a už zase jsem prázdnej papír –
plnej skvrn
asi byl jsem delší dobu na slunci –
nebo na drogách
snad pomůže mi zavřít
se do sejfu
a zapomenout pin.
zapomínání –
v tom jsem dobrej
musím si připomínat i to,
že ještě jsem živej
ačkoli budíky nad mojí hlavou
křičí na mě,
kokrhají něco o smrti
s useknutou hlavou času pak
pobíhají a řvou dál
zaneřádili mi už celej byt
a já se ani nehnul
asi měl jsem zrovna extázi ve snu
teď zavírám oči před tím popravištěm dějin
mého života, který se mi ještě připomíná
a už zase jsem prázdnej
jak flaška,
jak krabička od cigaret
jak tělo bez citů,
snů a
budíků