K nevědomí se však řadí řada duševních procesů, na kterých jsme závislí ve svém každodenním životě a kterým nemáme vědomý přístup. V průběhu vnímání si pozorovatel může například uvědomovat dva objekty ve svém okolí, ale není si vědom svých téměř okamžitých duševních pochodů, jejichž prostřednictvím určil, že jeden z objektů je bližší nebo větší než druhý. Přestože si výsledek těchto duševních procesů uvědomujeme – a známe velikost a vzdálenost objektu – nemáme k těmto procesům vědomý přístup.
Psychopaté nejsou “v jádru” vůbec špatní lidé, jen Vám nedokáží v pravý čas poskytnout to, co momentálně potřebujete. A naopak!
Láska má mnoho podob…
Osobnost a individuální reaktivita na informace
Každý jedinec kráčí ve svém životě nekonečně hustým informačním polem a veškeré informace nemůže zpracovat. Proto dochází k selektivnímu vybírání jen těch informací, které jsou důležité. Ty jsou v dalším kroku zpracovávány a vyhodnocovány. Cílem zpracování relevantních informací z okolí je co nejoptimálnější vyhodnocení situace, ve které se nacházíme, s následnou reakcí a adaptací na vnější prostředí. Každý z nás je jiný a jinak na informační tok světa reaguje, vybírá si jako důležité jiné informace a zpracovává je s odlišnou reakcí. Individuální charakter dlouhodobé reaktivity člověka na svět je dán tím, co je označováno jako struktura osobnosti. Z neurobiologického hlediska je tedy možné osobnost člověka definovat jako dynamickou organizaci psychobiologického systému, která moduluje adaptaci na zkušenost.
Struktura osobnosti z pohledu psychoanalýzy
Freud se domníval, že osobnost se skládá ze tří hlavních složek: id, ego a superego. Podle jeho teorie má každá tato složka svoje vlastní funkce, ale všechny tři řídí chování ve vzájemné souhře.
Id
Nejprimitivnější část osobnosti, id, ze kterého se později vyvíjí ego a superego, je přítomno již u novorozence a skládá se ze základních biologických impulzů (neboli pudů): z potřeby jíst, pít, vylučovat odpadní látky a získat smyslovou (podle Freudova pojetí sexuální) slast. Freud se domníval, že základním biologickým pudem je rovněž agrese. Byl přesvědčen, že sexuální a agresivní pudy jsou nejdůležitější pudové determinanty osobnosti v průběhu života. Id je ta složka osobnosti, která hledá bezprostřední uspokojení impulzů a řídí se principem slasti: usiluje o získání slasti a vyhnutí se bolesti, a to bez ohledu na vnější okolnosti.
Ego
Člověk se již v raném dětství naučí, že jeho impulzy nemohou být vždy uspokojeny bezprostředně. Hladové dítě musí počkat, dokud mu někdo neobstará jídlo. Projevy určitých impulzů – někoho uhodit nebo hrát si s genitáliemi – mohou rodiče trestat. Tato složka osobnosti, ego, se vyvíjí, jak se dítě učí brát ohled na požadavky skutečnosti. Ego se řídí principem reality: uspokojení impulzů musí být oddáleno, dokud pro ně nenalezne vhodné podmínky. Ego je tedy ta složka osobnosti, která bere v úvahu reálný svět a oddálí uspokojení pudových impulzů na vhodnou dobu. Je v podstatě exekutivou osobnosti: rozhoduje, jaké jednání je vhodné a které impulzy id budou uspokojeny a jakým způsobem. Ego je prostředníkem mezi požadavky id, vnější reality a superega.
Superego
Třetí část osobnosti, superego, je ta složka, která posuzuje, zda činy člověka jsou dobré, nebo špatné. Obecněji řečeno, superego je zvnitřněná reprezentace hodnot a morálky společnosti, která obsahuje svědomí jedince a obraz ideálně mravné osoby. Superego vzniká jako reakce na odměny a tresty rodičů. Rodiče nejprve kontrolují chování dítěte přímo odměnami a tresty. Inkorporací požadavků rodičů do superega dítě dostává chování pod svoji vlastní kontrolu. Dítě nadále nepotřebuje někoho, kdo by mu řekl, že krást je špatné. Řekne mu to jeho superego. Porušení požadavků superega, nebo dokonce už to, že se objeví odpovídající impulz, vzbuzuje úzkost – která je původně strachem ze ztráty rodičovské lásky. Podle Freuda je tento strach nevědomý, ale jedinec jej může prožívat jako vinu. Jestliže jsou požadavky rodičů příliš rigidní, jedinec může trpět pocity viny a tlumit všechny agresivní a sexuální impulzy. Naproti tomu jedinec, který nedostatečně zvnitřní některé požadavky kladené na sociálně přijatelné chování, bude mít málo zábran a může se chovat krajně nevázaně nebo se dopouštět trestné činnosti. Takový člověk je považován za osobnost se slabým superegem.
Tyto tři složky osobnosti jsou často v opozici: ego odsunuje uspokojení, které chce id okamžitě, a superego bojuje jak s id, tak s ego, protože chování jedince často nesplňuje morální normy, které reprezentuje. U dobře integrované osobnosti si ego udržuje pevnou, ale pružnou kontrolu; vládne princip reality.
Obranné mechanismy
Freud používal termínu obranné mechanismy ve vztahu k nevědomým strategiím, které lidé používají, když se vyrovnávají s negativními emocemi. Tyto strategie zaměřené na emoce nemění stresovou situaci, ale mění způsob, jakým ji osoba vnímá nebo jakým o ní přemýšlí. Všechny obranné mechanismy tedy obsahují prvek sebeklamu. Všichni používáme obranné mechanismy. Pomáhají nám překonat nepříjemné situace, pokud se s nimi nejsme schopni vyrovnat přímo. Obranné mechanismy jsou však projevem špatného přizpůsobení osobnosti pouze tehdy, když se stanou převládajícím způsobem reagování na problémy.
Vytěsnění
Vytěsnění bylo Freudem považováno za základní a nejdůležitější obranný mechanismus. Při vytěsnění jsou ohrožující nebo bolestné impulzy či vzpomínky vyloučeny z vědomí. Vytěsněny jsou často vzpomínky, které vyvolávají pocity studu, viny nebo vedou k sebepodceňování. Freud se domníval, že vytěsnění určitých impulzů v dětství je všeobecným jevem. Tvrdil, že všichni malí chlapci cítí vůči matce sexuální touhu a vůči otci rivalitu a hostilitu (oidipovský komplex); impulzy jsou vytěsněny, aby se člověk vyhnul bolestným důsledkům, které by následovaly, kdyby podle nich jednal. V pozdějším životě jedinec může vytěsňovat pocity a vzpomínky, které by mohly vyvolávat úzkost, protože nejsou slučitelné s jeho sebepojetím. Pocity nenávisti vůči milovanému člověku a prožitky neúspěchu mohou být zapomenuty.
Potlačení
Vytěsnění se liší od potlačení. Potlačení je proces úmyslného sebeovládání, kdy člověk ovládá svoje impulzy a přání (tím, že je připouští v soukromí, ale veřejně popírá) nebo dočasně odsune bolestné vzpomínky, když se potřebuje soustředit na nějaký úkol. Jedinci si uvědomují potlačované myšlenky, ale neuvědomují si impulzy nebo vzpomínky, které jsou vytěsněny. Freud se domníval, že vytěsnění je zřídkakdy zcela úspěšné. Vždy hrozí, že vytěsněné impulzy proniknou do vědomí; člověk začne pociťovat úzkost (ačkoli si neuvědomuje důvod) a použije obranný mechanismus, aby udržel částečně vytěsněné impulzy v nevědomí.
Projekce
Všichni máme nežádoucí charakterové rysy, které nechceme přiznat ani sobě. Jeden nevědomý mechanismus, projekce, nás chrání před poznáním našich vlastních nežádoucích vlastností tím, že je v přehnané míře připisuje druhým lidem. Předpokládejme, že jste k druhým lidem kritičtí nebo nevlídní, ale nelíbilo by se vám, kdybyste si tento sklon připustili. Pokud jste přesvědčeni, že lidé kolem vás jsou nevlídní nebo krutí, vaše tvrdost, se kterou se k nim chováte, není založena na vašich špatných vlastnostech – jednoduše ,,jim dáváte, co jim patří”. Jestliže se ujistíte, že všichni při zkouškách podvádějí, vaše nepřiznaná tendence usnadnit si studium tímto způsobem není tak špatná. Projekce je ve skutečnosti formou racionalizace, ale v naší kultuře je tak rozšířená, že si zasluhuje zvláštní pozornost.
Pacienti se specifickými poruchami osobnosti jsou společným problémem všeobecně lékařské a psychiatrické praxe a klasifikace poruch osobnosti patří k nejobtížnějším a nejkontroverznějším kapitolám psychiatrické klasifikace. Jde o praktický problém – psychologové ani psychiatři se v diagnostice poruch osobnosti často neshodují. Ani zdánlivě nejjednodušší problém – potvrdit, nebo vyvrátit diagnózu poruchy osobnosti – nebývá často shodně řešen mezi dvěma psychiatry nebo psychology. Ještě složitější je to v případě, kdy se jedná o více specifických poruch osobnosti najednou nebo pokud jde o diferenciální diagnostiku mezi poruchou osobnosti a specifickou duševní poruchou.
Každý druhý psycholog (v dnešní době) je dle mého velmi skromného názoru vlastně nejhorší, nejzákeřnější druh psychopata / predátora, který existuje, dokáže vše podat tak, aby se to shodovalo s tím, co vidí všichni ostatní kolem něho a přitom se jedná o naprostou, z mého úhlu pohledu nevyvratitelnou lež. Překrucuje pravdu takovým způsobem, aby poškodil svého klienta a sám si tak nahnal cenné body! Jedná se v tomto případě o ten nejkrutější druh lidského parazitizmu.
,,Člověk, který bezprostředním, zarputilým, nesystematickým způsobem hlásá světu krutou, neotřelou, domistikovanou pravdu o již ustanovených, zavedených, bezprizorních záležitostech / tématech, zpravidla nebývá pohodlný téměř nikomu!”
Skupinová psychoterapie u poruch osobnosti
Nejčastějším přístupem, kterým se lidé trpící poruchou osobnosti ve skutečnosti léčí, je dynamická skupinová psychoterapie. Skupinová psychoterapie u poruch osobnosti pravděpodobně přináší podobné výsledky jako terapie individuální, přitom však výrazně šetří čas. Vzhledem k tomu, že efektivita dynamické skupinové psychoterapie u poruch osobnosti nebyla studována v kontrolovaných experimentech, nelze se k její účinnosti ze strany zkoumajících přesněji vyjádřit. Podobně jako u psychoanalýzy si můžeme udělat obraz jen ze soudů autorit.
Skupina je prostředí, které umožňuje jejím příslušníkům prožívat svoji individualitu a její změnu prostřednictvím reflexí a změn ostatních členů skupiny i přes změny skupiny samotné. Pacienti nejsou zpravidla do skupiny vybíráni pro poruchu osobnosti, což je dalším přímým důkazem diskriminace nás, jako menšiny! Jsme pro Vás méně, než ten pes!
Přijde mi takřka velice zajímavé, jak naši odborníci ve svých publikacích kladou důraz na dobré mezilidské vztahy mezi klientem a jeho ošetřujícím lékařem. Obzvláště, když vezmu v úvahu, že v tomto případě tak téměř nikdo z nich nečiní. Tito lidé o nás jinými / dosti podobnými (nóbl) slovy vlastně tvrdí / prohlašují následující – jsme hloupí, nepoužitelní, zbabělí a k ničemu. Kdyby je třeba alespoň minimálně napadlo tyto jejich inteligentní, zároveň poměrně urážlivé, lidskou osobnost devastující, devalvující výrazy / výroky nahradit něčím jiným, co by tolik nepodkopávalo psychopatovo sebevědomí, jeho zranitelnou duši, myslím si, že by se nic hrozného nestalo. Kupříkladu: ZBABĚLÝ – BOJÁCNÝ! A hned by bylo mnohem více takových lidí motivovanějších / motivovaných k léčbě! Díky našim psychologům (i některým psychiatrům) nenávidíme sami sebe a následně si své pocity méněcennosti vybíjíme na jiných, těch, kteří nám nějakým (jakýmkoli) způsobem ublíží!
Další věc, která mi v tomto neoficiálním příměru není tak úplně jasná spočívá v této skutkové intravenáži – je myslím již zcela zřejmé, že podstata psychopatie má z velké části biologický původ… Proč se jí tedy vůbec přezdívá porucha osobnosti a ne PORUCHA MOZKU (nespecifická)?!? Chápu tedy, že toto spektrum postihuje celou strukturu lidské psychiky, jenže počáteční kořeny má poněkud někde jinde… :/
Prevalence poruch osobnosti
Poruchy osobnosti jsou relativně časté v běžné populaci. Četnost výskytu poruch osobnosti i jednotlivých druhů poruch osobnosti se v různých výzkumech odlišuje. Značně záleží na způsobu výběru i způsobu zařazování do diagnostických skupin. Celková prevalence poruch osobnosti je udávána mezi 6 – 9%, ale i vyšší – 10 – 15%. Podle Weissmanové (1993) je celoživotní prevalence v obecné populaci 10 – 13%, podle Nortona (1992) asi 10%. V první australské národní studii duševních poruch byla prevalence poruch osobnosti podle zkoumaného souboru odhadnuta na 6,5% (to znamená, že 870 000 osob starších 18 let trpí v Austrálii poruchou osobnosti).
Proč naši odborníci (z mého úhlu pohledu) titulují ,,psychopaty” tak nelichotivými přívlastky?
