A pak se mě zeptal:,,Proč mě máš ráda když jsem zlý? Když jsem tak moc krutý,nebezpečný vražedný a šílený a na víc nevyzpytatelný! Co pak si myslíš, že tě snad ušetřím?“
Tak jsem kývla,,jo, mě ušetříš a pustíš a taky Ohyna i Silvera!“
A obr se zašklebil a řekl:,,Nebuď směšná, nic takovýho, ale jsem už unavený,asi nejvíc s tebe a tvé neposlušnosti, štveš mě zas tak moc, snad ještě víc, než tam ti dva!“
A pak se tak divně zakymácel, chytl se za hlavu a od vrávoral k posteli, padl do ní a tvrdě usnul, to obří chrápání mi moc vadí! Šla jsem blíž k Ohynovi a Silverovi, měli svěšenou hlavu dolů a obličej zakrytý vlasy, jejich dech byl těžký, skoro jako u obra, to ten prach, ta věštkyně je snad otrávila a co já si teď s nimi počnu a koho zavolám na pomoc?,,Ohy prober se aspoň ty!“Zašeptal jsem a zkoušela ho sundat dolů, ale nešlo to a co ten krb? Napadlo mě, vždyť Ohyna uzdraví oheň! Tak jsem vzala svíčky a zapálila je v krbu a dala pod Ohyna a on se začal za chvíli vzpamatovávat a pošeptal ať tu svíčku dám úplně k němu,tak sem to tak udělala a on se začal vlnit a snažil se dostat s pout a pak se s tama vážně úplně vyvlíkl,jako had a když viděl obra na posteli jak těžce dýchal, dostal strach o Silvera, sundal ho s pout a odnesl ho taky na postel, byl na tom stejně, jako obr, ale možná hůř? Ohyn řekl, ať jdu pro vodu, ale já jsem řekla, že se džbán rozbil a on řekl tak do poháru a ukázal jeden na stole, tak jsem šla pro vodu a jak jsem procházela s vodou kolem obra, tak se najednou probral,chytl mě za ruku a přitáhl mě k sobě, vzal si ten pohár a napil se, pak potichu chraptivě říkal, ať u něho zůstanu takto blízko, dokud mu nebude líp, cítila jsem, jak mě ubírá energii a já slábnu, Ohyn mě obrovi vytrhl a řekl, že napřed pomůžeme Silverovi! Obr na to, že bez žezla Silvera nezachrání a Ohyn to ví! A kde to žezlo zůstalo? Tam v tom sále, ale kdo ho Silverovi donese, když se ho nesmí nikdo dotknout? Nikdo, Ohyn musí odnést Silvera k tomu žezlu a pak zavolat léčitelé, teda, jestli je ještě nějaký na živu? A tak Ohyn Silvera odnesl zpátky do jeho podzemního paláce,do slavnostního sálu k jeho žezlu a obr se pomalu vzpamatovával a řekl, že si to vraždění nechá na příště! Teď je úplně moc oslabený, ale ať si nemyslím, že to někomu z nás odpustí! Obr vstal a šel ke mě, já se dívala do kukátka, jak Ohyn zachraňuje Silvera a obr řekl, že ať si užívám pohled na ty dva, protože je to možná naposled, co je vidím spolu a živý! ,,To neříkej, pro mě tu budou věčně, jako ty ,Ínemaku! Chci je vidět pořád živý i tebe!“
Obr se zašklebil a řekl:,,To se Ti asi nesplní!“