Řekla jsem rychle Silverovi:,,Ne Silvere! Nepij to prosím! Ta zlá věštkyně tě očarovala a v tom pití je určitě něco na spaní, slyšela jsem obra jak té věštkyni říkal, aby tě uspala!“
Silver na to pokýval:,, Dobře, půjdeme se napít k přátelům do baru a zvu tě na Drink, přijmeš pozvání od krále?“ Zeptal se Silver, ani nečekal na odpověď a vzal mě pod paži abych mu dělala doprovod! Tak jsme šli spolu se Silverem s jeho spací komnaty do zahrady, s této strany paláce a zadní zahrady žádný davy nestály a Silver o tom možná ani neví, co se mu děje v jeho říši, tak jsem mu to začala povídat a on řekl, že když už procitl a říkám mu o tom všem, co se tu přihodilo, tak mi to věří,celý dlouhý čas nebyl ve své kůži a jeho hlava ho tak moc bolí, ta zlá věštkyně ho tak moc silně okouzlila, málem zapomněl používat svoje žezlo! Při řeči jsme se se Silverem dostali do uliček podzemního města a pak k baru, když do něho vešel, tak na něho všichni radostně volali a vítali ho, hned nás usadili a obsloužili,donesli pití a Silver se tím trochu osvěžil! Na jednou se tam objevila ta zlá věštkyně, začala s pytlíčku, co držela v ruce rozfoukávat kašlavý a štiplavý prach, kdo mohl, tak s od tam hned utekl a ti co tam zůstali, tak se dusili a kašlali a pálili je oči a nakonec už tam nikdo nezůstal! Silver jí poručil,aby přestala a hned! Ona k němu přistoupila, ale když viděla, že drží to žezlo tak si stoupla za mě a řekla:,,Hele koho tu máme, to je ta,která mě má prý porazit!Tak jsem zvědavá, čím mě asi porazí, že by pohledem?“
Vysmívala se mi a chtěla na mě vysypat zbytek toho kašlavýho prachu, tak jsem od ní rychle odstoupila a chtěla se nějak vyhnout tomu prachu, tak jsem vylezla na takový podstavec a Silver s toho baru taky vyšel, řekl věštkyni, že to s tím prachem přehnala a kašlal tam venku před barem, kde stáli i jeho stráže, s toho podstavce jsem vylezla víš, až nahoru, na takovou plachtovou střechu s kovovým držákem, připevněným ke kamennému stropu ,ale najednou se to uvolnilo a začalo sesypávat, padaly s vrchu kameny a protože ta věštkyně stála pode mnou tak jí to zasypalo! Zůstala jsem na té stříšce, spadlo to celý i se mnou na ni a ona tam umřela! Tak zemřela zlá věštkyně a najednou se tam jakoby vyčistil veškerý vzduch a bylo i líp vidět a všichni, kdo tam byli a viděli, co se stalo, že se zasypala ta zlá věštkyně a já tam pořád tak nehnutě seděla a byla s toho, co se právě stalo,v šoku! Začali se radovat, že zemřela zlá věštkyně! Najednou se tam objevil obr a odnesl mě od tam pryč do Temnoviště, do svého hradu a zlobil se na mě, co jsem to zase vyvedla? Řekla jsem, že se to tam nějak sesypalo a nebyla to moje vina! Mohla za to ta věštkyně protože na mě chtěla vysypat ten prach a musela jsem se přeci někam schovat, že jo? Obr řval, že jsem tam neměla co dělat a můžu za smrt té věštkyně, takže se vyplnila její předpověď, když řekla, že jí porazí ta od které by to nikdo nečekal! Tak jsem řekla, co když to přeci jen někdo ode mě čekal? Obr se na to tvářil hrozivě a řekl, že si to se mnou vyřídí později! Zavedl mě už domů a zmizel. Osaměla jsem a zeptala se do tmy, jestli je tu duch? On odpověděl, že je a viděl úplně všechno, co se stalo a je na to rád! Ale zatím s věštkyně nevylítla duše jeho sestry a snad se brzo dočká a vylítne s ní a on na ni zavolá, aby se spolu zase sešli a mohli odejít tam, kde na ně už čekají a tak se se mnou loučí, asi už nemá žádný důvod se tu déle zdržovat, popřál mi hodně štěstí a najednou byl pryč! Tak po něm aspoň zůstane na památku tento příběh, jak duch hledal a pak už konečně našel svoji ztracenou sestru a splnilo se mu jeho poslední přání, aby ji mohl být na blízku…
Hlasité předčítání