Odpověď na tuto otázku je v zásadě velmi jednoduchá: STEJNĚ TAK, JAKO OBYČEJNÝ PSYCHOPAT DOKÁŽE OKOUZLIT ŘASNATCEM, TAK JIŽ PRŮMĚRNĚ VYCHYTRALÝ PSYCHOLOG DOKÁŽE MNOHÝ LID ZAUJMOUT SVÝMI VYUMĚLKOVANÝMI, SOFISTIKOVANÝMI “KECIČKAMI”.
Netvrdím, že neexistují kliničtí psychologové / filozofové, kterých si za jejich bohaté, lidstvu přínosné poznatky o lidské duši (psyché) nezměrně vážím, bohužel, řada z nich je již “NA PRAVDĚ BOŽÍ”!
Klíčem k nesmrtelnosti je žít život vhodný k zapamatování…
Proč si psychopat hraje na někoho, kým z VAŠEHO úhlu pohledu vlastně vůbec není?
Psychopat (člověk s poruchou osobnosti) v podstatě je tím, na koho si hraje, je se svou rolí tak sžit, že mu vlastně ani nepřipadá, že by si na něco nebo na někoho hrál… Jelikož on žádnou pravou osobnost ve skutečnosti nemá, tak ani téměř nemůže rozpoznat rozdíl. No a kde nic není, tam ani smrt nebere… Proč by si tedy nemohl vybrat? Proč by nemohl být tím, kým doopravdy v zásadě je, chtěl by být. Víte vůbec, jak je šťastný, když mu ostatní nebrání v jeho seberozvoji? Každý by měl mít tu možnost si sám zvolit! Tím, že nám budete naše (pouze zčásti improvizované) JÁ upírat riskujete pouze to, že v nejbližší době někomu skutečně ublížíme! Jelikož Vy si na nás zchladíte žáhu, MY uděláme totéž někomu jinému a i přesto, že v zásadě nic takového učinit nechceme, avšak prostě musíme, již se nedokážeme zastavit!
V našem mozku se mimo rychlé glutamaterní a GABAergní neurotransmise vyskytuje řada dalších neuropřenašečových systémů, které sice neodpovídají za vlastní zapojení při tvorbě mentálních map, ale podílejí se na modulaci, respektive na nastavení celého systému. Tyto přenašeče jsou ovlivněny léky z různých farmakologických skupin a označují se jako neuromodulátory. Patří mezi ně řada látek, např. dopamin, noradrenalin, serotonin, acetylcholin, histamin a mnoho dalších včetně peptidů apod. Právě neuromodulační role těchto látek bývá spojována s řadou psychických poruch a za klíčovou je považována i v neurobiologii poruch osobnosti, především v temperamentové složce.
Proč se psychopaté chovají k ostatním lidem tak krutě?
Jsem sice duchem blíže teologii, nežli esoterice, která se s tímto druhem spirituálního poznání pramálo shoduje. Ovšem v tomto případě jsem nucena využít všeobecně známou, proslulou ESO větu, která tuto skutkovou podstatu zcela totožně vystihuje, je pro ni dokonale autentická: ,,To, co vysíláme do životů jiných, se nám vrací zpět do toho našeho!”
Poznámka:
K tomu, aby lidé mohli pomáhat druhým, musí být především spokojeni sami se sebou. Což valná většina z nich skutečně je. Protože téměř každý člověk je buď inteligentní nebo naopak zručný a na tom staví své sebevědomí. Jenže učebnicový psychopat většinou nedisponuje ani jedním z těchto Božích darů. Je frustrovaný… Tak proč by nemohl být dobrý alespoň “na oko” takovým způsobem, aby to ostatní tak vnímali? Nejedná se o žádnou manipulaci, pouze o náhradní, pro něj podpůrné sebepojetí.
Temperament je stabilnější složkou osobnosti. Odpovídá automatickým nevědomým asociativním procesům na stimuly a determinuje především emotivitu. Je spíše vrozený a v klasickém pojetí je méně ovlivnitelný učením a sociokulturními proměnnými. Neovlivnitelnost situací však není absolutní ani v případě temperamentu.
Ty hyeny, které jaly naprášiti mě mému psychiatrovi mi vůbec nechtěly pomoci, nejsou totiž takto velkolepých pohnutek vůbec schopny. Pouze je popuzovala skutečnost, že opět začínám být šťastná, veselá, plná života. Kdyby neučinily to, co učinily, neměly by do budoucna z čeho profitovat! 😉
Rozlišujeme čtyři dimenze temperamentu:
– vyhledávání nového
– vyhýbání se ohrožení
– závislost na odměně
– odolnost
Pokud nás psychologové (i ostatní netvoři) nechávají na pokoji, nešťourají se naprosto nemístným způsobem v našich zranitelných duších, jsme spokojeni, plni života, elánu, altruismu a touhy pomáhat ostatním… Nesmí nás však v našem počínání nikdo vyrušovat, hanobit naši intelektuální nebo praktickou stránku osobnosti. V případě, že v komunikaci s jiným člověkem takzvaně “šlápneme vedle”, automaticky počítáme s trestem, což v nás vyvolává mnohem vyšší míru / podíl agresivity (na základě předchozích = četných zkušeností). A když už se nám okamžitě nic nestane, jsme krutí dál, protože tušíme, že dříve nebo později něco velmi nepěkného přijde, tak skrytě vyčkáváme, dokud nám opravdu někdo neublíží, nepomstí se.
Ptáte se, proč tolik toužíme po odstranění našich nejrůznějších obtíží a zároveň Vaše rady velmi rychle odmítáme (odkaz na naše odborníky)?
Opět velmi, velmi, velmi jednoduché – VAŠE RADY jsou totiž k ničemu! Spíš by nám pomohlo, kdybyste se nám trochu více přiblížili, byli alespoň po dobu Vašeho styku s námi naladěni na naši notu, nevyčítali nám to, jací jsme (stejně je to povětšinou Vaše vina), slevili ze svých pro nás nenaplnitelných nároků, přizpůsobili se (kupříkladu úplně stejně, jako to činíte s autisty). Co by Vám to udělalo? Já se Vašim napumpovaným egům musím nyní rovněž přizpůsobovat, píši jako “úplný kretén”, aby to všechny Vaše různorodé osobnosti mohli pojmout přesně v takovém znění, v jakém to ve skutečnosti je! A navíc, my doopravdy žádnou Vaší “vyfantazírovanou” poruchou osobnosti vůbec netrpíme, jsme nemocní a toužíme jen po tom samém, po čem Vy – být šťastní!
Děti u kterých se později vyvine ,,porucha osobnosti”, často zažily buď akutní trauma, nebo méně závažné, ale chronické traumatizující zkušenosti. Aby si vysvětlily smysl toho, co se jim přihodilo, vytvoří si extrémně negativní přesvědčení nejen o sobě samých, ale i o jiných lidech a o světě, ve kterém žijí. Aby tato přesvědčení kompenzovaly nebo se s nimi vyrovnaly, vytvoří si rigidní pravidla, jak věcem rozumět. Postupně nadměrně rozvinou úzký rejstřík chování a jiné druhy chování nerozvinou dostatečně. Každý typ ,,poruchy osobnosti” se vyznačuje odlišným rejstříkem nadměrně rozvinutých a nedostatečně rozvinutých strategií chování. Kombinace extrémně negativního pohledu na sebe, jiné lidi a svět, dysfunkční pravidla pro reagování a nedostatečný repertoár chování vede k nepřiměřenému hodnocení situací a emočnímu stresu. Samozřejmě ne u všech lidí, kteří byli v dětství vystaveni zátěžovým podmínkám, se později vyvine takzvaná “porucha osobnosti”. Pravděpodobně záleží i na vrozené zranitelnosti a odolnosti vůči psychotraumatům, říkají naši odborníci.
I když já osobně se domnívám, že v tomto případě se nejedná ani tak o nějaká “rigidní pravidla”, jako spíš o “jakési prozření”!!! Lidé jsou na Vás milí, pokud jste hezčí, oblíbení (kouzlo osobnosti) nebo úspěšní! Jakmile však (opět) jakási třetí strana tato tvrzení / tyto skutečnosti zpochybní, ten dotyčný subjekt / občan je již natolik nahlodaný, že o Vás začne sám pochybovat, klepy se závratnou rychlostí počnou rozšiřovat a jací jste byli??? Nikoho nezajímá, jaká je ve skutečnosti pravda, každý totiž v hloubi duše prahne po prachobyčejné senzaci, popularitě či neoblomné moci!!! A častokrát, bohužel, nad svou obětí!!! Stačí využít jedné jediné chyby, její slabosti a v rukou skutečného netvora se celý tento svět (dobře, pouze jeho značná část) může stát skutečně nedýchatelným, nepřátelským (až neobyvatelným) místem. Všude začne panovat nenávist, opovržení, ale i strach. Stačí tak málo a z hrdiny se rázem stane zbabělec!!! Mluvím z vlastní zkušenosti!!! Nikoliv však z pozice manipulátora, ale oběti!!! To je překvapení, že??? Psychopat a oběť!!!
Expoziční léčba
Expozice je zřejmě nejrozšířenější metodou KBT v terapii úzkostných poruch. S úspěchem se však dají použít i u řad potíží, které se týkají poruch osobnosti. Při expozici se pacient vystaví (exponuje) podnětu či situaci, která v něm vyvolává úzkost, napětí, zlost nebo bezmoc, a proto se jí až dosud vyhýbal, a naučí se tyto nepříjemné pocity vydržet a zvládnout.
,,PSYCHOPATÉ” VŮBEC NEZVELIČUJÍ, JSOU V TEN DANÝ OKAMŽIK POUZE ZAMĚŘENI NA JEDNU JEDINOU VĚC, KTERÁ JE MOMENTÁLNĚ ZATĚŽUJE / TRÁPÍ!!!
Proč jsou lidé s ,,emočně nestabilní poruchou osobnosti” až natolik impulzivní???
Odpověď zní: Serete je!!! V okamžik, kdy jsou k Vám zase milí a přátelští Vám totiž odpustili! Opět!!!
Další taková velmi zavádějící věc / skutečnost, která mi taktéž nejde na rozum je tato: Naši odborníci si ,,stěžují”, že nejsme empatičtí… No a když už náhodou svou empatii nějakým způsobem projevíme, je to v ten daný okamžik (dle jejich slov) “pro změnu” empatie hraná… Fakt jim nerozumím… To mají takový “bordel v palici”???
POZNÁMKA: K NÁM NĚKDO Z NICH SNAD EMPATICKÝ BYL??? A CO NĚKDO JINÝ / DALŠÍ???
My potřebujeme jen stabilitu, někoho, kdo při nás bude stát “za každé” situace!!!
Na rozdíl od behavioristů kognitivní psychologové ve druhé polovině 20. století nejen že uznávali existenci ,,mysli”, ale předpokládali, že právě myšlenkové, tedy ,,kognitivní” procesy, jsou rozhodujícím článkem, který zprostředkuje emoční, fyziologické i behaviorální reakce jedince na podněty z okolního prostředí. Základní předpoklad kognitivní teorie lze vyjádřit výrokem stoika Epikteta ,,Nejsou to věci samy, které nás znepokojují, ale naše mínění o těchto věcech”, nebo odborněji, jak to vyjádřil ,,Meichenbaum, ,,jedinec nereaguje primárně na podněty z okolí, ale na mentální reprezentaci těchto podnětů”.
Hraniční porucha osobnosti u jedinců s lehkou oligofrenií (nejnižší stupeň mentální retardace)
Není to tak dávno, co se mi ,,do rukou” dostala jedna magisterská práce vysokoškolské studentky, která část svého pojednání zveřejnila na internetu. Mám – li být objektivní a nestranná, přeložím jeden z jejích výroků do srozumitelné “ČEŠTINY”… Ta dotyčná osoba ve své práci vlastně jinými slovy uvádí, že poruchy osobnosti u jedinců s lehkým mentálním deficitem jsou poměrně běžné / četné, akorát se o tom veřejně příliš nemluví. A není divu! Když si vezmete třeba takovou hraniční poruchu osobnosti, kdy jedinec žije v ,,symbolickém světě” svého rodiče, musím říci, že se není opravdu čemu divit. Zvlášť, když připustím, že takový člověk se většinou nedokáže sám o sebe plnohodnotně postarat, takže mu nezbývá nic jiného, než být byť minimálně na tom dotyčném, vyzrálém člověku závislý… A zároveň si myslím, ba jsem dokonce přesvědčena, že u ostatních ,,poruch osobnosti” je to v tomto případě dosti podobné.
Podle kognitivní teorie je osobnost tvořena souborem kognitivních struktur, tzv. schémat, na jejichž základě jedinec myslí, cítí a jedná. Vznikem a vlastnostmi těchto kognitivních struktur se zabývá řada jednotlivých teorií. Mezi nejvlivnější patří teorie ,,personálních konstruktů” G. A. Kellyho, teorie sociálního učení A. Bandury, teorie ,,naučené bezmocnosti” M. Seligmana a teorie ,,dysfunkčních kognitivních schémat” A. T. Becka.
Odborníci nás rovněž z nějakého neznámého důvodu považují za chameleony, kteří se přizpůsobují prostředí, tomu danému jednotlivci, který se momentálně nachází “v dosahu našeho škodlivého vlivu”… Děláme to dle jejich slov účelově, abychom z nastalé situace mohli “vytřískat” co nejvíc! Má odezva zní – NIKOLIV! Činíme tak pouze z toho důvodu, že si rádi povídáme, chceme být s každým zadobře a naopak nechceme nikoho urazit! A to i přesto, že se nám to stejně vždy nějakým záhadným způsobem podaří…
Na rozvoj teorie kognitivních schémat měl vliv zejména George Alexander Kelly (1905-1967) a jeho teorie personálních konstruktů (1955). Kelly byl jeden z prvních personologů, který zdůrazňoval poznávací procesy jako složku rysů determinujících projevy osobnosti.
