Královna se urazila a odešla od stolu v doprovodu svých vílích společnic. Moran si toho ani nepovšiml, dál cosi vysvětloval obrovi a ten jenom vrčel a pokyvoval. Pak řekl Moranovi:
„Tvoje královna odešla!“
Moran na to mávl rukou a řekl: „Však nám tu nechybí, ne?“
Šklebil se a pak si s obrem už po několikáté připili.
Taky mě to tam nebavilo a navíc se mi moc chtělo na toaletu. Zatahala jsem obra za rukáv a pošeptala mu, že nutně potřebuju za závěs! Obr zavrčel:
„Teď mě neotravuj a vydrž to, až půjdeme zpátky do Temnoviště!“
Moran to slyšel a zasmál se na to! Vstal a normálně obrovi řekl:
„To nemusí, rád ji s dovolením klidně doprovodím na toaletu!“
Strašně jsem se zastyděla a schovala si obličej obrovi do pláště. Obr i Ohyn se na to začali smát a já cítila, jak nezastavitelně rudnu. Kdybych věděla, že to Moran uslyší a bude mě chtít doprovodit, tak se raději počůrám! Tak obr vstal i se mnou a řekl:
„Asi raději mizíme do Temnoviště, nechci tu dělat scény, abych nerušil oslavu!“
Ale Moran řekl: „Vždyť nikam neodcházej, to je v pohodě, souboje pro zábavu teprve začaly!“
Tak na to obr kývl, že zůstane, a poručil Ohynovi: „Půjdeš s ní za závěs a nespouštěj ji z očí, aby náhodou neplánovala utéct!“
Pak si znovu sedl zpátky s Moranem ke stolu a sledovali spolu protivné souboje.
S Ohynem za závěsem
Ohyn se mnou šel naštvaně za závěs a mě vadilo, jak se na mě zamračeně dívá,úplně mě vraždil pohledem! Za to jsem na něho pak šplíchla vodu z kašny, když jsem se umývala. Ohyn si to nenechal líbit a najednou mi chytl hlavu a namočil mi celou hlavu do vody v kašně. Za to jsem ho praštila a on mě strčil tak, že jsem spadla do té kašny celá, ale hned mě chytil za ruku a vytáhl a spadl se mnou před kašnu na zem, zeptal se:
„Stačilo?!“
Byla jsem celá mokrá a kapala ze mě voda i na Ohyna. Chytl mi ruce za zápěstí, abych ho nemohla praštit. Tak jsem mu řekla:
„Proč jsi to udělal? Takhle celá mokrá se přeci nemůžu vrátit ke stolu!“
Ohyn zasyčel: „Tak sis neměla začínat!“
Tak jsem řekla: „Ty sis začal, vraždils mě svým pohledem ty Zlohyne!“
Ohyn mě pustil, ale jen proto, aby mě praštil! Uhla jsem a on mě znovu pevně chytl za zápěstí, až to zabolelo, strhl mě k sobě a zasyčel:
„Přestaň, nebo povím pánovi, že jsi mě svedla, ty Zlastro, když já jsem podle tebe Zlohyn, ty budeš od téhle chvíle Zlastra!“
Tak jsem mu se smíchem řekla: „Tak to klidně řekni! A obr tě potrestá, že ses nechal svést, a hodí tě k Bojkovi do cely!“
Ohyn zrudl a zasyčel: „Však ty tam taky skončíš a nemysli si, že tě pán nepotrestá!“
V tom za závěs nakoukl Moran a uviděl, že jsme s Ohynem oba mokří a válíme se na zemi. Rozesmál se a zavolal na obra: „Ti tvoji dva se tu celí zmáčeli!“ Obr nakoukl za Moranem, Ohyn mě hned pustil a šel si před obra kleknout a spustil:
Hlasité předčítání
