Prosinec 29
Památka z toho dne smutně pramení,
jméno, jenž bublá v potůčku je svaté,
a víra Thomase obchází stavení,
aby lidské štěstí bylo vysmáté.
Jindřich ztrácí kumpána v Becketovi,
ten musí opustit svou rodnou vlast,
oporu nalézá v papežovi,
a doufám, že z nebes přijde boží slast.
Časem král Jindřich Becketa opět vítá,
však v katedrále ho zabít nechává,
Thomas je pak prohlášen za mučedníka,
a Canterburkem smutek chladně dýchá.
Falešní přátelé jsou jedem světa,
naděje je špatností rozemletá.