Palach Tak co byste mi radil vy? Kdybyste byl tím Hamletem?
Werich Já nevím, ale mně se zdá, že to berete všechno tak nějak zhurta. Být, či nebýt. Zeptal jste se, jestli existuje nějaká jiná volba?
Palach Jaká, nějaká jiná?
Werich Třeba hlavně, jestli je to nutné.
Palach: Jestli je to nutné? No schválně. Kdyby k vám na Kampu přijela neohlášená návštěva lidí, které vůbec neznáte, nastěhovali se Vám do všech místností a rozhodovali za Vás, co budete jíst, co budete číst, co budete poslouchat v rádiu nebo v televizi, jaký cizí jazyk se budete učit, kam můžete jet na dovolenou a ještě k tomu vám obehnali dům ostnatým drátem, abyste si nemohl jen tak vyběhnout za humna, tak byste souhlasil?
Werich: Nesouhlasil.
Palach: A kdyby Vás ještě k tomu všemu šmírovali a zařídili, že Vaši sousedi i kamarádi budou podávat hlášení o všech vašich krocích, s nahrávkami vašich rozhovorů?
Werich: Asi bych se přiznal.
Palach: K čemu?
Werich: Já nevím. Asi, že jsem chytil podmírečného kapra.
Palach: Tak to byl můj problém.
Werich: Vy jste chytil podmírečného kapra?
Palach: To ne, ale nesnesl jsem to pomyšlení, že ze mě někdo proti mé vůli dělá někoho úplně jiného, než to co jsem.
Werich: Znáte můj citát? Když už člověk jednou je,
Palach: tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je. Je to pravda.
Werich: Tak proč jste se jí nedržel?
Palach: Já se jí držel.
Werich: Kdybyste se jí držel, neměl byste problém.
Palach: Asi si nerozumíme. Já se nedržel vaší pravdy, ale pravdy obecně.
Werich: Kdysi jsem si myslel, že je pravda jen jedna a musí být vždycky stoprocentní. Dnes už vím, že to není pravda. Stoprocentní pravda totiž neexistuje. A jestli ano, je jí jako šafránu. Kolik lidí, tolik pravd. Nejhorší jsou pro pravdu právě ti, kteří hlásají, že pravda je jen jedna. Ta jejich. Například tady. Nebe. Budete se mít jako v nebi, ale nedopřejou vám, abyste si chytil byť jediného malinkatého kapříka. To je peklo! Pustit zahřmění. Podívá se nahoru. Promiň.
Palach: Máte pravdu, ale já svou pravdu uhájil a rozmnožil.
Werich: Jak to myslíte? Rozmnožil. Vy jste s ní něco měl? Budou děti? Malá pravďata? To by naše populace potřebovala. Tisíce malých, nezralých a čistých pravd. To by se ti nahoře divili. Možná by se konečně přestalo krást. Představte si, jak tady mezi námi pobíhají malá pravďata, a každého, kdo zalže, to mimino počurá. To by ti páni, co jsou u moci, byli u moči.
Palach: Tak jsem to nemyslel. Díky mému činu si spousta lidí pravdu uvědomila a začala jí šířit neboli množit. Vy si snad myslíte, že já jsem nebyl to, co jsem, jak to v mnoha případech je a měl jsem být něčím jiným?
Werich: Těžko říct. Je to vaše pravda. Kdybyste neřešil svůj problém radikálně, mohl byste být k užitku pravdě po celý život. Ona je totiž ta vaše pravda jen vaše.