Poezie

Pásmo žije
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Štěpánka

Ahoj krásko,

co jsi zač?

 

Tvůj hlas zní hluboce,

je ostrý,

jako nože protíající moje hrdlo,

krev je všude.

 

Bylo to tvé

poslední varování

nebo jsem nebyl a neexistoval,

máš dost?

 

Nezačínej sloku básně,

když nevíš jak končí,

já se nedržím řádu,

nemám proč.

 

Jsi znásilněná pouhou iluzí,

protože já cedím přes zuby

tvoje slova

a vzdechy.

 

Jsi malá holka,

co si hraje se zbraní

a má tolik

jiných naivních dětí

v sobě.

 

Představ si, že celý život nebudeš držet řád.

Sni anarchistický sen nebo se vyzvracej z tvých naivních iluzí.

PÁSMO ŽIJE.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Štěpánka

Představte si gumovou kachničku na dně oceánu, která se točí ve vodním víru. Ano, to jsem přesně já. Pokud se na ni podíváte shora, točí se prakticky stále na jednom místě, ale když se podíváte blíže, zjistíte, že je ohniskem všech malérů. Každý má něco, čím se blýsknout, pokud zapátrám v paměti, tak dvě věci, co mě napadají jsou: odkládání věcí na poslední chvíli a odkládání věcí již odložených na ještě později. (Ale jsem si téměř jistá, že v tom nejsem sama:)) Co se týče toho ostatního - ráda čtu a píšu, dívám se na filmy a maluji obrazy.
Své jsem již prozradila, určitě se o mě dozvíte víc, když si přečtete něco z mých děl.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

hlavně ne ten ostrej nůž! to bylo by moc rychlý – raději zkus rudou růž a tiše ze rtů vzdyc...
Asymetrie lesů - které navštěvuji zřídka, poněvadž uvrhá mne do niterních klesů, kdy...
Silhouette of Person Holding Sparkler Digital Wallpaepr
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
kombajny potají po horách odpadků kol světa motají prohnilou oprátku.   plovoucí ost...
nechceš-li se mnou být – nemusíš. - ne – to ty se mi nehnusíš -   chceš-li být ...
loď se potápí – mávám rukama! - snažím se abych nikoho nezklamal - a sám se potápím – lid...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
Bloudím hlavou mladé dívky, bloudím v jednom velkém panoptiku. Vzpomínky na cukrbliky, popisky s...
Adeline Brandon, San Francisko 21/25 Amerika - Jiný svět Mluvil pomalu a jasně, Oči mu běhal...
opřela si hlavu o jeho hruď oba byli oblečení do vzdušných zámků   oba mlčel...
Andělská pokrývka po tmě nasněžila, rampouchy složily křišťálový lustr, Bílá paní sv...
Vidím šedá hustá oblaka, Jež se plouží po obloze ladným krokem, Malebnou krásu lze spatřit po...
Přijel před dům taxikář a řekl, že jedem do nebe. Manželka se zhrozila, je to vůbec pro tebe? ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

otlučená, počmáraná ustaraně postává u silnice telefonní budka  - introvertní závan...
docela drahý víno na to že piju sám… měl bych být spokojen - a přesto nejásám. vždyť ...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
Tvářili jste se, že tady je ráj, možná budeme žrát po kočkách kosti. Tvářili jste se, že t...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
https://www.youtube.com/watch?v=JTMNIztF0Hs
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
opřela si hlavu o jeho hruď oba byli oblečení do vzdušných zámků   oba mlčel...
  Nejbohatší láska ... Přátelství je víc než Láska
příval horečky v mozku tiká budík, s trhavinou ... Rauš posedlosti v očích zračí se nejz...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
Stejně jako prázdné lahvi už nechybí tvé rty tak lhostejně leží na zemi kusy zmuchlaného pa...
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...
0