Sešli se podle dohody. Naložili kolo do auta a potulovali se městem. Nahlíželi do výkladů, klábosili, žertovali a lehce dováděli, jako by jim bylo sedmnáct. Pavla se před ním poprvé objevila v minisukni, vysokými podpatky klapala po dláždění a kolemjdoucí muži jí pokukovali po nohou. Tomáš se nadýmal pýchou. Když pak zašli na večeři, navrhl, aby strávili noc v hotelovém pokoji.
„Do hotelu nejdu!“ vzepřela se rezolutně. „Měla bych zábrany při milování hekat, a to já dělám k smrti ráda.“
„Rozumím. Mohlo by mě napadnout, že jindy orgasmus jenom předstíráš.“
„Což by mělo fatální dopad na tvé sebevědomí, a něco takového nikdy nepřipustím.“
„Zapomínáš, že opravdový samec o sobě nikdy nepochybuje. Je to sice naivní a směšné, ale účinné. Říká se tomu pozitivní myšlení … Mimochodem – předstíráš?“
„K něčemu takovému se žádná nepřizná. Určitě ne svému milenci … Ale každá to přinejmenším občas dělá.“
„Pochopitelně. Nevidím v tom nic špatného. Připadá mi to jako nezištná oběť na oltáři vzájemné lásky.“
„Imponuje mi tvůj pragmatismus, ale dnešní ženy nepředstírají orgasmus z lásky ke svým partnerům. Jde o čiré sobectví – snaží se o něm přesvědčit samy sebe, protože si bez něj připadají méněcenné.“
„Jenže tobě záleží na mém sebevědomí. Není to snad láska?“
„Nanejvýš sebeláska. Ze zamindrákovaného chudáka bych nevymáčkla ani soulož, natož poctivý orgasmus. A ten, jak jsem ti právě vysvětlila, potřebuji k vlastnímu sebevědomí.“
„Jak je to prosté! A já hlupák si doteď myslel, že jste lepší než muži.“
„To se ale vůbec nevylučuje! Mohu být sobecká a lepší zároveň.“
„A milující také?“
„Samozřejmě! Je to uzavřený kruh – dík sobectví dosáhnu orgasmu, zamiluju se jako blázen … a z rozkoší nevyjdu.“
„Jako perpetuum mobile. Pod tlakem železné logiky uznávám, že do hotelu nemůžeme.“
„Koupíme lahvinku nějakého lepšího vína a pojedeme k tobě. Tam ti dovysvětlím podrobnosti.“
Opustili restauraci a zamířili k autu. Na město se snášel příjemný letní večer.
—
Druhý den ráno stála u sporáku jen v kalhotkách s nedbale přehozenou, nezapnutou košilí, kterou Tomášovi zabavila z opěradla židle. Poklekl vedle ní a začal ji hladit a líbat od zadečku ke kotníku a zase zpět.
Ťukla ho vařečkou do hlavy: „Co to děláš, blázínku?“
„Uctívám jednu z tvých nádherných nohou.“
„To se ti tak líbí?“
„Máš je rovné, štíhlé a dlouhé až na zem.“
„Od malička si je pěstuju … pro tebe.“
„Jsem ti za to neskonale vděčný. Možná ani nevíš, jak skvostně vypadáš v minisukni.“
„Vím to moc dobře.“
„Tak které místo tvých nohou je nejkrásnější, když ji máš na sobě?“
„Všechna.“
„Ovšem. Ale nejvzrušivější je pohled těsně pod okraj.“
„Jestli chceš, budu v ní chodit až do večera.“
„To bys pro mě udělala?“
„Udělám to pro sebe.“
„Čeká mě příjemný den.“
„Tak mi ji podej.“
Odstavila pánev, lehce rozpažila a nechala si sukénku obléknout.
Pak udělala piruetu a zasmála se: „Spokojen?“
„Jsi skvělá.“
„Smíš mi to říkat, kdykoli budeš chtít.“
Polovina července roku I
Četba díla zabere cca 3 min.
Hlasité předčítání
