,,Jo! Chci abys zas běsnil a zbořil tu věž!“Řekla jsem mu a to obra rozesmálo a mě pak taky, ale zbořit tu věž nešel, byla už skoro hotová a obr byl s věží spokojený, tak mě vzal na procházku
někam, kde jsem ještě nebyla, byly tam bílý hory, ale nebyl to sníh, i když to pod obrem tak divně křupalo, jakoby chodil ve sněhu, jeho těžký snad železný boty dělaly do bílé tvrdé země velký a hluboký stopy, pak tam byla jeskyně a v ní taky všechno bílý a pak obr řekl, že jsou to solný hory a solná jeskyně, ale nikdo sem moc nechodí, je to tady nebezpečný, protože tu přebývá strašlivá nestvůra a chci ji vidět? Jo,kývla jsem a on se na to zasmál a řekl, že se vůbec ptá, zvědavá snad na všechny příšery světa! A obr pak zařval a přivolal tu strašlivou nestvůru, byla to děsivá a neforemná obluda o hodně větší než obr!Vypadala jak obří tlustý brouk s velkým zahnutým štířím ocasem,měla utržený jedno tykadlo a vypíchli jedno oko, ostnatý pařáty a velikánskou pusu plnou krvavých špičatých zubů, neumím to dost dobře popsat, obluda se před obrem sklonila a omotala ho hnusným dlouhým jazykem a obr, na ni zařval, že by to stačilo a obluda divně zavrčela a chrčivě se zeptala na jeho přání a obr jí poručil, ať se přeměňuje! A příšera na sebe začala brát různý jiný strašidelný podoby, měnila se ve všechno možný, dokonce i v obra! A pak se podívala na mě a vyděsila se, začala couvat a s podivným skřekem zmizela a obr se na to zasmál a pak mi řekl, že sem tu příšeru vyděsila víc, než ona mě! A já jsem to nechápala:,,Proč,to vypadám hůř, než ta obluda?“
A obr řekl:,To ne, ale obludu vždycky vyděsí, když se nedokáže proměnit v někoho, koho vidí poprvé, kdyby to dokázala, tak by tě mohla sežrat, ale teď je pryč,no! Ale to nevadí, stejně bych jí to nedovolil, aby tě sežrala, ještě by se otrávila a co bych si pak bez strašlivé nestvůry počal,že jo?Ale chtěl jsem vidět, jak by tě vyděsilo, kdyby na sebe dokázala vzít i tvoji podobu! A nemusíš se bát je sice strašlivá a masožravá, ale jinak docela přítulná, teda jen k tomu, kdo si jí ochočí,tak tomu slouží, co?“
Podíval se na mě a když viděl, že se dusím smíchy,tak mě strčil, až sem spadla na zem a taky se zasmál, pak řekl:,,Ale vážně mi to moc legrační nepřijde, takhle obří nestvůra se dá tak snadno ochočit, kdežto s tebou to jde moc zatěžko, jsi neochočitelná, až to bolí!“
Pak mě zvedl a šli jsme zpátky do hradu, byla jsem moc unavená a nechtěla se zas napít toho hnusnýho pití a tak se obr zase moc naštval, řekl:
,,Už se těším, až se dostaví věž a budu tě tam moct zavřít! Ve vězení mám totiž zase plno a tak tě tam raději cpát nebudu!“Vztekle na mě zafuněl a vypil to pití sám i za mě a pak se mě ptal:
Hlasité předčítání
