Poezie

Prosinec 9
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Adel Raven

Talisman pro štěstí…

Prosinec 9

 

V náprsní kapse se nesla figurka,

krčela se a poslouchala jak zní zvon,

náhle se zjevila s kosou potvůrka,

napřáhla se, aby zapříčinila skon.

 

Šedý vlas se zablýskl jak světlice,

a do dálky vyslal signál pomoci,

na podlaze leželo tělo starce,

bylo v pevných okovech jak otroci.

 

Boží poslové dovnitř vstupovali,

poklonil se k tělu s úctou,

na podnos lidskou duši pokládali,

návštěva dobráka byla pro ně poctou.

 

Však najednou pumpa ožila jak tasmán,

nahodil ji z lásky daný talisman.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Adel Raven

Mé zorničky se rozšířily radostí, když loni, během předvánočního úklidu pod prachovým obláčkem, mé mrštné prsty nalezly sbírku básní a povídek. Nebyl to ledajaký nález, ale byl to skokanský můstek do mých vlastních vzpomínek.
V zápalu melancholie jsem zkoušela opět něco nového vytvořit. A brzy jsem došla ke zjištění, že mě psaní stále bavilo.
Jenom jsem občas neměla volné ruce (se třemi dětmi to prostě vždycky nejde), takže část textů jsem začala vymýšlet tak, že jsem si je rovnou recitovala nebo zpívala (jedná se o můj rekreační zpěv) a nahrávala do telefonu.

V září jsem si založila účet na YouTube, kam umisťuji své vlastní texty v doprovodu ai (povětšinou v doprovodu AI). A od začátku školního roku mám také předsevzetí, že každý den napíšu alespoň jeden sonet...

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

a je to tu zas – zase se loučíme - a pořád tolik toho bych říci chtěl. - přesto tu navžd...
Cítím blíže tvou polární zář, světla ti malují svatozář, barvy zalévají tvoji tvář, tv...
Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
tři labutě s božskou aurou blond svatozáří a nekonečnou hloubkou očí   Mo...
Má omalovánka se vybarví snadno, když dotek její dlaně mi otevře den, a černobílo je rychle ro...
Po vyprahlé poušti na cestu ses dala jen mrtvé sem pouští Kde ty ses tu vzala? Chtěla jsi plout sta...
Slunce co z rána rozhlíží se po krajině, voda co strouhou poklidně si plyne. Ten pohled z hory do ...
Štěstí pro nás   Narodil jsem se pro štěstí Ty ses narodila pro mě Já pro tebe Štěst...
Příteli můj, nejlepší z nejlepších, dokážeš ve mně vždy vyvolat smích. Příteli můj, nab...
Ve hvozdu plného bonsaí a klečí zůstávám vkleče při tiché modlidbě odříkavajíc Ódu na ...
Lidské tělo Tanec “kosťový” nám mnohdy napoví, vnitřnosti naše klepou se bujaře v Božím...
Po nekonečnosti pracovní doby v době, kdy už čestní lidé volají pořádkovou službu na pobudy ...
Dnes odlétám z této galaxieKde znal jsem všechny hvězdyLetím směrem, kde nevím jestli někdo žij...
Ráno když vytáhla se noci roleta do ložnice den svižným krokem vstupil po stěnách bytu se stín...
Melankoli by Munch
    1)     Strach z probuzení.     V teroru půlnočních měst     radši půjdu spát,   ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

na smrt se neumírá – na smrt se žije! - a na život všichni umřeme! - zítra nás čeká jen...
včera jsem rozhodl se dnes to vzdát a dnes jsem rozhodl se tomu smát! - kdybych se jednou snad r...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
Sedm piv, tak co? 3 ráno Co se takhle jít projít? Jen tak Zase si povíme o svých pocitech a budeme s...
Bělavé obláčky nesou se ve rty oplocené zahradě v jezírku vlhkosti lesknou se vůně je v dobr...
Stejně jako prázdné lahvi už nechybí tvé rty tak lhostejně leží na zemi kusy zmuchlaného pa...
Hebký vánek mě jako šál omotával, k mým chodidlům se klanil neúnavně, pod bílou halenkou...
Musím začínat odznovu A dívávat se hlouběji Shýbnout se do prachu pro pohozený hliníkový...
Já si tě zatím jenom představuji Začínám večerem, kdy ukládá se k spánku den Stíny neonů ...
Cítím blíže tvou polární zář, světla ti malují svatozář, barvy zalévají tvoji tvář, tv...
podnázev: po červeném vině viníkem V opojení Rozlil jsem víno Asi přímo do tvých očí pr...
Melancholie   V pěně mořské se vlnily vzpomínky, jenž jazyk oceánu slízl z pláže,...
Ráno když vytáhla se noci roleta do ložnice den svižným krokem vstupil po stěnách bytu se stín...
pročpak mě zdržuješ? - už musím frčet! - nevidím důvod proč měl bych tu trčet - nehodlám s...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
0