Obr se dlouho neukázal, nemohla jsem dost dobře spát a když jsem na chvíli zdřímla, probudila jsem se cuknutím a pak jsem tak divně polo-spala, viděla jsem ve tmě jak se ke mě přibližuje obr a pak mě chytl a odnesl do jeho světa, do té černé věže a vyděsilo mě, jak se na mě zamračeně dívá, tak jsem se ho zeptala, proč je tak zamračený? A on mi řekl, že ten s ohně je zrádce, že chodil za jeho zády za Silverem a když na to přišel, tak ho moc potrestal a pak mi řekl, že já a Ohyn (myslel toho s ohně) jsme oba stejní, zradili by jsme ho pro Silvera, jeho nepřítele a to ho přivádí k zuřivosti! Zablýskal, až mě zasáhl blesk a já spadla na zem, on mě zvedl pod krk a díval se na mě moc hrozivě, řekl, že kdo se chce přátelit s obrem, nesmí už nikdy s nikým jiným!Jinak ho obr roztrhá, nebo hodí do odpadní jámy a co já si vyberu, aby se mnou udělal? Pustil mě a já zase dopadla tvrdě na zem, tak jsem řekla, že se na mě zlobit nemusí, nemám žádný přátelé a ani s nikým jiným se stejně přátelit nebudu a je mi to jedno, co se mnou udělá, stejně je mi pořád na umření, třeba to po smrti bude už lepší! A to obra zarazilo, udiveně se na mě podíval, pak se zeptal proč? To by stejně nepochopil myslela jsem si, přeci se mu nebudu svěřovat, že jo? Ale on si sedl vedle mě na zem a řekl, že je mu asi taky tak! Ale jeho nikdo zabít nemůže a on sebe asi taky nedokáže zabít a tak někdy trpí a když trpí on, tak trápí i všechny ostatní, ten kdo mu přijde do cesty, nebo kdokoliv se na něho podívá, toho zabije, roztrhá na kusy a rozdupe vzteky a tak se mu každý vyhýbá, jak jen to jde a nikdo nemá odvahu se mu podívat do očí, protože by ho uhranul a je pravda, že jeho pohled je smrtelný, to mi říká a já se mu do očí dívám od první chvíle, to jsem neměla! Ale já jsem to přeci nevěděla, že se mu nesmím podívat do očí a on řekl, že se ještě nikdy nikým tak dlouho nezaobíral, jako mnou a už ho to moc oslabuje a on si nemůže dovolit být oslabený,tak co se mnou? Obr zařval bouřkovým hlasem tak silně, až mě zalehlo v uších a bouchl pěsti o zem až praskla, začalo se to tam rozpadat a propadat a on se úplně rozbouřil, hromoval a lítaly s něho blesky, schovala jsem se do krbu, stejně v něm nehořel žádný oheň a zdál se být pevný, nepraskal, tak jak všechno kolem! Neslyšel když jsem volala a křičela ať přestane, běsnil a když bouchal hlavou o zeď udělal do ní díru,celou věž skoro rozbořil, až s ní spadl dolů a bylo najednou ticho! Vylezla jsem s krbu a šla se podívat dolů, obr tam nebyl! Tak jsem ho šla hledat, ale nenašla jsem ho, pak úplně dole pod hradem je vězení, zamřížovaný a všem nepřístupný, jak obr spadl, udělal se tam otvor a já jsem tama prošla, byly tam všude zavalený mrtvole hlídačů,možná i uvězněných a pak za jednou mříží někdo hodně naříkal, byl tam pověšený a připoutaný obličejem ke zdi ten s ohně a měl krvavý vlasy a i on byl celý od krve i pod ním, to mě rozbrečelo, šla jsem k němu a zkoušela ho dostat s pout, on zašeptal, že na to nestačím a prosil,jestli mu chci pomoct, ať utíkám k Silverovi a řeknu, co mu obr provedl a přivedu ho dřív, než tu umře! A tak jsem mu to slíbila, že přivedu Silvera, ať neumře! Tak jsem utíkala Temnovištem, moc jsem se bála,že k Silverovi netrefím včas a že Ohyn mezitím umře, ale měla jsem štěstí, byli tam takový Plecháči, ti vezly prázdný vozíky a mířily k podzemní bráně, šla sem k nim a řekla,že se musím hned dostat ke králi Silverovi,jestli by mě tam nezavedli, jde o život a musí to být co nejrychleji! Oba se na mě podívali a jeden mě chytl za ruku a ukázal na moji dlaň, řekl: ,,Kodfrí!‘‘Nevím co to znamená, ale pak mě přiložil dlaň na bránu a spustil se poplach, přišli tam další Plecháči a mluvili spolu, pak mě jeden chytl a řekl, že zná zkratku do Silverova paláce a odvedl mě jakousi podzemní chodbou, pak tam byl port a on řekl, že tam musím vložit dlaň,jinak se neotevře,tak sem to udělala a on řekl zase ,,Kodfrí¨pak mě to vcuclo a vyhodilo přede dveřmi, ti co tam hlídali se moc polekali, pak mě chtěli zadržet, řekla jsem proč jsem tam přišla a král Silver to uslyšel a otevřel dveře, řekl,jestli je jeho přítel v nebezpečí, musí ho zachránit a tak Jsem mu řekla, že musí co nejrychleji a on si vzal žezlo, hodil na sebe plášť a hned šel se mnou i s doprovodem několika stráží a osvobodil Ohyna, brečel pro něho, jak je moc zraněný a mě s toho taky bylo do pláče, když pomalu vedl Ohyna na most,pod kterým hořel oheň a pak tam Ohyn skočil, protože tak se obnoví a uzdraví a bude zase, jako před tím, ale přišel tam pak obr a Silver na něho mířil tím žezlem, řekl obrovi, že takhle by Ohyna ničit neměl, to si nezaslouží, tak krutý zacházení a obra to žezlo co má Silver asi oslabuje, nebo nevím, on se k Silverovi ani nepřiblížil, jen zabouřil a řekl, že si s Ohynem může nakládat po svým, jak se mu zachce, patří jen jemu a on Silver s tím nic nenadělá, tak ať se vrátí odkud přišel! Silver řekl, že mu dá za Ohyna, co si řekne, cokoliv! Ale obr zařval, že od něho nic nechce a ať se klidí a hned! Dupl obr až všichni malém spadli na zem,jak se to otřáslo, pak se zeptal kdo ho sem pustil? A jak se sem vůbec dostal? A on řekl: ,,Kodfrí!“ Ukázal na mě, seděla jsem na kamenech u mostu, kde hořel velký oheň a pozorovala jsem všechny a čekala, jak to dopadne, ale když se na mě všichni podívali, lekla jsem se a zmizela a probudila se už doma. Tak jsem byla s toho snu hodně rozrušená, celý den i když sem ho napsala, nešel mě s hlavy ven!😑
Obr ze snů
Přihlásit se k odběru
0 Komentářů
Nejnovější