TO, CO VY NAZÝVÁTE POMLOUVÁNÍM JEDNOHO S DRUHÝM A NAVZÁJEM, MANIPULACÍ, JE PRO NÁS ,,PSYCHOPATY” POUHOU DOBŘE UVĚDOMOVANOU NAIVITOU, MILOSRDENSTVÍM!!! TO ZNAMENÁ, ŽE TAK ČINÍME, ABY SE TI DOTYČNÍ VŠICHNI CÍTILI DOBŘE, NA KONI, MĚLI PŘÍJEMNÝ POCIT Z TOHO, ŽE PŘI NICH NĚKDO DRŽÍ, POSLOUCHÁ JE!!! A PŘÍSAHÁM, ŽE SE NEJEDNÁ O ŽÁDNOU VÝMLUVU!!! ANO, JSME JINÍ, NIKOLIV VŠAK HORŠÍ, NEŽ KUPŘÍKLADU VY SAMI!!!
Pro Vás prostředek manipulace, pro nás vyznávaná hodnota!!!
Poznámka: Jo a “pravý” vlastní názor stejně nemáme, chceme pouze zapadnout (stejně, jako Vy)!!!
Podrobení se / submisivita
Přesvědčení, že o člověku rozhodují druzí a že člověk nemůže mít vlastní přání a preference. Smyslem tohoto podřízení se druhým je vyhnout se jejich hněvu, odplatě nebo opuštění. Podřízení jedinci jsou přesvědčeni, že jejich vlastní touhy nejsou důležité a pro druhé významné, někdy ale cítí hněv vůči těm, kterým se podřizují. Toto schéma vzniká tehdy, když rodiče dítě trvale trestají za to, že projevuje vlastní přání a potřeby. Tito lidé jsou přehnaně poslušní a neasertivní a vyhýbají se konfliktům za každou cenu.
Když MY (psychopaté) praktikujeme něco, co Vy, obyčejní lidé nazýváte pomlouváním, narozdíl od Vás to téměř vždy myslíme dobře!!! Jediné vzácné výjimky = je nám něco odpíráno, jsme ,,na pranýři”, pociťujeme pocit / y nespravedlnosti = touha vybouřit se, dopřát si “zakázané ovoce”! Nebo… jsme na někoho silně “najeblí”, takže svou zuřivost tímto způsobem obcházíme!
Sebeobětování / přehnaná odpovědnost
Přesvědčení, že se člověk má dobrovolně zříci vlastních potřeb a dávat přednost druhým. Tito jedinci jsou motivováni snahou zbavit druhé bolesti a trápení, vyhnout se pocitům viny a zvýšit si pocit vlastní hodnoty. Toto schéma se může vyvinout u dětí, jejichž rodiče je příliš brzy postavili do role pečovatele – o sebe či o někoho druhého. Tito lidé cítí nadměrnou vinu, když se starají o sebe. Proto nadřazují potřeby a přání druhých svým vlastním, nadměrně se obětují a přebírají odpovědnost za druhé.
Člověk s emočně nestabilní poruchou osobnosti je prý náladový… No a Vy snad ne, když do Vás neustále někdo “šije”, vyčítá Vám pomalu i sychravé počasí venku za oknem???
Již z toho titulu, že jste nám tuto ,,diagnózu” dali, přiklepli, se již nikdy plně neuklidníme / nezotavíme (i kdybychom stokrát chtěli)… Vše mohlo být úplně jiné, kdyby jste byli Vy jiní a nesnažili se změnit nás! Na to nemáte totiž vůbec žádné právo!
NEBÝT VÁS, HYEN, NIKDY BYCHOM NIKOHO NEZAČALI OBTĚŽOVAT SVOU PŘÍTOMNOSTÍ / EXISTENCÍ!!! ZA “NORMÁLNÍCH”, BĚŽNÝCH PODMÍNEK SI TOTIŽ VYSTAČÍME ZCELA SAMI!!!
Když už nás přeci jen chcete za něco trestat, prosím, trestejte stejnou měrou i ty, kteří se provinili identickým způsobem, jako právě my! Neuvažujeme tímto způsobem proto, že bychom byli až natolik sobečtí nebo že bychom někomu jinému přáli něco zlého, pouze také toužíme pocítit tu Vaši takzvanou spravedlnost! Na to, že bychom tímto přístupem mohli ublížit i někomu jinému zpravidla v ten daný okamžik vůbec nemyslíme, pouze si zpětně domyslíme / uvědomíme, jak to asi vidíte vy sami! Nemáme rádi, když nám někdo křivdí!
Jedno je jisté, ,,psychopaté” si s Vámi ,,normálními” lidmi nikdy nic nezačínají, nikdy Vás sami od sebe nezačnou provokovat, posmívat se Vám, ponižovat Vaše napumpovaná ega, pouze se v pro ně vhodný okamžik (opět) intuitivně brání. Sami od sebe by se však nikdy k něčemu takovému neodhodlali, nerozhodli. V hloubi duše totiž nějaké to ubližování, ponižování ze srdce nenávidí!
Hledání souhlasu a uznání
Lidé se schématem nadměrné závislosti na souhlasu a uznání druhých jsou přesvědčeni, že když se jim toto nedostane, znamená to, že jsou nějakým způsobem špatní. Rychle se dostávají do napětí a křečovitého chování. Potřeba souhlasu a uznání bývá natolik nadměrná, že okolí to pokládá za zátěž a někdy schválně sebevědomí daného jedince neposiluje. Tito lidé neumějí říci ne, prosadit svůj názor nebo potřebu, chovají se pasivně. Obzvlášť velkou obavu mají z autorit.
Když už si na nás “hraničáře” chcete stěžovat, že Vám působíme bolestivé pocity, zamyslete se prosím nejprve nad tím, jak moc ubližujete Vy nám! Nejprve nám dáte pocítit velikou lásku a v momentě, kdy Vás proti nám někdo poštve, “vyserete” se na něj / ji / mě… Víte vůbec, jaká je to zraňující a zničující bolest?!? To bychom byli “my psychopaté” mnohem raději, kdybyste na nás byli hnusní již od semene ,,našeho pomyslného vztahu”!
JO A ŽE NEPOMÁHÁME V DOMÁCNOSTI??? NUŽE, BUĎ JSME DEMOTIVOVÁNI ŠPATNOU ZKUŠENOSTÍ NEBO (“JAK ŘÍKAJÍ NAŠI ODBORNÍCI”) ZAVLÁDNE NAŠE “NEPRAKTIČNOST A BUDIŽKNIČEMNOST”!!! NEMÁME JIŽ NA NĚJAKÉ SAMARITÁNSTVÍ PRAŽÁDNOU SÍLU!!! NAVÍC, NÁM TÉŽ NIKDO NEPODAL POMOCNOU RUKU, KDYŽ JSME JI POTŘEBOVALI!!! A KDYŽ UŽ JSME U NĚKOHO POPATŘILI BYŤ PRAMALÝ NÁZNAK, TEN DOTYČNÝ JI ZASE STÁHL, PROTOŽE SE NECHAL OVLIVNIT JINÝM / I!!! PO TĚCHTO ZKUŠENOSTECH NEVIDÍM JEDINÝ DŮVOD, PROČ ZBYTKY MÉ I TAK VELICE CHABÉ ENERGIE INVESTOVAT DO NĚKOHO JINÉHO, NEŽ DO SEBE!!! KDYBYCH UČINILA JINAK, BYLA BYCH SNAD JEDNOHO “KRÁSNÉHO DNE” SKUTEČNĚ PROHLÁŠENA ZA SVATOU!!! PO TOM, CO JSEM PROŽILA, PROSÍM, AŤ ODE MĚ JIŽ NIKDO NIC NECHCE, NEOČEKÁVÁ!!! NIKOMU NIC NEDLUŽÍM!!! VY VŠICHNI BY JSTE MĚLI DOŽIVOTNĚ SPLÁCET MNĚ!!! NA TO JSTE OVŠEM ROVNĚŽ PŘÍLIŠ HRDÍ!!! 😉
ALE I PŘESTO, ŽE Z VAŠEHO ÚHLU POHLEDU NEPOMÁHÁME, Z TOHO NAŠEHO DĚLÁME MAXIMUM, CO MŮŽEME!!!
Myslete si o mně co chcete, klidně mě zatraťte, ani já nemám o “valné většině” z Vás zrovna nejlepší mínění!!!
Oko, zrcadlo do duše…
Oči nikdy nelžou! Spousta ,,psychopatů” je našimi odborníky odsuzována za to, že posuzují ostatní lidi kolem sebe pouze na základě vzhledu, osobních antipatií… Nuže, z části je to pravda, ale opravdu pouze z části! ,,Člověk s poruchou osobnosti” skutečně dokáže nahlédnout až pod povrch, stejně jako Vy, ,,naši odborníci”… Jenže podstatně hlouběji! Vycítí z toho dotyčného každou špatnou vlastnost, veškerou negativní emoci nasměrovanou vůči němu samotnému (i k jeho okolí)!
Negativismus / obava z chyb
Přesvědčení, že člověk udělá chybu, když se bude o něco aktivně pokoušet. Za tuto chybu pak bude potrestán lidmi nebo osudem. ,,Raději se o nic nepokoušet, protože všechno beztak dopadne špatně!” Toto nastavení vzniká hyperkritickou výchovou, kde každý prohřešek i drobná chyba jsou neustále omílány, proti dítěti využívány.
Téměř každý ,,psychopat” zdánlivě připomíná dobrého a spořádaného člověka…
I v tomto případě se mýlíte! Buď se nedíváte “pořádně” nebo ten člověk s poruchou osobnosti, který skutečně na první pohled vypadá sympaticky a mile takový skutečně je! Jen se třeba nechal zmámit životními nástrahami v podobě jiných ,,lidí”, Antikristů!
Mnoho novodobých / současných, zarytých filozofů nabádá ostatní lid k tomu, aby hledal své štěstí a šel si za ním… Jediný “malilinkatý”, nepatrný háček spočívá v tom, že vždy, když už jsem své štěstí konečně našla, vzápětí o něj opět přišla! 😉
Extrapunitivnost
Tito lidé jsou přesvědčení, že každou chybu druhých lidí je třeba potrestat, nikdo si nesmí dovolit je přehlédnout, kritizovat nebo jinak zranit. Drobné prohřešky druhých lidí vidí jako pod lupou a ihned na ně poukazují. Za cokoliv, co se kdekoliv stane, najdou viníky mimo sebe, nezávisle na míře vlastního podílu. Bývají agresivní buď přímo tím, že nadávají, vyčítají nebo jinak napadají, nebo nepřímo tak, že údajně manipulativně srovnávají s jinými situacemi. Zpravidla byli vychováni v rodinách, kde nadměrná kritika a vzájemné obviňování členů rodiny byly na denním pořádku a důležité bylo nenechat vinu na sobě. Toto schéma se může objevit u většiny poruch osobnosti.
Ostatní lidé často ,,psychopaty” obviňují, ba přímo heroicky zatracují, když kupříkladu někoho velmi násilným způsobem zabijí / zavraždí, umučí. Neříkám, netvrdím, že je to tak správně, avšak je mou povinností poukázat na nezvratný fakt, že si za svůj zmařený život ti dotyční mohou částečně sami. Lidstvo za posledních několik let šlo se svou již beztak dříve ,,vytříbenou” morálkou závratně dolů. Mělo by se probudit a konečně začít dělat čest svému živočišnému druhu!
Chvíli mlčela. Zdálo se, že odpovědí na jednu otázku vyvstanou vždy nové a nové. Jednu z nich právě položila: ,,Mluvil jste předtím o vzkříšení z mrtvých. Jak si to mám představit? Nebudeme tu jen tak plachtit jako duchové?“
,,Určitě ne. Když se Ježíš po svém vzkříšení setkal s učedníky, vyzýval je, aby si na něj sáhli, aby v pravém slova smyslu pochopili, že není jen pouhý duch. Také s nimi jedl, aby dokázal, že je stále člověk z masa a kostí.
Všichni si uvědomujeme, že nad námi jsou jevy, které nás přesahují a kterým úplně nerozumíme. Snad právě proto v nás vzbuzují úctu.
Ano, psychopaté mají méně buněk v nefrontální části mozku, která je považována za nejvyvinutější, tudíž za své sadistické sklony nemohou, ale i tak jim jsou vyčítány. Nechápu! Autistovi, schizofrenikovi nebo dokonce slepci také nikdo nevyčítá jejich handicap, naopak, lidé s nimi povětšinou jednají přiměřeně míře jejich postižení, laskavě!
Oba jsme hleděli z okna a pozorovali hvězdy. Obdivovala jsem nekonečnost vesmíru a cítila Boží blízkost. Co asi cítil on?
Toho dne, kdy jsem na svou matku vytasila ten velký, ostrý nůž mě psychicky ždímala, šikanovala a ještě si mě vyfotila. Všem nalhávala, že tak učinila z toho důvodu, aby měla proti mně zajištěný důkazní materiál. Jednoho ještě krásnějšího dne se mi však svěřila, že to udělala pouze proto, aby všichni viděli, že vypadám jako “Fanouš” (můj fotr)! Takové ponížení, pocity méněcennosti, které mne neustále provázejí…
Mám matku ráda, ale někdy dokáže být velice, velice zákeřná! A já jí odpouštím!
