Poezie

Prosinec 9
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Adel Raven

Talisman pro štěstí…

Prosinec 9

 

V náprsní kapse se nesla figurka,

krčela se a poslouchala jak zní zvon,

náhle se zjevila s kosou potvůrka,

napřáhla se, aby zapříčinila skon.

 

Šedý vlas se zablýskl jak světlice,

a do dálky vyslal signál pomoci,

na podlaze leželo tělo starce,

bylo v pevných okovech jak otroci.

 

Boží poslové dovnitř vstupovali,

poklonil se k tělu s úctou,

na podnos lidskou duši pokládali,

návštěva dobráka byla pro ně poctou.

 

Však najednou pumpa ožila jak tasmán,

nahodil ji z lásky daný talisman.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Adel Raven

Mé zorničky se rozšířily radostí, když loni, během předvánočního úklidu pod prachovým obláčkem, mé mrštné prsty nalezly sbírku básní a povídek. Nebyl to ledajaký nález, ale byl to skokanský můstek do mých vlastních vzpomínek.
V zápalu melancholie jsem zkoušela opět něco nového vytvořit. A brzy jsem došla ke zjištění, že mě psaní stále bavilo.
Jenom jsem občas neměla volné ruce (se třemi dětmi to prostě vždycky nejde), takže část textů jsem začala vymýšlet tak, že jsem si je rovnou recitovala nebo zpívala (jedná se o můj rekreační zpěv) a nahrávala do telefonu.

V září jsem si založila účet na YouTube, kam umisťuji své vlastní texty v doprovodu ai (povětšinou v doprovodu AI). A od začátku školního roku mám také předsevzetí, že každý den napíšu alespoň jeden sonet...

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ahoj krásko, co jsi zač?   Tvůj hlas zní hluboce, je ostrý, jako nože protíaj...
pít či nepít? - to je ta otázka! a být či nebýt? – to je jen nadsázka. byl jsem i nebyl ...
Všechno je omrzlý Zima, která pálí na prstech Ale v noci když jsem četl, padaly z nebe dokonal...
Zachumlám se do červánků, budu jedním z nich. Vrabci, kosi, pěnkavice zpívat budou ve větvích...
psal jsem si básničku o nebi. o hvězdách. na tvoji zadničku a na tvých kalhotkách. a n...
Když teď našel jsem svůj vnitřní klidA mám pocit, že jsem v pohoděJe třeba se celý rozložitA ...
Spadané listí teď zdobí zasněný háj, ohryzek srdce krčí se pod jabloní, v melodii barev podzi...
otlučená, počmáraná ustaraně postává u silnice telefonní budka  - introvertní závan...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
Ke hvězdami poseté pustině noci, ve které vyjí osaměle zářící kojoti tesknou melodií výkři...
Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...
Jsem jak ten smutný rytíř Don Quijote, Don de La Mancha Směšný a politováníhodný visící na ...
  na stěně skvěje se kousek tvého nitra – ten obraz od tebe co sama jsi utkala z pavučiny ...
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
Padl na mě Smutek. Neklepal,  Neptal se, A je tu.  Vzal si s sebou Kamarádky Slzy.   Js...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Přišel ke mně anděl, měl křídla trochu zlámaná. Možná pomoci mi chtěl, i když sám pomoc p...
kráčím opilej ulicí - dnes budu spát jak v hrobě - mám totiž slušnou opici a dobrou noc...
Žena je jako květina  každá den vůní začíná  směsí alkaloidů mámí tahem lián muže d...
Sny jsou našim peklem, neuhasitelnou touhou po něčem velkém, avšak jen málo komu povede se, ...
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...
příval horečky v mozku tiká budík, s trhavinou ... Rauš posedlosti v očích zračí se nejz...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
Nad hlavou mi jako v komixu visí otazníky Stojím na zastávce a konečky prstů už mi skoro hoří...
Ta nejstarší je růže planá, prostřední je slunečnicí, ta třetí je kopretina, tři ses...
Ke hvězdami poseté pustině noci, ve které vyjí osaměle zářící kojoti tesknou melodií výkři...
Můj den končil v doprovodu cinkrlátek, kaleidoskop na obloze točil hvězdy, a já čichal v ovzduš...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...
Princezna noci den postupně pojídá, její zlaté vidličky oblohou cinkaj, když černý oděv tmy k...
Ve smíru s galaktickou kocovinou nalitou do půllitru nekonečnosti a uzavřenou do krabi...
0