Povídka

Příběhy s černé propasti
Četba díla zabere cca 18 min.

Pak jsem objevila tu skrýš, ve které přebývá strážce pokladu a zakázaných knih. I tenkrát mě přátelsky uvítal a přijal do své nikým neobjevené skrýše, ukazoval mi poklad prastarých, který strážil a pak i ty knihy! Daroval mi můj první deník, taky mi poradil, jak bych si mohla v tom domě udržet stálé místo, i když jsem to tam vlastně nesnášela, klášter, nebo manželství s někým, koho nebudu mít ráda mě vůbec nelákalo a obávala se toho.


 

Tajná prosba Alexovi

Podle jeho rady jsem napsala do svého deníčku, všechno,co mě trápí,popsala jsem svou nešťastnou lásku k Alexovi, svou touhu po svobodě a svoje tajné přání, pak taky o všech v tom domě, jak mě nesnáší a nikdo nedokáže přijmout moji odlišnost, přála bych si, aby se do mě Alex taky zamiloval a aby se se mnou oženil a bral mě všude sebou na svoje cesty za obchodem!

Napsala jsem ještě velkým písmem tohle:..ALEXI, JSI MOJE JEDINÁ NADĚJE! PROSÍM, ZACHRAŇ MĚ, SPLŇ MI MOJE PŘÁNÍ, NENECH MĚ ZAMČENOU V PODKROVÍ DÁL TRPĚT, NEDOVOL, ABY MĚ POSLALI DO KLÁŠTERA, NEBO PROVDALI ZA JINÉHO MUŽE NEŽ TEBE, PROTOŽE CHCI NA VŽDYCKY MILOVAT JENOM TEBE!“

Tenhle svůj deník jsem tajně odnesla a dala Alexovi do jeho pokoje pod polštář na kterým spával, když přijel domů se svých obchodních cest, procházela jsem se stínem zamčenými dveřmi toho domu a pozorovala tajně všechny jeho obyvatelé, kteří si mysleli, že jsem zamčená v podkroví a nikdo z nich o mojí schopnosti dostat se díky podivnému stínu všude po tom domě, kam chci neměl ani tušení!

Když se Alex vrátil a já ho tajně ze stínu sledovala, jak čte můj deník a co udělá? Alex po přečtení brečel a můj deník schoval zpátky pod polštář, šel se uklidnit do baru a pak u večeře se na mě nenápadně díval! A já jsem se červenala až rudla a pak to napětí nevydržela a sjela pod stůl. Vyslechla jsem si nadávky kolem, co zase při večeři dělám pod stolem a když se neumím slušně chovat, neměla bych vůbec sedět u společného stolu!

Nechala jsem se svým bratrem vylovit s pod stolu a odvést do podkroví, kde mě zamkl a za dveřmi mi řekl:,,Už to dlouho nepotrvá a provdám tě za toho generála, jak se ti nelíbil ten jeho knír, toho si takhle zlobit nedovolíš!“

Oddupal po schodech dolů a já tam osaměla a co mám jako teď dělat, Alex si možná netroufne mě zachránit a splnit mi moje přání…


Útěk a nešťastný konec

Ale nakonec přeci jen troufl! Tu noc za mnou přišel do podkroví a tajně mě sebou odvezl na další svoji obchodní cestu, taky se se mnou oženil a splnil mi tak moje největší jediný přání!

Dál to ale už moc hezký nebylo! Po čase jsem zjistila, že čekám dítě. Alex se rozhodl vrátit mě zpět do domu, aby mě jeho rodina přijala a pomohla mi s blížícím se porodem. Plánoval oznámit všem v tom domě, že jsme se vzali a bude otcem mého dítěte, který ve mně rostlo! Na cestách mi totiž nebývalo dobře a Alex chtěl, urovnat vztahy s rodinou a přál si abych se se všemi udobřila.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Další příběhy ze snů Nerozluční? Když pro mě obr Ínemak znovu přišel a odnesl mě do s...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
Všichni jsme se na Martina podívali. Po tvářičce mu tekla slza. „Copak Martine, co se stalo?“...
Byl pátek a bylo okolo osmé hodiny ranní. Okolo desáté měl přijet Michalův bratr Patrik s rodino...
  To Porsche 911 žralo víc, než jsem si myslel. Jasně, někdo by mohl namítnout, že ta spotř...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
předchozí část zde … Hned po této kapitole mi bylo jasné, proč její matka tolik trvá na tom,...
S obrem u stolu. Obr se na mě za to,co se stalo u Morana na oslavě zlobil! Sotva mě donesl do svého...
1. Zpátky v Temnovišti Vracela jsem se k obrovi Ínemakovi do hradu v Temnovišti. Loudala jsem se kam...
Pavučina Z postranní uličky, kde se obvykle válí smetí a vzpomínky v podobách zmačkaných ple...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
Noční můry útočí... Byla jsem zpátky v tom domě. Kde žijí moji dávní přátelé. Možná už ...
V kanceláři:   Bylo pondělí a všichni jsme byli v zasedačce a čekali na naší styční d...
Žili jsme u moře. Od vždycky. Miloval jsem zvuk vln, pěnu na březích při přílivu, racky krouží...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

předchozí část zde   V. Příběh ne tak úplně obyčejného šílenství Náběh byl poma...
Podívala jsem se taky na Hotche, protože mi došlo, že Reid se na Hotche podíval, že ví, o koho jde...
Všichni pohromadě u horké linky:   Poté, co jsme domluvili s Garcinou, která slíbila, že s...
předchozí část zde   … „Tak už mi věříte?“ pronesla tiše paní Müllerová, kter...
Všichni koukají na video nahrávku, kterou natočil student:   Gideon nás přiměl se dívat na...
Bojka, můj zachránce „Už nechci nikdy zůstat sama v téhle prokleté věži!“... ...Křičela j...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
Byl pátek a bylo okolo osmé hodiny ranní. Okolo desáté měl přijet Michalův bratr Patrik s rodino...
Už ani nevím, co jsem to tenkrát provedl. Zlobil jsem. Jako každé dítě. Až když odrostete tomu n...
  Obr a jeho pohled do mých snů... Vyděsilo mě, jak mě tak nečekaně vytrhl ze snu. Byla jse...
Ínemak se mnou nekončí I když se na mě obr zlobil, nenechal mě jen tak být v klidu. Vzal mě znov...
Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
  Vcelku uzavřená společnost. Nikterak početná. Na prstech dvou rukou byste je spočetli. Ni...
Byla jsem v práci. Pracuji v kanceláři, kde je pár kolegů a zároveň jsou to i mí přátelé. N...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
0