Také mě mrzí, co jsem učinila, jak jsem se zachovala, jenže… nedokázala jsem se ovládnout! Tento svět je tak nemilosrdný, krutý… 🙁
Schizofrenici jsou povětšinou úplně stejně nebezpeční jako my, mají i dosti podobné obtíže a přesto je s nimi jednáno (narozdíl od nás) v rukavičkách! Přitom psychopaté potřebují naprosto identické zacházení! Kdybyste toto dodržovali, bylo by na světě mnohem méně nebožtíků a podstatně více šťastných a veselých lidí!
Deset upřímně myšlených frází, které si přejí psychopaté slyšet, ale nikdy je neuslyší:
1) I když máš tuto ,,diagnózu”, mám Tě rád / a!
2) Pro mě žádný psychopat nejsi!
3) Psychologové jsou “čůráci”, ser na ně!
4) Vím, že jsi to nechtěl / a udělat, bylo toho na Tebe moc, chápu Tě a vždy budu stát po Tvém boku!
5) Jsi dobrý člověk, vím to a věřím v Tebe, nezměnil / a bych na Tobě ani jediný vlásek na hlavě, mám Tě rád / a takového / takovou jaký / jaká jsi!
6) Neboj, jednoho dne se jim to všem vrátí, každý dobrý skutek je po zásluze potrestán!
7) Nemůžeš za to, dlouhodobě Tě trápili a Ty jsi jen ztratil / a nervy!
8) Nebojím se Tě a ani neštítím!
9) Neopovrhuji Tebou!
10) Nevím, co bych dělal / a na Tvém místě / ve tvé kůži, nesoudím Tě, měl / a jsi to opravdu těžké!
Psychopaté (kromě čistokrevných asociálů) prý milují jen sami sebe…
Povídačky! Je pravdou, že milují pouze ty jedince, kteří projevují nějakým způsobem náklonnost nebo lásku jim samotným, ovšem v tomto případě se z jejich strany jedná o velmi silné citové vzplanutí, kterému není rovno, ačkoli to na sobě nedávají znát (a to z velmi dobrého důvodu)! Váží si takových lidí, protože si velmi dobře uvědomují, že jich není mnoho!
MŮJ ÚHEL POHLEDU
NAŠI ODBORNÍCI NÁS ROVNĚŽ OBVIŇUJÍ Z TOHO, ŽE ŘADA EXISTENCÍ NAŠEHO DRUHU BÝVÁ MIMO MÍSTO TRVALÉHO BYDLIŠTĚ UČINĚNÝMI BERÁNKY, KDEŽTO V SOUKROMÍ ZAPŘÍSÁHLÝMI TYRANY. JÁ OSOBNĚ SE ZA ŽÁDNÉHO TYRANA NEPOVAŽUJI! MOŽNÁ BY POUZE STAČILO, KDYBY S NÁMI RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI JEDNALI JAKO S ROVNOCENNÝMI PARTNERY, NESHAZOVALI NAŠE I BEZTAK DOSTI POŠRAMOCENÉ SEBEVĚDOMÍ, VZALI OPRAVDU MEZI SEBE! NEJSMUTNĚJŠÍ NA TOM VŠEM JE, ŽE MNOHO CIZÍCH LIDÍ SE K NÁM CHOVÁ ČASTO PODSTATNĚ LÉPE, MAJÍ PRO NAŠE KŘEHKÉ DUŠE VĚTŠÍ POCHOPENÍ, NEŽ VLASTNÍ RODINA, DOKÁŽÍ V NAŠEM NITRU PROBUDIT TO NEJLEPŠÍ. V MÉM PŘÍPADĚ SE JEDNÁ O MÉ SESTRY A BRATRY V KRISTU! DĚKUJI!
KDYŽ JSOU PSYCHOPATÉ “NASRANÍ”, ŘEKNOU TÉMĚŘ COKOLIV, ABY UBLÍŽILI TOMU DOTYČNÉMU HÁDAVÉMU ČLOVĚKU, KTERÝ S NIMI ZAPŘEDL SPOR, ALE PŘEDEVŠÍM SVÝM POČÍNÁNÍM CHTĚJÍ UBLÍŽIT SAMI SOBĚ! JSOU TO V PODSTATĚ EMOCIONÁLNÍ SEBEVRAZI!!! ZA CHYBY TOHO DRUHÉHO TRESTAJÍ SEBE A OKOLÍ TO VŽDY POČNE VNÍMAT TAK, ŽE TĚMI VINÍKY JSOU PRÁVĚ ONI!!!
Psychopaté jsou prý líní…
Nuže, myslete si, co chcete. Je ale opět mou povinností uvést vše na pravou míru! K tomuto podnadpisu mohu říci asi tolik – ČÍM VÍCE VÁM CHCE PSYCHOPAT S NĚČÍM POMOCI, TÍM VĚTŠÍ JE PRAVDĚPODOBNOST, ŽE CHRONICKY USNE (A VZBUDÍ SE AŽ ZA HODNĚ DLOUHO – V DOBĚ, KDYŽ MU ,,ZAHÁLKU” JEHO PODVĚDOMÍ KONEČNĚ ODPUSTÍ)!!!
Tož ten nejhlavnější důvod, proč Vám psychopaté většinou v domácnosti (z Vašeho úhlu pohledu) moc nepomáhají, za vše, co pro rodinu udělají totiž zaplatí značnou částí své životní energie + někdy i Vašimi posměšky kvůli jejich pracovnímu tempu a nepraktičnosti, též i špatnými zkušenostmi pramenícími z jejich pokusů, snahy!!! Díky těmto negativním faktorům jsou následně ještě unavenější a “vycucanější”!!!
,,Psychopaté” jsou podle našich ,,odborníků” necitliví k jiným lidem a jejich potřebám…
Ne, ani v tomto případě tomu tak stoprocentně není! Chovají nenávist pouze k těm osobám (i jejich mnohým zástupcům), které jim ubližují nebo v minulosti nějakým způsobem ublížily, znesnadnily život / existenci a celkově s nimi zacházejí / zacházely jako s kusem hadru! Naopak člověku, který při nich stojí v dobrém i zlém jsou schopni položit celé své “psychopatické srdce” s důvěrou do dlaně! Jediný problém spočívá v tom, že se ani v tomto případě tak téměř nikdy nestane!
Proč Vám (především psychologům, psychiatrům a psychoterapeutům) připadá, že my, schizoidi, jsme zbabělí??? Odpovím!!! 😉 🙂 🙂
Kdybychom my, psychopati, byli svědky nějakého trestného činu nebo autonehody, zaručeně bychom nezasáhli, jelikož naše sebeúcta již klesla na nulu. To už jsem myslím zmiňovala. Časem se však (díky Vašemu přístupu k nám) začneme bát pekla, protože Vy jste nám již náš charakter, ale především osud dávno předurčili. Tak skrytě doufáme, že když oddálíme náš odchod z tohoto světa alespoň o pár let, budeme trpět ještě nějaký čas o 2,5% méně. Již nyní jsme v očistci.
I když… nesobecký čin??? Věřím v NAŠEHO Pána a velmi intenzivně se za tento svět modlím… Ovšem pokud jsem opravdu “Antikrist”, nepomůže mi ani svěcená voda! Moc bych si přála, aby mě Bůh miloval… Respektive, chtěla bych si být jistá… Ano, před lety mi řekl: ,,Terezko, s vírou všechno dokážeš!” Cítím se nyní jak ten nevěřící Tomáš… Avšak nemohl to být hlas toho zlého, to bych poznala… Tento byl krásný, vřelý, andělský! A hlavně, Satan Ďábel by něco takového z úst nikdy nevypustil! Nerozumím jenom tomu, proč mi OTEC NEBESKÝ až natolik moc / neuvěřitelně nakládá! Je snad možné, že jsem se stala jeho “tak oblíbenou” žákyní??? Kdy už bude mému trápení učiněno zadost???
NEBOJÍME SE SMRTI, NÝBRŽ TOHO, CO PŘIJDE PO NÍ!!! DÍKY VAŠIM CELOŽIVOTNÍM POSTOJŮM K NÁM SI PŘIPADÁME JAKO TEN NEJKONTAMINOVANĚJŠÍ (LIDSKÝ) ODPAD, NETVOŘI Z HLUBIN ZEMĚ!!!
Dalším důvodem, proč Vás necháme “ve štychu” je skutečnost, že vlastně ani nevíme, co v takovéto situaci dělat, jak se zachovat!
Dva jediné prameny naší zbabělosti – “BOHABOJNOST a NECHÁPAVOST”!!! Bohužel, ze zcela opačné, nehodící se, nevyhovující strany!!!
,,Ale pokud chcete, klidně mi to nějakým způsobem vraťte…”
I když mi ubližujete a chovám k Vám notnou dávku nenávisti, zároveň doufám ve Vaše prozření!!! 🙂 🙂
PŘESTO, ŽE NESDÍLÍM VŠECHNY VAŠE EMOCE, POHNUTKY, NEJVÍCE MI JDE PRÁVĚ O SVĚTOVÝ MÍR (A VAŠI HROMADNOU, UPŘÍMNOU OMLUVU)!!!
Má duše potřebuje jen dojít klidu… Není to o tom, že bych milovala více sebe, než Vás, kteří jste mi nikdy ničím neublížili, pouze nedokáži včas adekvátně zareagovat, zhodnotit objektivně danou / nastalou situaci… S mentálním deficitem (bez výmluv)???
Nejhorší je, že mi vše dojde až velice, velice, velice pozdě!!! Nebo nikdy!!!
Na druhou stranu, když počneme slyšet hlasy, dostáváme se do nesnesitelné úzkosti a smrt sami vyloženě vyhledáváme! Stejné je to i v případě, kdy nám někdo ublíží, nastíní nám naší méněcennost.
Malý moment, měla bych ještě doplnit něco, co mi momentálně přivstalo na mysl, aby pravda byla opravdu úplná – BOJÍME SE pomáhat ostatním, abychom se nestali středem pozornosti a nebylo naše počínání spojováno s “jakousi” psychopatickou přetvářkou!!! To nemá nic společného se strachem o vlastní život jako takový, pouze o jeho kvalitu!!!
Ano, jsem “ZRŮDA” a velice mě to trápí, zároveň ale dobře vím, že s tím nic nenadělám! A ani nikdo jiný! Proto Vás upřímně žádám, prosím, zabijte nás!
Já opravdu nikomu nic nedlužím, za to, že jsem si vyměnila skleničku se sestrou, všechna má ega byla potrestána! A dokonce několikrát! Teď je na čase potrestat TY, kteří toto všechno započali!!!
BUDETE-LI SE K NÁM CHOVAT SLUŠNĚ, NIKDY VÁM (ANI NIKOMU JINÉMU) NEUBLÍŽÍME!!!
I když podle Alberta Bandury (nar. 1925) jsou zákonitosti teorie učení klasickým a operantním podmiňováním významné pro vysvětlení a předvídání chování, nepovažuje je za jediný způsob, jimž je chování získáváno, udržováno a měněno. Člověk má prý možnost promyslet si a regulovat vlastní chování… Hmm, nesuďte Vy “analytici” podle sebe, většina psychopatů totiž jedná zcela instinktivně!!! Dokonce taktéž řada těch, do kterých by jste to nikdy neřekli!!! 😉 🙂 🙂
Ochota pacienta ke změně – KONKRÉTNĚ!!!
Proč bychom se napříč Vašim osobnostem měli chtít měnit??? Vám by se snad “jen” kvůli nám do něčeho takové chtělo??? Tak vidíte!!! 😉 🙂 🙂
V tuto chvíli se ozval kapitán posádky a poprosil nás, abychom se připoutali. Trvalo jen třicet vteřin, než jsme se dostali do silných turbulencí. Při každém propadu letadla se kabinou ozvalo zasténání pasažérů. Také letušky šly na svá místa a připoutaly se.
Všimla jsem si, jak paní Neumannová pobledla. Až když se letadlo uklidnilo, vrátila se do jejího obličeje barva. ,,Takové turbulence mě vždy k smrti vyděsí, přestože vím, že start a přistání jsou mnohem nebezpečnější,“ vysvětlovala. ,,Ale tyhle propady… byly celkem prudké.“ Zasténala a potom se trochu zasmála.
Podívala jsem se na ni. ,,Kdybyste měla na vybranou, jaký způsob smrti byste si zvolila?“ Chvíli přemýšlela. ,,Nejlépe ve vysokém věku s dobrým zdravím, ve spánku, bez toho, abych to věděla.“
Vzpomínám si nyní na událost, která se stala již před mnoha lety. Seděla jsem v autobuse na jednom z předních sedadel, když v tom jeden postarší občan / senior nastoupil. Měl chodítko, takže jsem mu zcela přirozeně nabídla své místo. On s úsměvem odmítl. Vůz se náhle rozjel… Jelikož však pán neměl svou zdravotnickou pomůcku zajištěnou, po několika metrech upadl. Já, celá vyděšená, k němu kvapně přiběhla, chtěla mu pomoci! V tom mi však náhle problesklo hlavou, že je to přeci jen postarší člověk a svým zásahem bych mu mohla ještě více ublížit! Se smrtí v očích jsem se obrátila na své dvě spolužačky, jenž seděly hned za mnou… Ty okamžitě pochopily a přispěchaly mně / tomu muži rychle na pomoc (velké štěstí, že tam byly)! Ostatní pouze seděli a nečinně přihlíželi… Když se nad tím vším hluboce zamyslím, tak jsem vlastně úplně stejná, jako většina populace (ne-li lepší, protože jsem měla alespoň tu pohnutku svou “tlustou prdel” zvednout)! A jako bonus, stařeček dostal od řidiče ,,za svou neopatrnost” pořádně vyčiněno!
