Ohyn je divný 😲👀
Tenhle sen je divný a moc tomu, co se v něm stalo, nerozumím☺️😊🙂 Když pro mě obr zase přišel, nějak jsem to zaspala a probudila se sama v té věži a obr nikde,nebyl tam a tak jsem se šla podívat do kukátka, ale najednou se tam objevil Ohyn a zastoupil mi cestu, stoupl si úplně přede mě a já jsem se ho zeptala, kde je obr? A on si dal prst na pusu a zasyčel, asi jako, že nemůže mluvit a chytl mě za ruku, ale byl moc rozpálený, měl horký ruce a sálalo z něho moc horko a mě s něho bylo najednou slabo, takový žár sem od Ohyna nikdy necítila, úplně mě to omámilo a bylo mě na zhroucení a Ohyn mě objal a to už jsem úplně odpadla a když jsem se probrala, ležela jsem na zemi moc blízko u krbu a v krbu hořel velký oheň a byla jsem tam zase sama a na víc jsem na sobě neměla žádný oblečení, ani jsem to moje oblečení nikde neviděla, kde by mohlo být? Tak jsem vstala a šla se po něm podívat,ale nenašla! Pak mě napadlo, co když mi bylo horko a já se vyslíkla a oblečení mě shořelo, když jsem byla tak blízko krbu? Nešlo mě to do hlavy a ani kde je obr a co se stalo s Ohynem? Co když mě ho vzal on? Proč byl Ohyn tak nezvykle rozpálený, jako nikdy před tím? Tak jsem si přes sebe přehodila takový černý přehoz s obřího křesla a šla konečně k tomu kukátku, abych se podívala, kde je obr a když jsem ho objevila, seděl na slavnostním trůnu a kolem hořely velký ohně, všude se tam motaly příšery a měli hostinu a pak mě to došlo, že mají zas ty oslavy ohňů, proto byl asi Ohyn takový a mě s toho nebylo ale vůbec dobře a chtělo se mi bulet a proč tu musím trčet, když tu obr není a šla jsem k těm proudem nabitým dveřím, ale dostala jsem ránu, až mě to porazilo na zem a tak jsem přemýšlela kudy jinudy s věže ven? Když se tam zase objevil ten Ohyn a tak divně se ke mě přibližoval a já jsem se ho začala bát, protože měl v očích plameny, tak jsem se ho zeptala, co to s ním je? A on řekl, že jde pro mě, musí mě přivést k obrovi a já jsem řekla, že nemám oblečení a na tu oslavu jít takhle nechci! A on řekl, že to co mám přes sebe mi stačí, stejně je tam horko a nikdo si nevšimne, že mám jen plášť a pod ním nic! Ale to není plášť bylo to na tom křesle tam a ukázala odkud jsem to vzala a Ohyn se syčivě zasmál a odvázal si takový jeden zlatý hadí opasek kterých má hodně ovázaných kolem pasu na široko a obvázal mi ho na přehoz kolem pasu a řekl, že teď je to už jako plášť, ale moc ho tím zdržuju, ale jemu se líbí být takto se mnou osamotě a pak řekl, jestli chci ještě provést něco obrovi a já jsem řekla, že nevím co?A Ohyn řekl, že všechno to, co obr zakázal a ještě něco víc! A chytl mě zas s těma pálivýma rukama a zmáčkl úplně k sobě, že jsem se nemohla nadechnout a cítila jsem, jak Ohyn hoří a já jsem pak taky hořela. Když mě Ohyn přinesl k obrovi, byla jsem polomrtvá a cítila v sobě oheň a všechno mě pálilo a když mě obr objal, tak strašně zařval, pak mě přitiskl úplně k sobě, zařval znovu a ještě víc a všechny příšery na to zvedli poháry a taky zařvali, pak mě obr chytil a od sebe odhodil a já letěla vzduchem až do toho největšího ohně, těsně před ním mě ale chytil Ohyn a obr zařval po třetí a i všechny příšery okolo a Ohyn mě vyzvedl úplně nad sebe a já jsem se bála, že mě hodí buď nazpět k obrovy nebo do ohně a všichni co tam byli se dívali co se mnou udělá a on taky zařval, stejně tak jako všichni a pak se tam nevím proč radovali a připíjeli si a obr, skočil s trůnu a šel k Ohynovi, vzal mě od něho zpátky k sobě a všechny příšery na to zajásali a zase si připíjeli a pak mě obr posadil na stůl a chytl ruce dlaněmi nahoru a všichni mi nalívali do dlaní pití a obr mi to nutil pít, až