Poezie

Procházka alejí
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Mike Ekim

Kde jsi

Procházíš se teď možná

Javorovou alejí

Listy, ty zetlejí

Ale ty mrkáš víčky s dlouhými řasami

Kde jsi

Po té podzimní cestě vedeš na vodítku

Malého sbíraniko pejska

A při tom tvoje víčka

Dělají mrk mrk

Kde jsi

Ani on nezaštěká, nepromluví

Příští jaro

Listy a míza se obnoví

U srdce tě zahřeje

Půjdeš okolo rybníka

Vroubený rákosem a orobincem

Bude za nás oba ztracené

Dýchat nadějí

Vím, musíš teď chvíli počkat

Než se vyvenčí

Vypoulená očka malého tvorečka

Kde jsi

Podal bych ti vodítko

Které jsi omylem upustila

Dělal bych ti hrdinného bodygarda

V místech, kde se sám bojím být sám

Kde jsi

Napodzim

Sfouknul bych opatrně

Babí léto ze tvých vlasů

Potom bychom vyšli z lesa ven

A koupili si zmrzlinu

Napodzim

Já vím, je to trochu ujetý

Třeba bychom si to vysvětlili

Ale nevím, kde jsi

 

4/5 (1)

O autorovi

Mike Ekim

Mike Ekim - jaderný fyzik, matematik, programátor, překladatel, fenomenální kytarista, ale také pražský bohém a hospodský povaleč. Mohli jste jej denně zastihnout v některé ze smíchovských hospůdek (nejčastěji U Buldoka), jak tam sedí nad knihou (většinou nechutně odbornou), nebo ještě častěji se sešitem a tužkou, tvoříc básně, povídky, náčrty románů. Mike Ekim zemřel mlád. (Při jeho životosprávě není divu.) Jeho dílo ale žije dál.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4/5 (1)

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Stala ses jen obláčkem páryCo vznáší se nad ranní kávouPro lásku zbyly jen máryA hrob, co zaros...
Vidím ťa všade aj tam, kde nie si. Vidím ťa všade a to ma desí.   Čo je reál a čo s...
Žít na zemi   Tak neplač, dívko po nocích Tak neplač do peřin Já vnutím ti svůj jemný sm...
Vzdal-li ses - všech peněz a vzlétáš přesto nad oblaky - Budiž omámen   Vzdal...
času co tady máš – máš vždy moc málo! – žiješ a umíráš… co za to stálo? a za co stá...
Andělské požehnání pro zemi Bohem milovanou Anděl Přítomnosti žehná zemi zaslíbené posvátnou...
Muzika mě nakopává. Není to kickboxer, ale silná káva. Dražší než polovička drahá, p...
Dnes potkal jsem andělaTělo, z jemného světlaŽe mě rušit nechtělaCestu si prý možná spletlaAnd...
Ledové zrcadlo
Strach nad městem . V myslích to je co sídlí nad městem krajem, státem, světem. Sk...
Snad najdu zbytek tvoji něhyKterou dřív si mně tak hřálaNež roztají po zimě sněhyAle šance je ...
Myšlenky   Utírám rukou okno, abych viděl víc Krajina ubíhá a mění se na přeskáčku D...
ai generated, woman, silhouette, night, city view, lights, moon, model, beauty, attractive, style, exposure
Snívať nie je hriech, na lásku musí mať človek pech. Snívať nie je zakázané, no karty nám s...
Až potkám tě znovu poprvéObjímat tě budu dlouzeZtratím se, neznaje strany světovéBudou jen dva. ...
Kytičku fialek donesls mi – potěšila. Neřekls nic – nemusels věděla jsem – ...
Starý mostek
Starý mostek   Mostku od nikud nikam vábíš mě a přitahuješ tak krásně neužitečn...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

a man standing on top of a mountain next to a lake
Čas každodenných dní, ten čas, keď je človek verný. Čas všetkých starostí, ten čas nevypo...
Starý mostek
Starý mostek   Mostku od nikud nikam vábíš mě a přitahuješ tak krásně neužitečn...
Tak drž to nebe můj anděli abys unesl všechno co na Tebe nakládám.   Silná ramena pe...
sudba samoty prvotina z jara 2016     prolog   mrtvá duše v tichu samoty...
tvrdila že je to naprosto normální... - já však měl pochyby zda je to morální - vždyť mě tí...
V zámeckých zahradách litomyšlského zámku je krásně po celý rok.
V zámeckých zahradách   Zámeckými  zahradami se ráda procházím. Na jaře mě rozkvetlá mag...
Dotek nebe Dotek pekla ---------------------------------------------------------------------------------...
jsou horší věci než je smrt - třeba si objednat zas další pivo a čekat že stane se víc ne...
Vzpomínám, byl jsem už dávno označen. Značka, co táhne se za mnou jak Jackie Chan. Občas m...
Taková jednoduchá jednoduchá věcička psací pero to je Je to pecička a je moje. Pero psací ...
Než ukážeme záda zemi… Než zajdeme si na pohřeb vlastní… Než necháme hnít radost za mří...
Ledové zrcadlo
Strach nad městem . V myslích to je co sídlí nad městem krajem, státem, světem. Sk...
Tvůj kompulzivní zvyk laskat si vlasy testamentem je nekonečnosti a já taky nechci př...
uprostřed pokoje před skomírajícím světlem posledních svící, ,,to prej, aby byla trapná r...
Tulipány v rohu stolu, květy žluté, oranžové. Mají radost, že jsou spolu, voní jako zbrusu no...
0