Poezie

Peříčko
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Motýlek
Toto dílo je (19/31) součást sbírky: 
Čtyři roční období
  

Bylo bílé

bylo lehké

nadýchané

bylo suché

plulo vzduchem.

 

Bude světlé

zatížené

kapkou vody

perel vztahů

lesklým vzhledem.

 

Někdy zdobí

 někdy zlobí

někdy láká

loďka vratká

zatím jede.

 

Zatím plave

po hladině

vesla nemá 

stejně už je

odsouzena.

 

Zapletena

do osidel

sítin tenat

letmých lásek

malých dramat.

 

Jednou klesne

přemožena

potopí ho

vlastní  touha

mít klid.

    Foto: Jitka Havlová

 

 

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 18         Část 20 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ležím, zavírám oči, odevzdávám své myšlenky černo černé noci. Vracím se v paměti do první...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
Při úklidu svého srdceJsem našel kousek tebeKdyž držel jsem ho v ruceUviděl jsem NebeVždyť ten k...
prvotina z léta 2016 na motivy mistrovského veledíla Máj od Karla Hynka Máchy     byl ...
říkám si proč ne – i když... co já vím o tom? - není čas přemýšlet - možná až potom - ...
Vyprahlost lidí, vyprahlost lesů, lidi chlastaj dál, zodpovědnost za sucho nesú. Všichni jsme...
žiju si na noze docela vysoký – nevím proč neměl bych – život je divoký a smrt tak daleko. a...
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí - že celý život jsem žil jen pro sebe - a přeci nazír...
kombajny potají po horách odpadků kol světa motají prohnilou oprátku.   plovoucí ost...
Kostival Čekám, čekám na Tě, čekám… Ticho nejtišší ze všech tich omývá hladovějící n...
psal jsem si básničku o nebi. o hvězdách. na tvoji zadničku a na tvých kalhotkách. a n...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo mé...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
další den. další noc – usínám s úzkostí. - s úzkostí před dny a dalšími noci - mraze...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

,,U rozpadlé skály, malé děti stály, pád viděti, výkřik slyšeti. · Nebylo jim p...
Nic? Poslouchej lépe! Pořád nic? Tak pojď blíž. Polož hlavu na mou hruď. Už slyš...
loď se potápí – mávám rukama! - snažím se abych nikoho nezklamal - a sám se potápím – lid...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
je něžná jako voda však chladná jako sníh. k ní pne se moje touha - ta stojí mi za hřích. &...
bůh má svět na háku a svět na háku boha má. - stojí to za hádku? pro koho? pro boha? ...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
kdysi jsem chtěl psávat písničky bluesový - že kluci zbrklí jsou a holky rumový - mí holky...
Závodím s časem, kdo zabije koho. Trumfů mám pár, však on jich má mnoho. Sedím tu v křesle ...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
kombajny potají po horách odpadků kol světa motají prohnilou oprátku.   plovoucí ost...
Ztráceli jsme se dál Jeden druhému z dohledu Tak, jak jsme každý sám Hledali svou cestu. Zbyly ...
Tmavé stíny se plíží městem duchů.
Města duchů   Ztrácí se v mlze co mi blízké bylo nekonečně vzdálené jsou blí...
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...
0