe můj anděli abys unesl všechno co na Tebe nakládám.   Silná ramena pe...
Náplast na sucho, konečně prší, vydatný déšť potřebný. Venkovní aktivity sice mrší, ...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
Taková jednoduchá jednoduchá věcička psací pero to je Je to pecička a je moje. Pero psací ...
V zámeckých zahradách litomyšlského zámku je krásně po celý rok.
V zámeckých zahradách   Zámeckými  zahradami se ráda procházím. Na jaře mě rozkvetlá mag...
Blažená se špínou za nehtama že dala jsem něco přírodě Až nadejde čas i ona mi dá...
Lásko moje, nebuď snobemZůstaneš-liTak pak sbohemKdybys raději sopkou bylaA na ústa mě políbilaSv...
0