Vyhýbavá porucha osobnosti – hlavní znak: VYHÝBÁNÍ SE OHROŽENÍ, STRACH Z ODMÍTNUTÍ!!!
😀 😀 😀 😀 Nuže, kdybychom alespoň jednou (jedinkrát) nebyli tvrdě odmítnuti, nýbrž upřímně, srdečně přijati, velmi brzy by nás tento náš postoj přestal bavit! 😉 🙂 🙂 🙂
Již od prvního sezení údajně pomáhá terapeut pacientovi vypracovat seznam problémů a cílů, kterých chce v terapii dosáhnout. To bývá prý pro pacienty s poruchami osobnosti obtížné, protože často by si přáli, aby se změnili jiní lidé a cíle by měl dosáhnout terapeut, nikoliv oni. Nyní se ptám: A proč by ne? Proč všechna břemena a tíhu tohoto světa “házíte” na nás? Z jakého důvodu si myslíte, že měnit osobnostní rysy bychom měli zrovna my? Protože jsme jiní? A to, že nejsme jako Vy snad znamená, že jsme špatní? Tak proto? Napadlo Vás někdy, že jsme možná normálnější a citlivější, než celý ten Váš “houf ufonů”??? Zkrátka ladit nikdy nebudeme!!! Jsme pro Vás až příliš dobří!!! 😉 🙂 🙂 🙂
Při své práci s lidmi jsem poznala, že jejich největší potřebou je mít někoho, komu by se mohli cele svěřit, důvěřovat mu, kdo by je vyslechl a nezranil…
Nedávno jsem přecházela na přechodu “na červenou” (jako mnozí jiní)! Téměř každý to v tomto městě dělá!!! Pochopitelně (jako vždy) pouze já jsem dostala vynadáno!!!
Včera jsem byla ve škole, všichni spolužáci se drali rychle do třídy, aby si mohli vybrat místo dle svého vkusu… Ovšem pouze já jsem byla napomenuta jednou “sotva šestnáctiletou” krávou napříč tomu, že nejdříve se vychází!!! Všichni si o mně myslí, kdovíjaká nejsem chudinka, bezbranná ubožačka, a to jim dává právo vylévat si své frustrace zrovna na mé maličkosti (místo toho, aby si alespoň jednou troufli na někoho silnějšího, psychicky odolnějšího či alespoň sobě rovného)!!! Kdyby tak věděli, co jsem schopná jim udělat (kdybych opravdu chtěla)!!! Jsou to zlí, bezcitní, vychcaní šmejdi!!!
POZNÁMKA: KDYŽ UŽ NÁS (PSYCHOPATY) CHCETE SOUDIT, SUĎTE PROSÍM STEJNOU MĚROU I TY OSTATNÍ (TAKZVANĚ NORMÁLNÍ LIDI)!!! 😉 🙂 🙂 🙂
KDYBY JSTE SE NECHOVALI JAKO HOVADA, DÁME VÁM VŠECHNO, VŠECIČKO!!! 😉
KVŮLI VÁM ZAŽÍVÁME VĚČNÉ POCITY UMENŠENÍ, UPOZADĚNÍ!!!
,,Díky nesprávným očekáváním nebo mým přáním bych mohla některé zážitky dávat do souvislosti s Bohem, ale tak to vždycky není. A může mě to zmást. Když se spolehnu jen na své osobní zkušenosti, vnuknutí nebo pocity, pak mě může satan lehce svést špatným směrem.“
Psychopaté jsou prý egocentričtí…
Ne, nejsou! Naopak, když je za něco pochválíte, jsou schopni si připustit a “širokosáhle” vyznat vlastní chyby, zveřejnit své meze, limity. Problém spočívá v tom, že když se kvůli něčemu do nich pustíte, hanobíte jejich díla, začnou si říkat, že kdyby byli více v klidu, v pohodě, nenechali se ovládnout nervozitou, zvládli by daný úkol mnohem lépe, což je bohužel u těchto lidí většinou pravda. Ostatní často vidí jen to, co se jim nepovede, a tak i tuto skutečnost vnímají jako křivdu, nespravedlnost!
PSYCHOPAT A ČEST
My ,,psychopaté” opravdu čest máme, dokonce si troufám tvrdit, že mnohem větší, než většina z Vás! Obzvláště v naší pocitové části je zabudována spousta významných odchylek, které značným způsobem převyšují ten váš “slavný celek”. Teď přichází na řadu ta zásadní otázka: Proč ji vždy nedokážeme plnohodnotně aplikovat? Nuže, vše je v našem případě motivováno skutečností, že řadě z nás se ve většině případů též nedostalo pomoci, když jsme ji potřebovali. Nejedná se z naší strany o žádnou mstu, pouze jste nám svým počínáním zakódovali do našich “psychopatických mozků”, že “vyprdnout” se v takových případech na člověka v nouzi je vlastně zcela přirozené, v pořádku. A i když častokrát v takových situacích nedokážeme adekvátně zareagovat, snažíme se potěšit dobrého člověka alespoň vlídným slovem! Vždy to s takovými lidmi myslíme upřímně! A i když si spousta mých tvrzení zdánlivě odporuje, všechno je to pravda!!!
Pane, celou tu dobu se snažím být dobrá (po všech stránkách), oni však veškerou mou snahu maří, házejí mi klacky pod nohy! 🙁 Prosím, pomoz mi vstát! Ano, zapisuji, jak srdce mé mi káže, nikoli podle Tvého SVĚDECTVÍ… Avšak pravdivě! A o pravdu Ti přece (vedle dobra a lásky) vždy nejvíce šlo! Ano, tato je krutá, nelíbivá, ovšem zcela autentická! Prosím, opatruj NÁS VŠECHNY, ať můžeme žít skutečně ve vzájemné lásce! A dej mi potřebnou inteligenci, abych v případě, kdy se někomu něco vážného stane, mohla zasáhnout! 🙂 AMEN!
NEJSME KRUTÍ, VŠE, CO SE NÁM NEPODAŘÍ VŽDY NÁLEŽITĚ OLITUJEME, TÍM SI MŮŽETE BÝT JISTI!!! JENŽE NEBÝT VÁS, NEMĚLI BYCHOM ZÁMINKU HŘEŠIT, TÍM PÁDEM ANI LITOVAT!!! CHCEME SE CO NEJVÍCE PŘIBLÍŽIT BOHU A JEHO SLOVU, VY NÁM V TOM VŠAK BRÁNÍTE!!! MÁTE ŠTĚSTÍ, JÁ SE TOTIŽ NEBOJÍM PŘEKÁŽEK!!! 😉
Ženy s narcistickou poruchou osobnosti jsou prý v mnoha ohledech rafinovanější, než muži… Nuže, jak se to vezme… Dle mého skromného názoru jsou ovšem obě dvě pohlaví rafinované stejně, jen každé v jiném ohledu. Pokud mohu hovořit sama za sebe, netoužím po tom být nejlepší ze všech, bohatě mi stačí být ucházející, celkem dobrá alespoň v nějakém oboru. Jestli tomu tak skutečně je, o tom by se dalo spekulovat, snažím se využívat svých předností, abych alespoň “trochu” mohla býti v tomto světě vidět. Avšak i tak se většinou / téměř vždy cítím jako outsider, kterým z pohledu mnoha lidí skutečně jsem! Potřebuji pouze jednou za čas pochválit, abych se tak necítila alespoň tu vzácnou (zhruba) jednu hodinu! Ta mi dává krátkou naději, která stejně nakonec pomine…
VÍM, ŽE Z POHLEDU VĚTŠINY LIDÍ JSEM ÚPLNĚ K NIČEMU, TAK SE ALESPOŇ KRÁTKODOBĚ SNAŽÍM NALHÁVAT SI NĚCO JINÉHO, ABYCH MOHLA NĚJAKÝM ZPŮSOBEM “EXISTOVAT”!!! NEPOTŘEBUJI MÍT KOLEM SEBE PŘITAKÁVAČE A NOHSLEDY, POUZE LIDI, KTEŘÍ BUDOU ZNÁT VŠECHNY MÉ CHYBY A ODLIŠNOSTI A PŘESTO MĚ BUDOU POKLÁDAT (PRO NĚ) ZA ABSOLUTNĚ ÚŽASNOU, LIDI, KTEŘÍ MI BUDOU PŘÁT A NAOPAK NEBUDOU HÁZET KLACKY POD NOHY, LIDI, KTEŘÍ TO SE MNOU BUDOU MYSLET DOBŘE, LIDI, KTEŘÍ BUDOU RESPEKTOVAT JAK MOJI OSOBNOST, TAK MÉ (PRO NĚ) PRAPODIVNÉ POTŘEBY!!! NECHCEME NIKOMU UBLIŽOVAT, POUZE CHCEME BÝT SAMI SEBOU, ŠŤASTNI!!!
Žijeme v informační společnosti. Díky internetu můžeme během několika sekund získat téměř jakoukoliv informaci. Přesto se zdá, že na skutečně důležité otázky po smyslu našeho života odpovědi nemáme. Všichni si uvědomujeme, že nad námi jsou jevy, které nás přesahují a kterým úplně nerozumíme. Snad právě proto v nás vzbuzují úctu.
Proč nás musí všichni neustále tak trápit? Děláme úplně ty samé chyby jako všichni ostatní, ale z nějakého mně neznámého důvodu je veškerá pozornost vždy zaměřena právě na nás. Snažíme se, ovšem zbytečně! Máme s Vámi špatné zkušenosti, tak chceme alespoň něco dobrého pro sebe, abychom také mohli mít radost ze života. Vždy nás jen využijete pro své vlastní potřeby, následně odkopnete! A pak že my jsme psychopati!
Zajímavé je, že já s nikým nemanipuluji, ani nikoho proti jinému neštvu. Nanejvýš tak Vás proti mně, avšak téměř nevědomky… Musí to zkrátka ven! Ale o mou osobu nikomu přec v tomto ohledu vůbec nejde, ne??? 🙂 A na tom, že využívám nejrůznějších prostředků, abych též mohla být úspěšná, nevidím nic špatného (však nejsem zdaleka jediná)! Když něco opravdu chceme, každý z nás (životem poučení lidé) zpravidla dělá maximum, co dokáže! Lidé obecně „příšerně“ moralizují… Avšak všimněte si prosím toho, že nejvíce keců mají často právě ti, kteří to měli v životě nejsnazší. Nebo naopak ti, jenž v životě nedokázali aplikovat své přednosti, přirozenou (pracovní) dravost, a tak prostě jen závidí…
Prosím, zkuste si alespoň představit, že to máte minimálně v obdobném směru úplně stejně, jako já… Obecný inteligenční quocient: 69, ovšem fluidní intelekt vysoce nadprůměrný! No, řekněte sami… Nelákalo by Vás za těchto podmínek využívat “svých předností” ve svůj vlastní prospěch?
Snažím se určitými formami pomáhat i jiným, těm, kteří si to z mého úhlu pohledu zaslouží! Ne proto, že bych byla vůči těm ostatním nějakým způsobem zaujatá, spíš mám takový dojem, že o mou pomoc ani nestojí…
Mnozí si vytvářejí svůj vlastní obraz světa, ve kterém nemá místo žádná nadpřirozená bytost. Dělá mi starosti, že mnozí lidé odmítají jakoukoliv myšlenku na to, že by nad námi mohl existovat někdo, kdo nás přesahuje, stvořil nás a také nás ovlivňuje, protože o tom nic nevědí. Mnozí lidé mají podivné předsudky vůči Boží existenci. A i když ji někteří připouštějí, pak zase mají předsudky vůči jeho jednání.
Častokrát si poslední dobou pohrávám s věru netradiční myšlenkou… Co když poruchy osobnosti (tak, jak je známe) jsou pouze kombinace psychických / duševních poruch, které sami o sobě s takzvanou psychopatií nemají nic společného? Jen jsou třeba zkrátka v této směsici touto společností nepřijatelné, těžko pochopitelné, uchopitelné, stravitelné… Pro někoho v následující působnosti i nesnesitelné… Mám mimo jiné taktéž schizoidní poruchu osobnosti! Před několika lety jsem si dělala (sama, sice internetový, ale prý kvalitní, samotnými ,,našimi odborníky” vyhodnocený, placený) test na schizofrenii a vyšel mi pozitivní! Nedávno jsem si dělala test na poruchy autistického spektra (sice neplacený a po internetu), bum, výsledek byl opět pozitivní! Dnes jsem zkusila “pro změnu” test na posttraumatickou stresovou poruchu a jak myslíte, že mi vyšel??? Znovu a znovu pozitivně! A kdo ví, jaké další poruchy by potenciálně mohly být ještě v tomto ,,druhu psychopatie” (a vlastně i v těch ostatních) zainteresovány!
Nejčastější důvod vedoucí ,,psychopata” k vraždě, násilnému umučení své ,,oběti”
Jak určitě všichni dobře víte, lidé s poruchami osobnosti jsou často touto společností odmítáni, znevýhodňováni, umenšováni, šikanováni… A právě již zmíněná šikana je tím hlavním motorem vedoucím k jejich mstě! Jsou stoprocentně přesvědčeni, že ti dotyční si zaslouží trest! I oni touží po své vlastní spravedlnosti! O čem nemají vůbec žádné pochyby je skutečnost, že bez jejich vlastního přičinění by se jí nikdy (alespoň do konce pozemského života) nedočkali! Tak často berou spravedlnost takzvaně “do svých vlastních rukou”. Když jim někdo ublíží, cítí se na své nesnáze sami, což v nich vyvolává silné, téměř nepřekonatelné pocity sebelítosti, vzteku, úzkosti, beznaděje! Ví, že jim by narozdíl od kohokoli jiného nikdo nepomohl, připadají si jako nepochopení fackovací panáci! Jelikož jsou lidem povětšinou v mnoha ohledech směšní a téměř nikdo je neposlouchá, násilí je jejich jedinou ochrannou zbraní proti tomuto světu. Je to jediný způsob jak světu dokázat, že to, co říkají myslí opravdu vážně a rovněž jediný způsob, jak umlčet zlé jazyky! A to, že se jim lidé smějí, ponižují je, v nich vyvolává právě již zmíněné vražedné sklony, kterým je velmi těžké se vyhnout!
