Sníh navlékl kopcům bílou podprsenku,
krajka ji zdobila přímo umělecky,
do té krásy dostal vlčí hlad vstupenku,
drzý žaludek ji doprovázel pěvecky.
Rolničky sjížděly straně na sáňkách,
krk slastně jejich melodii polykal,
vůně cukroví přilétla v obálkách,
toužebně se zvon v hrudi rozkmital.
Strom na náměstí byl veselý jak klaun,
svou kštici lehce ve větru rozhýbal,
omámit city dosyta byl jeho plán,
zatímco žebrák opodál postával.
Slazená krajina trpěla hlady,
bylo třeba naplnit krmelcem a sklady.