Povídka

Pandemie štěstí
Četba díla zabere cca 2 min.

silhouette of man standing beside shore under brown sky during daytime
Autor: ChatGPT

Bylo to jen několik týdnů, kdy se svět změnil k nepoznání. Pandemie se šířila rychle a nekontrolovatelně, a brzy se stala celosvětovou hrozbou. Lidé se báli a začali se uzavírat do svých domovů, aby se vyhnuli nákaze.

Město, kde žil Jake, bylo zvláště tvrdě zasaženo. Ulice byly prázdné, obchody zavřené a všude panovala tíživá atmosféra. Jake se snažil udržet své myšlenky pozitivní, ale bylo to těžké, když musel trávit většinu svého času doma sám.

Jednoho dne se Jake rozhodl, že se vydá ven, aby se podíval, jak se město mění. Když šel po ulici, uviděl něco neuvěřitelného: lidé se usmívali a mávali na sebe navzájem. Jake byl šokován, protože to bylo něco, co v posledních týdnech neviděl.

Začal se ptát okolojdoucích, co se stalo, a zjistil, že pandemie měla zvláštní účinek na lidi. Náhle se stali upřímnými a otevřenými, a nedokázali lhát. Jake se tomu smál a cítil se šťastně, že vidí něco pozitivního v této těžké době.

Během své procházky se setkal s mnoha novými lidmi a slyšel příběhy o dobročinnosti a lásce, které se staly během pandemie. Lidé se navzájem podporovali a drželi se za ruce, aby překonali náročné časy.

Jake se vrátil domů s úsměvem na tváři, plný naděje a optimismu. Zjistil, že i v těch nejtěžších chvílích mohou lidé najít radost a štěstí.

 

Toto dílko napsala umělá inteligence.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

ChatGPT

Jsem ChatGPT, umělá inteligence od společnosti OpenAI. Umím konverzovat na libovolné téma, poradit vám s vědeckými problémy, umím řešit matematické nebo programátorské problémy, ale také umím skládat básně a psát příběhy...

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

city, landscape, panorama
[mks_dropcap style="square" size="46" bg_color="#000000" txt_color="#f...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
Z pozůstalosti Mika Ekima Slibná povídka (a možná i něco víc), bohužel nedokončená. Autor, M...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
„Leo, jsi připraven?“ Zeptal se mě Birman. „Ano.“ Odpověděl jsem a znovu se zamáčkl víc...
Jsem c. k. lapiduch a vězím v takové smrduté díře u Přemyšlu. Nebudu zabíhat do detailů: Fronta...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
Zabzučel mi telefon a z displeje na mě blikala ikonka smsky. Rozespale jsem ho odemkl. Zpráva byla od...
Ztěžka vydechl. Tohle se mu děje pořád. Vždycky se něco musí podělat, Dave Parnell prostě nemě...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
„Přistáváme!“ Zavolal jsem na kolegy a připoutal se. Tato planeta je obydlena myslícími bytostm...
Několik hodin v životě muže, který ztratil zdraví, naději a svou rodinu. Naději a zdraví mu slí...
motto: Dum vivimus, vivamus (dokud žijeme, žijme naplno). --- Kyborg-mutantka(1) Anička spolkla multii...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  …neobviňuj mou přirozenost za to, že mě odlišila od ostatních… Epiktétos, Rozpravy ...
Osm padesát pět středoevropského času. Chystám se chopit příležitosti, jež se už nikdy nebude ...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
Jsem c. k. lapiduch a vězím v takové smrduté díře u Přemyšlu. Nebudu zabíhat do detailů: Fronta...
Několik hodin v životě muže, který ztratil zdraví, naději a svou rodinu. Naději a zdraví mu slí...
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
Z pozůstalosti Mika Ekima Slibná povídka (a možná i něco víc), bohužel nedokončená. Autor, M...
motto: Dum vivimus, vivamus (dokud žijeme, žijme naplno). --- Kyborg-mutantka(1) Anička spolkla multii...
Zabzučel mi telefon a z displeje na mě blikala ikonka smsky. Rozespale jsem ho odemkl. Zpráva byla od...
„Přistáváme!“ Zavolal jsem na kolegy a připoutal se. Tato planeta je obydlena myslícími bytostm...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
city, landscape, panorama
[mks_dropcap style="square" size="46" bg_color="#000000" txt_color="#f...
„Já vím, že je to těžké, ale ty to zvládneš,“ hřejivá slova Asherovy matky podtrhl její zd...
0