Něco v jejich srdcích jim říká, aby tak nečinili, ovšem je to velmi, velmi, velmi silný boj!
Mnoho našich ,, odborníků / psychologů“ si nás často „bere do huby“ při prosazování svých vlastních zájmů v tomto slova smyslu – ŘÍKAJÍ O NÁS, ŽE K NIM ČASTO CHODÍME PRO RADU, OVŠEM Z NAŠEHO ÚHLU POHLEDU ZA ÚPLNĚ JINÝM ÚČELEM – DEPRESE, ÚZKOSTI APOD. Pravda! Jdeme za nimi kolikrát v dobré víře a přesvědčení, že nám třeba pomohou, v něčem ulehčí… No a oni? Vše obrátí proti nám! My nechceme diagnózu = nálepku: PSYCHOPAT! NE-CHCE-ME!!! Tím nám nepomůžete, ba přímo naopak: SVINSKY UŠKODÍTE!!! Ale to Vy přece dobře víte! 😉 🙂 🙂
Freud srovnával lidskou mysl s ledovcem. Malá část, kterou je vidět nad vodní hladinou, představuje vědomou zkušenost. Mnohem větší část pod vodní hladinou představuje nevědomí, skladiště impulzů, vášní a nepřístupných vzpomínek, které působí na naše myšlení a chování. Freud nebyl první, kdo objevil nevědomé duševní vlivy – dokonce už Shakespeare je zahrnul do svých her – ale Freud byl první, kdo poukázal na jejich zásadní význam v každodenním životě normální osobnosti.
Psychopat a jeho osobní vztahy:
O “hraničářích” se také často veřejně prohlašuje, že své postoje a sympatie k jiným lidem mění jak na běžícím pásu. Opět to není pravda! Skrytě jsou na ně alergičtí celou dobu, jen v období, kdy jsou k nim milí, přátelští, tímto způsobem své vnitřní pocity zastírají, až těm náhradním pohnutkám vůči druhým často / většinou sami uvěří. Ty pravé se totiž neshodují s jejich sebepojetím. V okamžiku, kdy se problémy nahromadí, “bouchnou jim saze”, ta ona HLUBOKO SKRYTÁ pravda “vyleze na povrch”. To ovšem neznamená, že by ty dotyčné neměli (byť svým zvláštním způsobem) rádi! 😉 Je ale pravdou, že existuje i mnoho lidí, kteří je “nenaserou” vůbec – nikdy! Ti, o kterých hovořím / jsem hovořila, bývají v určitém slova smyslu jejich osobním alergenem. Před žádným jiným člověkem, natož psychologem by tohle nikdy nepřiznali, dobře vědí, co by jim ti dotyční provedli, způsobili. Slabost se v dnešní době nevyplácí!
Poznámka: Nemá nic společného s narcismem, pouze nám někteří lidé nevoní, provokují nás – ať už vědomě či nevědomě! Necítíme se být jim nadřazeni, naopak!!!
Důsledky Vašeho dlouholetého utlačování, podceňování našich schopností, devalvování naší radosti – vštípení Vašich nekalých praktik do našich vlastních mozků!!!
CHCEME BÝT KE KAŽDÉMU VLÍDNÍ, AVŠAK NEZVLÁDÁME TO, NEMÁME NA TO!!!
Psychopat a seznamování (s posměvačnými hajzlíky):
Kousek od autobusové zastávky jsem se setkala s mužem “RÓMSKÉHO” původu. Tento druh člověka ze mě (jako obvykle) vyloudil tabákový výrobek – cigaretu! I přes to, že byli v okolí taktéž jiní lidé, kteří kouřili! Což je další důkaz toho, že vypadám / působím na ostatní lid stylem snadná kořist! Oháněl se tím, že prý udělám další dobrý skutek! ,,Je krásné dělat dobré skutky, ne?” Mluvil ke mně, jako k debilovi! Nejen, že využíval / zneužíval mé víry v NAŠEHO Pána, ale navíc byl “nechutně” jedovatý, svá slova opakoval! Já ztratila nervy, jala opáčit: ,,To bývá mnohem prozaičtější!” Dále držel svá ústa v podlý, ješitný úsměv, následně chtěl ten již zmíněný pojem vysvětlit. Mně okamžitě došel jeho zvrhlý záměr! Měl mě ještě k tomu za tu největší “blběnu” pod sluncem, myslel si, že nevím, o čem mluvím! Už jsem měla na jazyku říci, co ten pojem znamená! Ale v tu ránu mi najednou problesklo hlavou: Proč zrovna já bych takovému zvrácenému člověku musela něco dokazovat? Tak má ústa odvětila: ,,To byste stejně nepochopil!” On: ,,Paní, já nemám ani ZŠ, avšak žil jsem mnoho let v Austrálii, umím anglicky…” Následně se pokusil ještě jednou vynutit si vysvětlení. Náhle mi došlo: Kdybych ten pojem tomu člověku přeci jen vysvětlila, kdo ví, kam by mne dostal. Zařvala jsem na něj tedy: ,,Ne, nemám čas!” On řekl, že se na mě nezlobí a já zase, že má maličkost na něho také ne! Když však zalezl / zašel za křoví, začal se vztekat, mou osobu pomlouvat! Taková existence a bude machrovat, že umí angličtinu! Tu by uměl každý blbec, kdyby žil tolik let v zahraničí, i člověk trpící lehkou oligofrenií! Nemá se totiž vůbec čím chlubit, obzvláště, když machruje na opožděnou holku, která má jen snahu být v něčem dobrá, být sama sebou! Inteligent!!! 😀
Neponižuji SAMA OD SEBE jeho „napumpované ego“, pouze se DŮSTOJNĚ a INTUITIVNĚ bráním!!! 😉
Víte, když Vám neustále někdo dává najevo nebo si o sobě z nějakého / jakéhokoli důvodu myslíte, že jste něco méně, než ostatní, otočíte jednou za čas systémy ochrany vlastní hodnoty… A to je, alespoň v to doufám, normální reakce! 😉 🙂 Obzvláště v období, kdy je proti Vám spiknuté téměř celé Vaše rodné město!
KDYBY NEBYLO LIDÍ, KTEŘÍ JSOU ALERGIČTÍ NA NÁS, NEBYLI BYCHOM MY ALERGIČTÍ NA NIKOHO!!! 😉 🙂 🙂
I když se někteří lidé sebelépe přetvařují, vždy jejich pravé vnitřní pohnutky poznáme = vycítíme!!! 😉 🙂 🙂 Proto jsme na ně alergičtí (po celý ten čas)!!! 🙂 🙂 Kvůli jejich zlým, postranním úmyslům!!! 😉 My se k nim však i přes to všechno snažíme chovat láskyplně a TYTO NAŠE VNITŘNÍ POHNUTKY jsou vždy upřímné!!! 😉 🙂 Nevzdáváme to s nimi!!! 😉 🙂 Ovšem zároveň na ně netlačíme!!! “Ber nebo nech bejt…”
KDYBY NÁS NEUSTÁLE NĚKDO “NENASRÁVAL”, JSME UČINĚNÍ MÍLIUSOVÉ!!! 😉 🙂 🙂
,,Kdyby se k Vám někdo ustavičně choval jako k nějaké nule, také by jste se s největší pravděpodobností psychicky zhroutili… Nebo by Vaše tělo již dávno tlelo pod drnem…”
NIKDY NENÍ NIC O JEDNOTLIVCI, NÝBRŽ O ZNAČNÉ ČÁSTI SPOLEČNOSTI!!! MANIPULÁTOR = NÁSLEDOVATELÉ!!!
Kdybych “já” měla ve svém životě uplatňovat stoprocentní pravdomluvnost, musela bych každého pátého z Vás urážet na potkání!!! :/ Za to, jací jste!!! Zlí, podlí, zvrácení, posměvační hajzlíci, namachrovaní kreténi!!!
Nikdy jsem “DOOPRAVDY” nikomu nic zlého nepřála, ale Vám, milí mnozí psychologové, přeji přesně takový osud, jaký si z mého úhlu pohledu zasloužíte – za ty lži a dezinformace, které o nás roznášíte – shořte v pekle!!!
Pane, moc se omlouvám, potřebovala jsem si ulevit! Prosím, naopak těmto “bytostem” žehnej, dávej jim (i mně) pokoru, ale především je nauč chovat se podle “Tvého SLOVA”, dej, ať hlavně míněným lidem (přednostně) se dostane pravého poznání, když už těmto stvůrám byla do ruky vložena taková moc, které spíše zneužívají (místo toho, aby ji využívali tím správným směrem), Amen!
Nejhorší na tom všem je, že těm “fantasmagoriím”, které o nás roznášejí / rozšiřují nakonec sami skoro začneme věřit, následně se rovněž počneme též sebeobviňovat, ztrácíme víru v sebe sama! 🙁 Jo a taktéž zaujmeme takový postoj, který právě jim vyhovuje, který si přejí, abychom zaujali, který jim hraje do karet!!!
Boží postup
- Svou důvěryhodnost dokazuje svým jednáním s národy. Bůh dává satanovi čas a příležitosti, aby odkryl svoje úmysly a charakter
- Dokazuje svou lásku a milosrdenství skrze jednání s izraelským národem a skrze Ježíše, který zjevuje Boží charakter. Satanovy úmysly vycházejí najevo zosnováním vraždy Ježíše
- Poznání Boží lásky v nás budí opětovnou lásku (nebo ji utvrzuje), která motivuje k poslušnosti a vytlačuje strach z Boha a jeho soudu.
- Bůh odčiní naši vinu: Ježíš Kristus na sebe bere všechny lidské hříchy a umírá za nás na kříži. Kdo svoje hříchy vyznává, zakouší sílu odpuštění.
- Ježíš jako Zachránce skrze svého Ducha osvobozuje od hříšných sklonů všechny, kteří po tom touží.
- Při Ježíšově druhém příchodu budou všichni věrní lidé proměněni, respektive vzkříšeni z mrtvých. Obdrží nesmrtelné tělo.
- Po zodpovězení všech otázek a ospravedlnění Boha obnoví Zemi a udělá z ní obydlí pro sebe a ostatní lidi.
Nemám ve skutečnosti žádnou “narcistickou” poruchu osobnosti, jen jsem životem poučena! 🙂 Nechala jsem si spoustu věcí líbit až příliš dlouho!!! S tím, co o této takzvané poruše tvrdí naši psychologové se to shoduje jen naoko!!! Když mě pro mě “defacto” cizí člověk nepochválí, “neposeru se z toho”, pouze ráda sdílím své úspěchy s lidmi, které mám ráda, na kterých mi záleží! 😉 Jaké mohu mít “do prdele” s tímto intelektem sebevědomí??? Žádné! Není to možné!!! Zajímavé, vždy záleží na interpretaci…
Předtím, než mě do tohoto průseru dostali, nikomu jsem neoplácela stejnou měrou, spíše jsem se psychicky hroutila a celá léta žila v pocitech vlastní nedostatečnosti!!! Ale i s tímto pocitem jsem dokázala vyžít celkem bravurně!!! 😉
Na základě nátlaku našich ,,odborníků” počneme sami sebe vidět a posuzovat jejich očima!!! A to není dobré!!! To už je na sebevraždu!!! Méně inteligentní lidé budou pro ně vždy jako kus hadru, jako obtížný hmyz, který je potřeba zašlápnout! Cítím to z nich velmi intenzivně… A to je ani nemusím denně potkávat!!!
MLUVÍ ÚLISNÝMI RTY A OBOJAKÝM SRDCEM! A JEJICH SLOVA NEJSOU MOUDRÁ A UŽ VŮBEC NE PRAVDIVÁ!!!
Chválu si vynucujeme pouze v případě, že nám ji z Vašeho psychologického hlediska upíráte!!! 😉 🙂 Když vše běží naprosto přirozenou cestou, není problém… Trocha slušnosti by též neuškodila… Chovejte se slušně k nám a my Vám budeme oplácet stejnou měrou! 😉 🙂 Pokud nás tedy přeci jen nechcete „odprásknout“… Mnohé by to vyřešilo!!!!
Proč se ,,namáhat” bohatými jazykovými přesmyčkami??? Proč se ,,trápit” nějakou kultivovanou češtinou??? Z jakého důvodu řešit pravopis??? Stejně je to všechno pouze “pastva” pro naše drahé odborníky!!! 😉
S pojetím nevědomých procesů prý úzce souvisí determinismus lidského chování. Psychologický determinismus je názor, podle kterého všechny myšlenky, emoce a činy mají svoje příčiny. Freud tvrdil nejen to, že psychické události mají příčinu, ale že většina z nich je způsobena neuspokojenými pudy a nevědomými přáními. V jedné ze svých nejranějších prací, Psychopatologii všedního života (1901) tvrdil, že sny, vtipy, zapomínání a přeřeknutí slouží k uvolnění psychického napětí uspokojením zakázaných impulzů a nesplněných přání. Podle psychoanalytické teorie se může duševní aktivita uskutečňovat vědomým a nevědomým způsobem.
