2. Na tuto otázku jsem nucena odpovědět následovně – POKUD se Vám osobně tyto mrzké, společensky nepřijatelné praktiky ze srdce příčí, tak se jich sami nedopouštějte, snadno totiž můžete klesnout na naší úroveň! 😉 🙂 Jak svatá, moudrá BIBLE praví: ,,Nevzrušuj se kvůli zlovolníkům, nezáviď těm, kdo jednají podle, uvadají rychle, jako polní tráva, jak zelené býlí zvadnou. Střes se před Hospodinem a zachovej věrnost. Ještě chvíli a bude po zlovolníkovi. Všimneš – li si jeho místa, bude prázdné!”
- Jak takovému člověku sdělit, že dělá něco opravdu velmi špatně (nyní z trochu jiného soudku)?
- Hlavně zachovejte klid, nenechte se vyvést z míry, buďte přátelští, v klidu a s rozvahou mu vše vysvětlujte, zároveň spolu s nenápadně maskovanými výtkami vyzdvihněte i jeho silné stránky, přednosti (každý nějaké má). Je sic dosti pravděpodobné, že se bude spíše soustředit na tu pozitivnější část výkladu, ovšem i tak si z Vaší rozvážné domluvy vždy něco odnese. Psychopaté jsou zkrátka ve spoustě ohledech jako malé děti. Nejspíš za to může dysfunkce mozku v oblasti zvané amygdala.
Genetika
Bez ohledu na to, co je biologickým korelátem genetického předurčení lidského chování, je zřetelné, že některé typické rysy a vzorce chování jsou přítomné již při narození. Tyto vrozené charakteristiky lze chápat jako tendence, které mohou být posilovány či potlačovány další zkušeností. V nedávné době bylo uveřejněno několik studií popisujících genetickou podstatu konzistentních vzorců chování potvrzenou biologickými nálezy. Polymorfismus v sekvenci genové exprese D4 dopaminového receptoru (na krátkém raménku 11. chromozomu je ve dvou studiích spojován vlivem na ,,vyhledávání nového´´ – Clonningerovou dimenzi temperamentu. Dopaminergní funkce ve vztahu k fenoménům, jako jsou kontrola impulzů a hlad po podnětech, je již dlouho předmětem bazálního výzkumu. V těchto souvislostech ,,genetický marker” – délka sekvence genu pro D4 receptor, vyznívá víc než nadějně. Dalším předpokládaným genetickým korelátem je serotonergní transmise a její vztah k vrozené tendenci k úzkostným reakcím. Jedinci s vrozenou krátkou variantou sekvence pro transportní protein zabezpečující zpětné vychytávání serotoninu prokazují sníženou schopnost této funkce, což koreluje s vysokým skóre v Clonningerově ,,vyhýbání se ohrožení” a vysokou mírou anxiety v psychologických testech.
Hormon oxytocin a opiátový systém v mozku hrají roli při utváření tzv. afiliantního chování (přátelskost, pospolitost, potřeba sociálních interakcí, separační stres, apod.).
Ano, vím, my ,,lidé” s poruchami osobnosti Vás často provokujeme… Buď svými ,,nečistými úspěchy” v kombinaci s Vaší záští, ovšem zároveň i skrytou závistí (my však sklízíme veškeré ovace našeho úspěchu stejně tak, jako by byly pravé, jsme s nimi sžiti, jsme přesvědčeni, že si je zasloužíme, protože to je naše realita). Vždy veškerou chválu přijímáme s pokorou. Prosím, neberte nám identitu! Jsme skutečně těmi, kterými se snažíme být. Další věc, která Vám na nás jistě rovněž není sympatická se jeví ve skutkové podstatě tohoto – valná většina existencí našeho druhu připomíná vyplašené zvířátko = telátko, do kterého byste si nejraději velmi zprudka kopli. Prosím, ignorujte nás, vybíjejte si své frustrace na sobě, Amen!
Hlasité předčítání
