Poezie

Podběl
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Majda

U asfaltové stezky vyrostl podběl
osamocen
Nevypadal vůbec bezbranně
Svou sílu dával na odiv plným žlutým květem
Hle, překonal jsem tvrdou zem

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Majda

Buď tím, kým chceš být, a nezajímej se o to, co si myslí ostatní.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Po rozevlátých vlasech bříz po zlátnoucích strništích po kuličkách pámelníku po ptačím k...
Nejen venku to dneska kloužeNám to klouzalo i v nociAle jen venku zamrzly loužeZatímco tys zažívala...
Mít tak sílu devětsilu jeho moc kouzelnou.   Budí jaro hlídá zdraví temnou s...
Ocúny u cesty
Ocúny u cesty   Trochu se stydí naháčci na příkopu, že potvrzují nástup podzimu....
Nad hlavou mi jako v komixu visí otazníky Stojím na zastávce a konečky prstů už mi skoro hoří...
Objevuješ se vždy, když za oknem padaj kapky - přicházíš znenadání, nezvaná, věčná S obliče...
Naděje umírá poslední a je nás všech tajná služba, tak se může vyplnit tvoje tajná tužba. ...
https://www.youtube.com/watch?v=JTMNIztF0Hs
  po zeleném kraji do dáli svrchu pláče jasné modré nebe. je krásně… dneska na obrazo...
Je v nebi. A nebo kdoví kde je? Prošel branou. Ale co je za ní? Cháron s loďkou, milí příbuz...
Můžeš mě pohladit. Můžeš se mi smát. Šeptat mi do ucha, že mě máš rád. Můžeš...
Žít na zemi   Tak neplač, dívko po nocích Tak neplač do peřin Já vnutím ti svůj jemný sm...
https://youtu.be/-ZiVdAzAV0E?si=tpIlh95_0F5MBE-m Hory dmou se k výše mračen, se závratí kouká...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
Někdy připadá mi jako by se snažila jen Gréta. Dobře… a pár školáků, přitom trpí celá p...
Koule Jsem koule, co pouští strach kolem sebe z kanónu touhy vypuzena výstřelem nyní já letím za...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jen ve dvou v tichu meditovatVedle sebe klidně ležetS vědomím, že mám se u koho schovatA svět kole...
Jménem cenzora svatéhoZatýkám tě básníkuMáš mlčet a být potichuNe vnášet radost, do světa n...
I rytíře někdy sejme smutekTvrdě a nečekaněA nebýt tíhy brněni, nejraději by utekNemůže však...
Chce sa mi plakať a niekedy smiať ako sa so mnou osud zahráva. Chce sa mi kričať a niekedy kli...
Mlžná
Mlžná  Tak je tu zas listopadový čas mlžné nostalgie. Kapka si kapkou ruce myje, jedna se s...
Kéž těšil by mě pohled na utrpení místo toho obdivuji stromy pod tíhou krásy krčí se v pok...
Jsem člověk, jsem žena, o půlnoci porozena. Jsem dítětem, jsem dcerou s duší pokroucenou. Jsem v...
Oxymorón budoucnosti Čas letí jako vzduch, ani se neohřeje a už je pryč. Lidé se pořád za něč...
low-angle photography of yellow leafed trees
Dneska měli v automatu, jenom jeden pytlíček kratomu. Podzim se skládá z barevných atomů. Ptác...
Popraskané žilky se splétají na pergamenu stehen a ukazují cesty, kterými jsi nešla. Stezky ...
Kdo mi co dluží a kdo nedluží? Hoří západ v kaluži vztahů. Hasíme malé velké požár...
Mít tak sílu devětsilu jeho moc kouzelnou.   Budí jaro hlídá zdraví temnou s...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
Já, psychopat - NARCISTNÍ A ZÁROVEŇ ÚZKOSTNÉ VERŠE VEDOUCÍ K (částečnému) OČIŠTĚNÍ MÉ Č...
Ve vlhkém lužním lese na břehu potůčku kvetou zářivě žlutě blatouchy.
Blatouchy   Jásají jarem ve vlhkém lužním lese, kde studánky pramení, na březíc...
0