Dnes se s Vámi musím podělit o jednu takovou mou životní zkušenost. Před nějakým časem jsem se přihlásila do jedné nejmenované literární soutěže a v pravidlech stálo, že do hlasování můžeme zapojit co nejvíce lidí, klidně i celou rodinu. Jelikož nemám kolem sebe mnoho pobočníků, které bych v případě potřeby k takovýmto účelům mohla “zlanařit”, vůbec jsem nepočítala s tím, že by mě mohlo potkat takové štěstí. Pro kategorii Dospělí totiž v ročníku současném moc lidí nehlasovalo. A tak jsem získala s velkou klikou a Božím požehnáním 3. místo v internetovém hlasování, též i cenu poroty, tedy 1. místo. Přiznávám, v tom druhém případě spíše ocenili pouze to, že jsem poslala tak obsáhlou práci, ale přesto “veliká” radost! Dokonce na stránkách inkriminované soutěže napsali, že vítězům přijedou pogratulovat osobně, avšak na mě se pozapomnělo. Když jsem se ozvala, byl mi prostřednictvím E-mailové zprávy zaslán diplom pouze ve Wordu, avšak bez podpisu. Nevadí! I tak jsem byla neskutečně nadšená, na mne se přec pozapomíná neustále, takže si s ním mohu být šťastná alespoň sama pro sebe! Později mi došlo, že té paní asi nebylo po chuti cenit tak příšernou, nekvalitní práci. Ale co? Památka je má! O “retardy” nikdo příliš nestojí, specializované soutěže pro občany s lehkou oligofrenií neexistují! I tak jsem si svůj pocit euforie sebrat nenechala! Vložila jsem do příběhu kus svého mizerného života, své srdce! Zanedlouho jsem se autobusem vydala na cestu do domova seniorů, kde strašně ráda vypomáhám, pracuji tam jako dobrovolník. Náhle nastoupila žena středního věku. Byla to Ukrajinka a navíc v závažném zdravotním stavu. Ani pan řidič se k ní nezachoval příliš přívětivě, bylo mi jí líto. Přímo sténala bolestí. Následně jsem zavolala Zdravotnickou záchrannou službu, vystoupila na úplně jiné zastávce, než jsem měla a pomohla taktéž paní do sanitky. Nakonec se ke mně připojili dva dobří lidé, kteří paní poskytli celých 500 Kč na ošetření. Když si to tak zpětně zrekapituluji, byl to právě ten již zmíněný diplom, který mi dodal odvahu udělat to, co mi našeptávalo mé srdce. Díky němu mi najednou bylo úplně jedno, co si o mně myslí ostatní přítomní. Všichni potřebujeme jistou dávku sebevědomí, abychom mohli být skutečně sami sebou, dělat to, co je správné, mít vyváženou sebeúctu! A dnes mi přišel poštou nový diplom – s podpisem!
Nácvik sociálních dovedností
Jedná se o dovednosti uplatňované při kontaktu s druhými lidmi. Jejich nedostatek může zvyšovat míru stresu, kterou pacient prožívá, může se také jednat o důsledek psychické poruchy, která pacientovi brání sociální dovednosti účinně používat. Proto jsou kognitivně-behaviorální programy nácviku sociálních dovedností součástí léčebného programu u řady psychických potíží, od sociálních fobií přes poruchy osobnosti až po schizofrenie.
Jak takzvaná ,,narcistická porucha osobnosti” skutečně v praxi funguje?
Když už se v reálném životě stane, že náhodou něco nevíme nebo si v ten daný okamžik pouze nemůžeme vzpomenout, rozčilujeme se! Proč? Pouze z toho důvodu, že v případě neúspěchu automaticky počítáme s posměchem = trestem, na který jsme z dob minulých zvyklí! V mém případě viz. ZŠ, alias paní učitelky, spolužáci, hackeři, TV NOVA, psychologové = mistrní pomlouvači a manipulátoři, “devalvátoři” naší lidské hodnoty! Mám časté poruchy paměti, což mě sere asi úplně nejvíc! A ostatní lidé toho zdatně zneužívají!!!
Vliv chování ostatních lidí na naše vlastní emoce, pohnutky, reakce
Můj otec – případ sám pro sebe! Před psychology inteligentní, charismatický, rozumný člověk, osudem zkoušený “chudáček”, v soukromí posměváček, hajzlík, ničitel sebevědomí příslušníků své rodiny, egoista, existence, která si za žádných okolností není schopna přiznat vlastní chybu, nedostatek, parazit přesvědčený o vlastní neomylnosti, dokonalosti! A pěkný ksicht! Vražedná kombinace! Ano, několik věcí z výše vyjmenovaných na mě skutečně jeho genetická výbava přenesla! Respektive, život mě v kombinaci s ní naučil, poznamenal! Naučil mou maličkost kupříkladu zapírat mé vlastní “JÁ” (ovšem mnohem rafinovaněji), abych neskončila jako „papínek“, imbecil, který je každému, kdo ho blíže pozná pro smích! Bývalá žena byla těmito charakterovými vlastnostmi dokonce natolik iritována, že byla nucena vzít na toho pána sekeru, pokusila se mu urazit palici! Nikdy bych nechtěla být jako on! Jenže někteří lidé (jak je tomu již zvykem) této mé slabosti využili, týrali mne za to, že s ním nechci nic mít! Ať se třeba znovu, znovu a znovu “poserou”, nechci se stát “opravdovým” vrahem! Nyní je na čase se nad touto problematikou hluboce zamyslet… Nakolik mohou za své vražedné, sadistické myšlenky “takzvaní psychopaté” a na kolik jejich oběti??? Nakolik genetika / matka příroda (z obou dvou stran)??? Vraždit by se samozřejmě nemělo, ale co když už přetekl před malou chvílí ještě vrchovatý pohár jejich trpělivosti???
Nejhorší na tom všem je, že mě osobně (na rozdíl od mého pokřiveného otce) by nikdo netrápil, neodsuzoval (nebýt těch mistrných manipulantů)!!!
Nikdo v životě na mou maličkost nepůsobil tak odpudivým přívalem hnusu, jako on… Ani ty učitelky, které mi „zařídily“ opravdu velikou újmu na zdraví!!!
Je mi líto, že k jeho osobě chovám až natolik negativní emoce, avšak způsobil si to sám, svým chováním, svým přístupem! Měl mě vychovávat, milovat, chránit! Ale hlavně, měl o mě pečovat!!!
Jinak ve vztahu k ostatním lidem bývám povětšinou velmi altruistickým a laskavým člověkem…
Kdybych mému otci sdělila, že jestli mi ještě jednou zavolá, zabiju se, jsem si stoprocentně jistá, že by to i přesto udělal! Myslíte si, že takto vypadá pravá láska???
Ano, nevyužívám již bohatého jazyka českého, abych Vás okouzlila!!! Proč??? Nechci, aby celé pojednání ztratilo svou autentičnost!!!
Většinou právě ty “nejobyčejnější věci” bývají zároveň těmi nejupřímnějšími, což mě opět přivádí k hlubokému zamyšlení ohledně otázky: ,,Proč vlastně tolik bazírujete na tom Vašem pomyslném IQ???”
,,Blbec není člověk, který má nízký inteligenční quocient, tudíž může být v mnoha ohledech méně chápavý, blbec je člověk, který je naopak velmi inteligentní a chová se jako blbec.”
A kdyby přeci jen někoho z Vás, chytráků napadlo, že když já jsem zradila svou sestru, též k ní nemohu chovat pravou lásku, musím podotknout následující – můj otec se mohl “SVOBODNĚ” (i správně) rozhodnout, bez nátlaku, manipulace, bez všech těch “serepatiček” kolem (ve všech směrech)!!! 😉 Bez mučení!!! 😉
Já se bohužel dobře opravdu rozhodnout nemohla, bylo toho už moc… Bylo toho na mou osobu naloženo tolik, že to hraničilo téměř s neúnosností… Ale to slovo – téměř! Ano, za jiných okolností bych jednala zcela jinak… Stačilo by, kdyby celá ta situace nebyla směřována na mé já, stačilo by, kdybych nebyla pod tak velkým tlakem, kdybych byla i ve stavu nouze milována a podporována! Kdybych nebyla takový “paličák”, egoista! Ne nadarmo se říká, že v nouzi poznáte pravého přítele! Já byla v takovém srabu, cítila se sama, až jsem na malou chvilku i na Boha zapomněla, podle toho následně jednala! Neboť Bůh je láska! Já ji ovšem na přechodnou dobu ztratila! Jenže opravdový cit nemůže nikdy definitivně zaniknout, pouze (dočasně) částečně ochladnout! Avšak já též v tu dobu opomněla, že jsem něčí přítel, zanevřela následně na pravý význam lásky, jelikož jsem přestávala věřit v dobro a zároveň v to, že by mohlo nakonec vše dobře dopadnout!
Tvorba!!! Pro někoho může být dílo, které ten dotyčný vytvoří šroubovaným “plkem”, kdežto pro toho dotyčného “vrcholem” jeho uměleckého umu!!!
Vždy záleží na našem subjektivním úhlu pohledu, na tom, jak na určité záležitosti sami pohlížíme!!!
Všichni chceme věřit tomu, že je před námi něco lepšího. A Bůh ví, že potřebujeme něco víc než jen dárky pod stromečkem, abychom měli radost. To, co potřebujeme, je naděje.
Když Vám někdo sebere naději, zabije tak automaticky i Vaší víru!!! Proto pravím, držte se své naděje a věřte!!! Ten den se již blíží!!!
Mnohokrát se to, čeho v životě nejvíc litujeme anebo co vnímáme jako svá největší selhání a chyby, stává tím, co Bůh používá nejvíc. Bůh proměňuje naši zlomenost v něco ještě krásnějšího, než co si vůbec dovedeme představit. Vezme náš nepořádek a vytvoří z něj mistrovské dílo. Bůh je umělec a náš život je Jeho plátno. Co Mu dovolíte, aby vytvořil z polámaných kousků Vašeho života? I s polámanými pastelkami se pořád dá malovat! 😉
Chcete, abychom (my psychopaté) začali spolupracovat? Tak začněte nejprve sami u sebe! Jako VY jste přesvědčeni, že špatní jsme MY, tak MY jsme přesvědčeni, že špatní jste VY! A kde je ta pravda???
Všude samé nadávky, neřízená šikana!!!
Pokud ovšem chcete univerzální návod, jak s námi manipulovat, poradím Vám tedy… Překlasifikujte všechny poruchy osobnosti buď na mozkovou poruchu nebo alespoň na duševní chorobu. Potom uděláme vše, co budete chtít, klidně olížeme i Vaše ctěné „kranfleky“! 😉 😀 😀 Proč to chceme??? Toužíme jen po důstojném zacházení, kterého jsme si za náš život (díky mnohým z Vás) příliš neužili!!! Dalším důvodem je ona ničím nepodmíněná skutečnost, že reálně žádné poruchy osobnosti vlastně vůbec neexistují! 😉 Kdo jiný by to mohl vědět lépe, než právě my! 😉
Utrpení může být matoucí. Boží lid – a dokonce i sám Ježíš – se často, zatímco čelil utrpení, ptal: „Proč?“. Písmo odhrnuje některé Boží záměry, i když ne všechny, které umožňují, aby utrpení vstoupilo do našich životů. Prostřednictvím toho všeho jsme povoláni věrně vytrvat, zatímco spočíváme v ujištění o konečném vítězství a o věčné odměně.
Milí psychologové, Vy tedy o nás tvrdíte, že když nás takzvaně někdo dostane do úzkých, odhalí naši ,,pravou tvář“, proměníme se v plačící štvance, a to z toho důvodu, abychom neztratili nadvládu nad naší obětí??? No, na to, že disponujete vysokoškolským diplomem, tak tedy nic moc… :/ My skutečně nechceme přijít o toho daného člověka, ke kterému jsme tolik přilnuli, ovšem nikoli v souvislosti s nějakou manipulací, nýbrž z pravé, nefalšované, skvoucí, jako briliant čisté lásky! Nikdo na tomto světě nemiluje natolik silně, jako pravý psychopat!!! Vždyť kolik životů již bylo zmařeno pro tento krásný, nesmrtelný, hluboký cit?!?
Je pravdou, že většina našich vztahů je založena na lži a podvodech, avšak právě těmito skutečnostmi se stávají tak pevnými, vřelými, „OPRAVDOVÝMI“!!! 😉 Nechceme být milováni proto, že jsme hloupí, neschopní chudáci, chceme být naopak milováni pro naše nadání a mimořádné schopnosti – a to i v případě, že se jedná o psychopata, který ani jedno z toho nemá!!! 😉
Dokážeme milovat opravdu intenzivně, bezpodmínečně!!! 😉 Když nám jednou někdo projeví lásku či pouhou náklonnost, my jej tomu dotyčnému upřímně vrátíme desetkrát! A pokud nám nenarušíte naše ,,teritorium“, nikdy z výše uvedeného nevznikne nic patologického! 😉
Ano, opravdu jsem se snažila celý život chovat k ostatním lidem mile, přívětivě, s notnou dávkou laskavosti… Jediná potíž vždy spočívala v tom, že oni tyto mé pohnutky nikdy příliš neopětovali. Spíše mě využívali, byla jsem jim „pro srandu králíkům“, čímž následně veškerou mou snahu zmařili, já začala být buď ,,pasivně agresivní“ nebo „dožraná“ k nepříčetnosti!!! Avšak naděje umírá poslední!!! 😉
Zapírat své vlastní JÁ je to nejlepší, co mohu dělat! Navíc, funguje to v mnoha případech / ohledech zcela automaticky… Činím tak především pro NAŠEHO Pána, ovšem částečně i pro Vás, ostatní lid! Není zač!!! 😉 Budeme tak všichni žít déle…. Snad. Ještě štěstí, že alespoň doma si mohu ulevit…
ZŘEKNĚTE SE SAMI SABE, VEZMĚTE SVŮJ KŘÍŽ A NÁSLEDUJTE MĚ!