to teklo všude a mě se s toho udělalo nevolno a dál nevím, když jsem procitla zase jsem byla u obra ve věži a bylo mi zle, tak moc, až na umření, chtěla jsem vstát, ale spadla jsem s postele na zem a nešlo mě se zvednout, z venku šla slyšet strašidelná hudba a jiskry lítaly s ohňů až skoro do věže, takže oslava ještě neskončila, když tu byl Ohyn zas! Zvedl mě a položil na postel, ptal se, co si od Ohyna přeju a já jsem řekla, ať mě odnese domů a on zakroutil hlavou a řekl, že domů mě odnést nemůže, dneska musím domů jít sama, tak jsem řekla, že chci jít za obrem a on mě domů odnese a Ohyn řekl, že obr toho už není schopný je tak nalitý, že chrní na tom trůnu a bude tam nejspíš do rána a teď tu mám jeho Ohyna a já chci domů? Ohynovo mačkání se na mě, se mi nelíbilo a chtěla jsem ho odstrčit, ale on se nedal a zasyčel na mě, tak jsem řekla, ať mě pustí, že mi není dobře a musím za závěs a tak mě tam odnesl a já si namočila hlavu do vody v té kašně a pak jsem řekla znovu Ohynovi, že chci domů a proč mě nemůže odnést, když obr spí? A on řekl, že může, ale když ho nechci,tak mě neodnese, ale půjde mě doprovodit aspoň za bránu! Tak mě šel doprovodit, ale u brány mě zase nechtěl pustit a moc se na mě mačkal, až jsme oba spadli na zem a nemohli vstát a tak jsme prosili Plecháče, co tam stáli, aby nám pomohli vstát a oni se na nás řechtali, pak Ohyn začal tak divně slábnout, řekl, že chce moc vidět Silvera, chce mu říct, že je jediný kdo ho miluje a smutně se na mě podíval, tak jsem řekla, že ho taky miluju, ale Ohyn na to nevěřícně zasyčel a začal volat na Silvera, jako by ho snad na tu dálku mohl slyšet, ale Plecháči to slyšeli a dali Silverovi vědět, že na něho někdo volá a Silver přijel a když uviděl Ohyna v jakým je stavu, vzal ho i mě k sobě, to bude zas obr zuřit, až se to dozví, napadlo mě a v tom jsem se probudila už doma a bylo mě s toho snu špatně, tak stejně, jako v něm, tak jsem poznala, jaký to je být opilá ve snu, tak to ve skutečnosti nikdy nechci, tak to byl zase sen, nesen,jako živý a divný, jako Ohyn🔥🤒😈
Další horor sny
Ráda bych věděla, proč mám někdy takový sny a kdo mi je posílá? Ten sen s Ohynem byl tak trochu zamlžený, ale asi jsme s Ohynem provedli něco víc, než zakázaného a ne jednou a na to zapomenout nejde.🤭😲Obr to určitě ví a zlobí se, proto mě drží pořád v té věži a moc mě štve, nic ani nikam nesmím,tak mě to tam nebaví, obr je vzteklý bručoun, ani ke kukátku mě nechce pouštět!O Silverovi říká, že je to nechutný zhýralec a nestyda a ať mě ani nenapadne se na něho dívat do kukátka! Obr prostě neumí pochopit, že každýho nevzrušuje masakr a ubližování druhým, tak jako obra. Ohyn u obra moc trpí, asi víc, než já, proto využil každou obrovu oslabenou chvíli, kdy obr tvrdě spí, aby šel k Silverovi a mě sebou nevzal, protože obr si usmyslel, když jde spát, tak já musím s ním a připoutá mě k sobě, abych se nemohla podívat do kukátka, ani aby náhodou Ohyna nenapadlo se ke mě přiblížit. Když se vyspí, vstane a jde i se mnou ke stolu a já se musím dívat, jakou má krvavou hostinu a když zavolá na Ohyna a on hned nepřijde, ani se nemusí dívat do kukátka, aby viděl, kde je a hned se navzteká a odpoutá mě od sebe, aby mohl neomezeně jít běsnit k Silverovi. A to mi dovolí se podívat do kukátka, jak tam vyvádí, teda do jisté doby to tak bylo, někdy se stalo něco nečekanýho, třeba sotva obr zmizel, objevil se Ohyn a někam jsme se spolu obrovi schovali a Ohyn s toho měl radost, jak obra přelstil, ale zase pak, až nás obr chytil a chtěl nás oba roztrhat, už to sranda nebyla, jenomže Ohynovi to za to stálo a obra vždycky zarazil od roztrhání nás můj prosebný pohled, on se na mě od té ohňové oslavy jaksi jinak dívá, ale já nevím proč, to mi neřekne a snad to ani on sám neví, ale je mi s toho divně smutno a když se odvrátí a chytne Ohyna, aby ho potrestal a chce mu ubližovat, zakřičím,,Ínemaku prosím!