Oddělil nás. Zlobil se tak moc, že mě šel rovnou zavřít do hradního vězení.
2. Protivný Zolty
Ínemak poručil Zoltymu, aby mě hlídal,rozčíleně mu řekl:
,,Ty tady budeš stát – a jestli uvidíš, že se jí z dlaně kouří, tak ji okamžitě poliješ s vodou a přivoláš mě!“ Chvíli jsem fňukala u mříží. Zolty se vyptával,řekl:,,Tak už nebul,co jsi zase provedla?“
,,Nic,jenom se mi nelíbí tyhle černý šaty,moc mi vadí,že mi je obr dal a chce se mi v nich být zlá!“
Zolty se na to ušklíbl,řekl:,,Ty dostáváš od pána šaty a já akorát tak rány,kopance a jiné pozornosti,mnohem strašnější,než tvé šaty a nesmím ani vzdechnout,abych nedostal přidáno!Ty se máš,ani nevíš jak a ještě tu bulíš!“
Chtělo se mi za to Zoltyho praštit,vypadal tak hnusně,jako všichni Zoltygové,měl pomačkanou plešatou hlavu,zapadlý hluboký oči,hnusný narezlý knír i vousy,rozšklebenou pusu,plnou ošklivých zubů,tlustý mohutný svalnatý tělo a smrděl jak zkažená ryba,no horor!Chytla jsem si nos a řekla mu:,,Nemusel bys stát tak moc blízko mě!“
Zolty se na mě zašklebil ještě víc a řekl:,,Mám tě tu hlídat,jestli zmizíš,tak to kvůli tobě od pána schytám!“
Tak jsem řekla:,,Dobře,tak nezmizím,ale zavolej obra a řekni mu,že je mi tu nevolno a už tu nevydržím ani chvíli,jestli pro mě nepřijde a neodvede mě odsud,asi tu omdlím!“
Zolty protivně odsekl:,,Zavolám ho,až tu opravdu padneš,dřív né!“
Tak jsem se zhroutila k zemi a Zolty se na to zasmál,normálně šel pro kýbl s vodou a celý to na mě vylil!
Ta voda byla tak ledová,až jsem zaječela,Zolty s toho měl legraci i ti,co byli zavření vedle v kleci,tak jsem začala řvát:,,Ínemaku pomoc!“
Obr se tu po chvíli objevil,viděl že jsem celá mokrá a ptal se,co se tu stalo?Zolty pokrčil rameny a řekl:,,Omdlela,tak jsem ji polil!“
Obr na mě zafuněl, vzal mě s vězení do sálu,ale než jsme tam došli,tak mě varoval:,,Budeš se chovat slušně,jinak tě tam vrátím!“
3. Král Moran zve obra na loď
Tak jsem to slíbila,ale když jsme s obrem vešli do sálu a já jsem uviděla u stolu krále Morana,který vstal a šel mě obejmout, na slib jsem zapomněla a nemohla jsem s Morana spustit oči a nešlo mi vůbec se přestat na něho dívat!
Moran vypadal moc krásně, i když byl takový docela ustaraný! Ale můj pohled na něho a možná i to, jak jsem byla politá a mokrá,ho donutilo se usmát.
Obr mě šťouchl,přísně připomněl:,,Neslíbila jsi mi náhodou něco?“
Přehodil mi přes ramena plášť,mě by se chtělo spíš ze sebe ty mokré šaty strhnout,obr mě ale usadil ke stolu.
Moran pozvedl pohár,podíval se na mě a s úsměvem řekl:,,Připíjím na tebe,jsem rád,že jsi zpátky a moc mě těší,že tě tu vidím!“
Obr se na to moc netvářil a vrčivě se Morana zeptal:,,A jak to vyřešíš s Normanem a jeho dcerou?“
Hlasité předčítání