Kdybych byla sama sebou, zabili by jste buď Vy mě nebo dříve já Vás!
Někde se začít musí…
Nejedná se opět o žádnou přetvářku, i toto je součástí nás samotných, činíme tak z dobré vůle! 😉 Stejně (bylo již zmíněno) žádnou pravou povahu, osobnost nemáme, to naše takzvané “JÁ” je i beztak pouze pomyslné! A ani tak není zdravé, pro nikoho bezpečné, obzvláště ne pro mě! Ovšem kvůli lidem, které ani pořádně neznám se “fakt” více měnit nehodlám, domnívám se, že též kvůli sobě samotné jsem se již změnila až, až…
A mladé víno se nedává do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Nové víno se dává do nových měchů, a tak se uchová obojí.
Zatímco k nim takto mluvil, přišel jeden z představených, klaněl se před ním a řekl: Má dcera právě skonala; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít!“
Psychopat = manipulant s absencí schopnosti empatie
Je to zvláštní… Proč právě mě (ze všech ostatních psychopatů) Bůh obdařil takovou měrou schopnosti empatie a téměř žádnými manipulativními předpoklady? Po zdlouhavém uvažování si odpovídám: Nejspíš proto, abych mohla pomoci těm ostatním – těm, kteří to tolik potřebují! 🙂
Nebo… že by se naši odborníci v nás VŠECH natolik heroicky, giganticky pletli??? 😉
Já jsem empatická, škoda, že mi to došlo tak pozdě… :/
Je rovněž velmi zajímavé – když má člověk s dyslexií nebo dysgrafií lehkou mozkovou dysfunkci, vystaví mu „PEDAGOGICKO – PSYCHOLOGICKÁ PORADNA“ integrační list, kdežto psychopat s dysfunkcí mozku v oblasti zvané amygdala schytá v životě možná tak výsměch, nepochopení, zavržení, hluboké opovržení! 😉
V TEN čas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi a řekl svým sluhům: ,,To je Jan Křtitel, který vstal z mrtvých; a proto v něm působí mocné síly.“ Tento Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, neboť Jan mu říkal: ,,Není dovoleno, abys ji měl za ženu.“
Proč jsou naši odborníci (především, co se týká psychopatů) nadmíru domýšliví???
S největší pravděpodobností i jejich myšlenkové pochody a pohnutky bývají často inspirovány touto nesmrtelnou, z mnoha hledisek velmi příhodnou, „ČESKOU“ větou: PODLE SEBE SOUDÍM TEBE!!! 😉
A kdybych měla jít opravdu “tvrdě na tělo”, řekla bych Vám, že i pan R. Koranteng, moderátor TV NOVA kdysi rovněž využil klamné / klamavé informace o svém vzdělání, aby mohl získat své vytoužené zaměstnání v této slavné, “věhlasné” televizi! Udělal to proto, aby získal společenskou a pracovní prestiž, kdežto já pouze skrze lásku, respekt! Což z něho hypoteticky činí mnohem většího psychopata, než jsem já! 😉 Šlo mu o moc! Lidičky, promiňte, už jsem to vlastně napsala! 🙂 😀 I tak se ovšem znovu, znovu a znovu nejedná o žádnou manipulaci, spíše o jakýsi příměr! 😉 🙂
Tehdy Ježíš mluvil k zástupům i k svým učedníkům:
,,Na stolici Mojžíšově zasedli zákoníci a farizeové.
Proto čiňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou; ale podle jejich skutků nejednejte: neboť oni mluví a nečiní. Svazují těžká břemena a nakládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem.“
Ten, kdo dokáže říci svému drahému “S BOHEM” jen proto, aby HO ochránil, skutečně miluje! Já to zvládla celkem bravurně!!! 😉 🙂 🙂
Prosím, když už chcete prát špinavé prádlo, dělejte tuto svou oblíbenou činnost alespoň pořádně! 😉 Taktéž nedrážděte hada bosou nohou! 😉
Buďte tak laskavi a respektujte všechny naše osobnosti a každou zvlášť (podle jejích potřeb)!!! V opačném případě Vás ztrestám mocnou rukou mého strašlivého hněvu!!!!!!!!!! 😉
Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Obcházíte moře i zemi, abyste získali jednoho novověrce; a když ho získáte, učiníte z něho syna pekla, dvakrát horšího, než jste sami. Běda vám, slepí vůdcové! Říkáte: ,Kdo by přísahal při chrámu, nic to neznamená; ale kdo by přísahal při chrámovém zlatu, je vázán.´
Díky mému otci jsem hnusná (vzhled), trapná, nevábná!!! Nenávidím hooo!!! Je to jeho vina, že nemám žádné opravdové přátele!!!!!!!!!! Přenesl na mě ten jeho humuuuuuussssssss!!!!!!!!!!!!!!!!!! Ale pořád v hloubi duše doufám, že ne všechen… :/
Schizoidi prý v televizi vídají Ježíše…
Ne! Pouze se v rámci nezměrného stresu a utrpení velmi intenzivně soustředí na tuto svou touhu přiblížit se NAŠEMU Pánu, a tak si ho představují v každém člověku, který se mu napříč jejich osobnímu, subjektivnímu úhlu pohledu vizuálně podobá! Ovšem hlasy opravdu slyší, duchy skutečně vidí!!!
Blázni a slepci, co je větší: zlato, nebo chrám, který to zlato posvěcuje? Nebo: ,Kdo by přísahal při oltáři, nic to neznamená; ale kdo by přísahal při oběti na něm, je vázán.
Nejhorší na tom všem je, že kdybychom sami přišli do ordinace psychologa a řekli mu narovinu, aby nás léčil na tu tak řečenou “psychopatii”, automaticky by to bral jako pokus o zvýšení vlivu na jeho osobu… A přitom většina našich odborníků je též (již bylo zmíněno) takzvaného ,,psychopatického ražení”!!! Není žádná cesta ven!!! Žádná opravdová cesta!!!
Psychologové jsou opravdu velmi nemocní…
Nezáviď zlým lidem a nedychti být s nimi, neboť jejich srdce rozjímá, jak připravit zhoubu, a jejich rty mluví, aby potrápily.
Psychopaté vůbec nepřemýšlí jako psychopaté, dokud je k tomu svým asociálním chováním sami nepřimějete!!!
Jo a jsou to „frajeři“, protože na rozdíl od většiny absolutně neempatických lidí, kteří běhají všude po světě alespoň dokážou „přiznat barvu“. Kdyby tak činili i ostatní lidé, kteří taktéž zrovna vyplňují psychologické testy OSPAT, téměř každý druhý člověk by byl oficiálním psychopatem!!! A takzvaní schizofrenici jakbysmet!!! Mají naprosto identické problémy, jako právě my, akorát s tím rozdílem, že jsou mnohem prolhanější, umějí lépe zastírat, jsou rafinovanější!!! 😉
Umíme milovat, jen potřebujeme klid a prostor, abychom si mohli žít jen sami pro sebe!!! Nikdy jste nám do života nic dobrého nedali, tak co bychom s Vámi dělali?!? Bohatě nám k životu stačí ti, kteří to s námi myslí dobře a tím pádem i my s nimi! 😉
Nejsem empatická výhradně pocitově, nýbrž většinou prakticky, což má mnohem větší význam, vciťuji se do nejrůznorodějších situací a na přímo, tudíž pouze nesním o nějaké empatii, ale rovnou, automaticky ji uvádím do praxe! 😉 Připadá Vám tato věta nesmyslná??? Jste snad „tak řečení“ psychopaté???
To ovšem neznamená, že tak nečiním vědomě! 😉
Přítomnost spousty lidí nám tolik ubližuje… A když už náhodou narazíme na někoho, v jehož přítomnosti se cítíme velmi dobře, nechá se zmanipulovat nějakým “závistivcem”! A přitom my nejsme nároční, stačila by nám kupříkladu i pouhá, patnáctiminutová videokonference – online! Zvlášť, když jsme tomu dotyčnému nic špatného neudělali! Jsme dokonce velmi uznalí, chápeme, že když vypadáme tak, jak vypadáme, nikdo “normální” by se s námi dobrovolně na veřejnosti neukázal…
Svou empatii však prokazujeme / praktikujeme pouze v případě, že nás při tom nikdo jiný nevidí, neposlouchá, řídíme se totiž v tomto případě Božím SLOVEM v tom slova smyslu, že dobré skutky by se neměly činit „světu na odiv“!
Dnes mi to došlo… To, proč mi poslali pouze jeden z diplomů s podpisem, které jsem si poctivě vysloužila. Někdo mě pomlouval a naši ambasadoři si vše rozmysleli. Ti ,,dole“ trochu chtěli ulehčit svému špatnému svědomí, a tak mi poslali alespoň to „zmačkané“ třetí místo! Nejsem nenasytná, avšak mohla jsem být konečně i v něčem první. A pak světe div se, že se psychopat začne chovat psychopaticky, když se mu daří pouze v případě, kdy nejedná zcela čestně! Ovšem já to tak nenechám, mentálně opožděné lidi už nikdo ždímat, okrádat, šidit a znevýhodňovat nebude! Většinou ti, kteří ty takzvané dobré skutky „konají světu na odiv“ jsou právě ti nezákeřnější! Já zjednám spravedlnost! Ještě dnes si ten „kus papíru“ nechám v COPY CENTRU sama vytisknout!!!
Posílám Vás jako ovce mezi vlky…
Na počátku bylo slovo…
Žena na sebe nevezme to, co patří muži…
ELI, ELI, LEMA SABACHTANI…
Na malou chvililinečku si stáhli opasky, dělali, že proti mně nic nemají, že se nic nestalo… Prošlo jim to! Opět! Teď to vypadá, že je všechno moje vina, že se jedná jen o mé “subjektivní” bludy! Nesmí jim to projít! Díky nim se své “pohnuté” minulosti plné utrpení již nikdy nezbavím… Musím je dostat do kriminálu! Všechny! I za tu cenu, že bych tam nějaký “ten pátek” měla pobývat s nimi!!!
Pas mé ovce…
Pas mé ovce…
Pas mé ovce…
,,Ale pamatuj, dokud jsi mladý…”
Byla jsem a pořád zůstávám “dítětem”, ale i tak se domnívám, že mám stejný nárok na svou vlastní spravedlnost, jako všichni ostatní… Po tom všem, co mi udělali??? V patnácti letech??? Když mé ego napříč jeho osobním hlasům zaměňovalo tu “zpropadenou skleničku”, nebylo předtím ani nyní vyzrálou osobností… Nechci se vymlouvat, pouze nastiňuji fakta… Fakta, na které je každý psychopat expert! Kdybych nebyla tak zoufale osamocená a nekoupala se v tom všem tak úplně sama, nikdy bych nic takového neučinila… Narozdíl od nich…
Zvolili si zbaběle tu nejsnazší kořist! Holku, která byla na všechno úplně, úplně, úplně sama!!!
Přesně tak, jak Vás z celého srdce miluji, tak Vás z hloubi duše nenávidím!!!
Psychopatovo smýšlení
Ačkoliv se prostřednictvím tohoto pojednání ,,psychopatů” velmi horlivě zastávám, nenávidím je. Nechtěla jsem si to zpočátku přiznat, ale i já jsem zmanipulovaná názory, avšak především postoji našich odborníků. A bohužel též přes tu holou skutečnost, že dobře vím, jak se věci mají nebo spíše nemají. Jsem zfanatizovaná tou jejich nenávistí vůči nám – menšině. Také mi není příliš příjemné, že tito lidé (psychologové, psychiatři) sice některým z nás opravdu ,,pomáhají”, ovšem zpravidla pouze těm, kteří jim za to z jejich úhlu pohledu stojí – inteligentní, bohatí, úspěšní lidé, byznysmeni!
Závěr – BLUDY A HALUCINACE:
Paranoidní schizofrenie (jak jsem již v jednom ze svých děl zmiňovala) je soubor těchto příznaků – zrakových, sluchových, čichových a hmatových vjemů, které neexistují. A nyní přichází na řadu ta jedna dlouho očekávaná, zásadní otázka – Jste si tím tak jisti??? Domnívám se, že na základě většinou negativních životních zážitků těchto lidí dochází k celkovému narušení nervové soustavy, což koreluje s pro mne nevyvratitelným faktem, který již sám o sobě naznačuje, že takzvaní „schizofrenici“ získávají tuto (laicky řečeno) paranormální schopnost. A také si myslím, ba jsem přímo přesvědčena, že to samé platí i pro občany trpící schizoidní a schizotypální poruchou osobnosti, poněvadž zpravidla téměř my všichni procházíme identicky stejně „testem s maskou“, který nás odhaluje. Většina tzv. normálních lidí totiž v tomto testu hledá „kdovíco“, kdežto my jediní ji vidíme za všech možných podmínek přesně v takovém polotovaru, ve kterém se ve skutečnosti nachází. Tím pádem předpokládám, že tyto mé argumenty jsou již samy o sobě velkým, nezměrným, zásadním tématem k hlubokému zamyšlení… Dle mého názoru je to vskutku jasný důkaz toho, že duchovní svět skutečně existuje.
Opravdu poslední poznámka: Možnost bakteriálního onemocnění u některých osob s těmito poruchami vyznívá taktéž velmi nadějně!!!