„A proč bych si měla připomínat minulost, která je pryč? K čemu mi to bude?“
„Kdyby na tom nezáleželo, nebyla bys tady,“
,,Dobře, tak mi teda všechno prozraď!“
Hlas začal cosi nesrozumitelně šeptat, dokonce tu bylo víc hlasů, společně do tmy šeptaly, až kolem mě udělali průvan, nebo takový vír! Znělo to jako zaříkání a na konci pořád opakovali ,,Tou sí,tou sí,tousí..!“
S toho jsem se probudila ochromená strachem a nešlo mě se pohnout ani vůbec vstát! Co to asi znamená? A co se asi dozvím dál?
Přátelé z domu prokletých duší 2
Odhalení minulosti
V dalším podivným snu v tom domě mi stín postupně ukazoval a prozrazoval některý události, který se odehrály kdysi v tomto domě a já viděla v zamlžených obrazech samu sebe i své přátelé s toho domu jinak! Byla jsem Ta z minula, byla přivezena svým nevlastním bratrem, který mi připomínal Roga do tohoto domu, ve kterým žila rodina jeho ženy a on se sem přiženil, přivezl mě ze statku od své babičky u které jsem vyrůstala a on o mě nevěděl vůbec nic nevěděl, až když otec umíral, prozradil mu, že má nevlastní sestru, která žije na statku u jeho nemocné staré matky, která na moji výchovu brzo nebude stačit, proto mu dává za úkol se o mě řádně postarat, protože vše co má přenechává mě! Když otec zemřel v podkroví tohoto domu, jeho duši pohltil černý stín!
Tak jsem se stala nežádoucím hostem v domě, kde jsem byla cizinkou…
Od té doby jsem byla svědkem nejen tajemství minulosti, ale i vlastních pocitů vzdoru. Nepřijímala jsem pravidla domu ani rozkazy rodiny. Pobíhala jsem po chodbách, zlobila svého bratra i jeho ženu i všechny v tom domě a odmítala se podřídit společenským konvencím, vzdorovala jsem proti řádu, všem zákazům, příkazům a nařízení, který se mi zdály přehnané a tak jsem si tím všechny znepřátelila.
Zakázaná láska a deník tajemství
Jednou se v domě připravovali na příjezd mladšího syna pána domu, chystali velkou oslavu,na kterou jsem se těšila a taky na to že se konečně seznámím s tím o kom se v domě pořád nejvíc mluvilo. Když jsem ho poprvé uviděla, jak hraje na piano tak moc krásnou melodii, zamilovala jsem se do něho! Připomínal mi Alexe, možná to byl on z minula i tenkrát to byl syn pána domu, který byl také bratrem mé švagrové. Jezdíval domů ze svých obchodních cest a nikdy se v domě moc dlouho nezdržel. On byl mou jedinou nadějí na únik. Moje láska však byla nešťastná – Alex se na mě sotva podíval, a já se cítila odcizená ve světě dlouhých šatů, elegantních klobouků a přísné etikety.
Vzpomínám, jak se ostatní ženy pohoršovaly nad mým oblečením. Nosila jsem jen jednoduché bílé šaty, které ostatní považovaly za nedůstojné, skoro jako spodní prádlo. Jejich odsuzující pohledy mě však nezlomily. I Tony tam byl, poznala jsem ho i když byl už starý, byl bratrem pána domu, měl jedinou dceru, která i se svou matkou, Tonyho ženou nesnesli moji přítomnost a odjely na pobyt do lázní a chtěli, aby mě bratr poslal někam do kláštera, nebo provdal, hlavně, abych byla už pryč s jejich domu! Ani nevím co to bylo za dobu, ale všechny ženy nosili dlouhé šaty, vázali si roztomilý kloboučky a páni chodili v oblecích, na hlavě nosili klobouky a cylindry a vycházkové hole.