“A on mu neublíží! Jen nás oba spoutá a pověsí a pak před nás nachytá jiný oběti, který před námi roztrhá na kusy a rozdupe na břečku, aby jsme viděli, co s náma příště udělá, až přemůže to, co mu brání udělat to s náma oběma hned! Tyhle sny mě hodně unavovaly, byly si podobný a já jsem se vždycky moc bála, že už obr překoná to divný, co mu brání mě a Ohyna zmasakrovat. Pak mi ale obr řekl, že pro mě nějaký čas nepřijde, neřekl proč,tak jsem se konečně mohla v klidu vyspat, ale pak jsem nevěděla,jestli když pro mě přijde, tak jestli mě rovnou nezabije? Tak jsem se zas bála usnout a chodila spát až ráno a bylo mi moc smutno za Ohynem, ale i za obrem,tak jsem si řekla, že se za nimi zajdu podívat přes Děsmana a půjdu tou zakázanou cestou! Ale Děsman mě zas varoval a strašil, že bych neměla a ať už nechodím ani k němu, protože nechce už mít nic co do činění s nikým, kdo se zaplete s obrem! Tak jsem mu řekla, že mě teda vidí naposledy a on kývl, ale pak řekl, ať si nemyslím, že na mě chce zapomenout! Tak jsem se rozloučila z Děsmanem a šla bloudit do bludiště, když Jsem do bloudila až k tomu portu a zas se objevila na náměstí v podzemní říši, kde stojí socha krále Stříbrňáka, tak jsem tam zas stála a obdivovala ho a přála si ho vidět doopravdy, ale vzpomněla jsem si na obra a co o něm říkal a zasmála jsem se na to, chci to vidět!Tak sem tam šla, k branám jeho paláce, ale Plecháči si mě hned všimli, nikomu není dovoleno tu jen tak postávat a dívat se tam a tak jsem řekla, ať mě pustí za Silverem a ukázala jim dlaně, tak zavolali další Plecháče a předali mě, ať mě dovedou ke králi a když mě k němu dovedli, seděl u stolu sám bez princezen a byl smutný a když mě uviděl ,vstal a ptal se, proč za ním přicházím a tak jsem mu řekla, že jsem zabloudila v bludišti a netrefím k obrovi a on se ptal proč chci trefit k obrovi? Tak jsem řekla, že jsem ho dlouho neviděla a ani Ohyna a chci je vidět,jestli tu taky nemá náhodou to kukátko, jako obr ve věži, kterým všechno vidí a se dívá i k Silverovi? To Silvera rozesmálo a udiveně zvedl obočí, co že to má obr ve věži? On nic takovýho nemá a ani neví, že něco takovýho existuje, to ho zajímá! A pak se zeptal,jestli ho tím obr vážně sleduje? Tak jsem kývla, že jo a on se zamyslel a řekl, že už dávno ho zajímalo,jak to obr ví, když se za ním na chvilku staví Ohyn,jak kněmu hned nečekaně vpadne a všechno tu zničí a posledně mu roztrhal úplně všechny princezny, takže je teď smutný sám, žádná k němu už nechce, protože se všechny bojí obra, že sem zas nečekaně vpadne ten zlý obr a roztrhá je, protože on Silver je nedokáže před obrem zachránit! Ale už taky moc dlouho neviděl Ohyna a taky neví, co s ním je, tak asi za ním zajede a já můžu jet s ním, když chci, tak jsem řekla, že chci a on se zeptal,jak to že se nebojím obra? A já jsem řekla, že se ho taky bojím, ale víc chci vědět, co se s ním a s Ohym stalo! Tak Silver si přehodil plášť,vzal žezlo a vydali jsme se na cestu k obrovi jeho vozem. Do Temnoviště byla cesta zasypaná a tak to trvalo trochu dýl, než všichni Plecháči, co tam byli odstranily ty těžký kameny, mezitím se stalo něco, co Silvera i mě šokovalo! Nechtěně jsem se dotkla toho žezla a probleskl mnou s toho žezla silný výboj, takový blesk, až to zasáhlo Plecháče, který tu postával na stráží, Plecháč zčernal na úhel a padl a mě kromě toho, že jsem měla trochu červenou ruku, se nic nestalo! To Silvera