Rogas si všiml mé zamyšlenosti a řekl: ,,Nemysli na minulost a dívej se dopředu. Věř, že bude líp!“ Přistoupil ke mně, vzal mě za ruku a řekl: „Pojď, půjdeme se projít okolo jezera. Je tu krásné okolí, určitě jsi tu ještě nikdy nebyla!“
Na procházce nočním lesem
Šli jsme na procházku lesní cestou. Venku byla tma a skoro nic nebylo vidět. Připomnělo mi to procházku s Obrem Ínemakem v Temnovišti, když jsme šli poprvé černým lesem k barevnému vodopádu. Ale tady to nebylo až tak moc strašidelný,jako v černým lese v Temnovišti.
Pak jsme vyšli z lesa a vedla tam úzká cesta k rybníku. Z jedné strany vedla dál do lesa, z druhé kolem rybníka do nedaleké vesnice. Na břehu rybníka měla nějaká parta táborák a když jsme procházeli kolem, pozvali nás k ohni. Všichni se nám představovali a usadili nás k ohni.Povídali si s Rogasem o nějaké akci ve vesnici a řekli, že by se jim hodil pomocník na párty, jako je Rogas, a pozvali nás tam taky. Seděla jsem u ohně vedle divné ženy s jizvou na tváři, říkali jí Ivča. Vedle ní seděla Libča a její přítel Tom, vedle Toma jeho strýc Andy, který měl také jizvu na tváři. Zeptala jsem se, co se jim stalo, a ona se rozpovídala:,, Vybourali jsme se s Andym na motorce a oba jsme měli hlavy na půl v hořícím autě. Proto máme stejné znamení a tím jsme si souzeni…“ Řekla Ivča, ale Andy se netvářil souhlasně. Řekl jí: „A jdi s tím už někam, ty souzená!“
Ti blízko Andyho se tomu smáli. Seděli tam dva kluci a mezi nimi holka s barevnými vlasy jako papoušek. Říkali jí Kamy a měla strašně uječený hlas. Ivča a Libča o ní něco potichu říkaly a mě to tam s nimi bavilo. Jeden kluk, co seděl vedle Kamy, hrál na kytaru a Kamy zpívala protivným uječeným hlasem. Okřikovali ji, aby sklapla, a pak se tam i zlobili. „Zpívej tišeji, Kamy,“ okřikoval ji jeden z kluků. „Nebo nám všem prasknou uši!“
Byla to velká legrace, ale Rogas vstal a řekl, že raději půjdeme. Rozloučili jsme se a Rogas slíbil, že jim přijde pomoct na párty. Když mu volal Nik, nebral to a vypnul si mobil.Cesta zpátky do chaty se mi zdála být nějak dlouhá,Znaveni jsme přišli do chaty, ale najednou z ničeho nic jsem zmizela domů a ráno bylo divné.Přemýšlela jsem,kam asi zmizel ten stín? Někdo mi moc chyběl a ten někdo byl Alex…
Hlasité předčítání