tak silně rozrušilo, že se málem zhroutil, po tom se ode mě držel dál a nepromluvil se mnou a to mě moc mrzelo,bylo mě to líto. Ale i když jsem se omluvila, nenacházel slov. Když jsme konečně přijeli ke hradu a hlídka na obra troubila,neukázal se. Silver se ptal všech kolem, co kdo ví o obrovi? Ale nikdo nic nevěděl, až jeden který vycházel z hradu řekl, že je obr po celý dlouhý čas zavřený ve věži a jediný koho k sobě pouští je ten s ohně!Silver řekl, že zajde za obrem do věže, ale ten z hradu řekl že vstup je pod proudem a nikdo se tam nedostane. A Silver ukázal, že on to prorazí žezlem a taky se tak stalo! Když se dveře otevřely byla tam tma a on si vzal svícen a zapaloval louče a vešel je do drážek ve zdi, pak uviděl spoutaného Ohyna do těch ostnatých pout a měl úplně krvavý očí a tekly mu i krvavý slzy, vypadal moc zničeně a Silver šel hned k němu a odpoutával ho a u toho brečel a vyčítal obrovi, proč porušil slovo, který mu dal, že Ohynovi už nikdy nebude ubližovat, vždyť si i připili a podali ruce, aby to tak bylo, ale on to nedodržel a proč? Obr taky nevypadal dobře, měl splihlý vlasy a taky krvavý oči a když mě obr uviděl ukázal na mě a řekl, že je to moje vina a až přemůže to, co mu brání se mě zbavit a vyprchá touha vidět mě a být mi nablízku, už nikdy nikomu nedovolí, aby ho něco takovýho dostalo do tak divné a jemu neznámé situace, kdy se cítí být tak bezradný a neví, jak se s toho dostat, on obr neví co se mnou a protože jsem se spojila s Ohynem, musel ho ode mě takto držet, aby jsme se nesbližovali a Silver na to zakroutil hlavou a řekl:,,To jsou mi ale prapodivný věci!“ Když Silver Ohyna odnesl, tak obr spadl na postel a usnul a na mě se ani nepodíval, tak jsem viděla obra, ale on mě asi vidět nechtěl a teď spí a já se jdu podívat k železnýmu mostu pod kterým hoří obří oheň a kam se chodí Ohyn uzdravovat a obnovovat. Byl tam i Silver a čekal, až Ohyn vyjde, ale když mě uviděl, že jdu k němu, dal před sebe to žezlo a zvolal na mě, ať se zastavím a nepřibližuju se k němu už ani o krok blíž! Tak jsem se zastavila a nechápavě se na něho dívala a on pak řekl něco moc divnýho, prý jsem nebezpečná a on Silver to obrovi věří, mám se od něho i od Ohyna držet co nejdál! Nechce aby ho obr kvůli mě držel v poutech a jestli mám Ohyna ráda, tak to pochopím, tak jsem s toho byla smutná a přemýšlela, co teď? Šla jsem se toulat po Temnovišti a pak si mě všimli odchytávači a chtěli mě chytnout, tak Jsem zas před nimi utíkala, až jsem narazila do obra. Obr mě chytil a zařval, oni odešli a obr mě vzal zas zpátky sebou věže. Zas se na mě nepodíval a řekl, že už mi nevěnuje ani jediný svůj pohled! Ale proč? Zeptala jsem se ho a on řekl, že za to za všechno, jak moc sem ho trápila s Ohynem a tak od teď už to bude jiný! Tak jsem se zeptala, jak jiný? A on řekl, že mě tu mít musí, snažil se být beze mě, ale nebylo mu s toho dobře, ale když už tady su,tak už mě nikam nepustí, však jsem si určitě všimla, jak je to pro mě venku nebezpečný a on obr, tady ztratil hodně času jen tak a bojoval s něčím moc silným nad čím mu nejde zatím jen tak vyhrát a moc ho to oslabuje, víc mnohem víc, než Silverovo žezlo! A mě vadilo že se na mě obr nechce podívat a sedla jsem si k němu a řekla jsem, že ho ráda vidím, ale su smutná, když on mě ne a objala jsem ho. Obr mě od sebe odstrčil a řekl, ať se k němu raději nepřibližuju, jde teď na lov a až se vrátí, tak uvidí, co se mnou. Zas mě tam zamlčel a nabil dveře proudem a mě už se stejně od obra nikam utíkat nechtělo, byla jsem moc unavená a všechno mě to, co jsem zažila rozmrzelo a zesmutnělo a asi jsem tam úplně usnula…
Hlasité předčítání
