Růže světla
Nesu poselství světla, vidím, co nevidí, jdu hladinou s tebou, vedu srdce. Jsem neviditelná, ale ty mne zříš. Tón růže pro tebe zní, obzor se chví barvami a krása Světa je vážná, jako sama smrt. Dlouhého trvání mám a věčně pro tebe kvetu. Jsem růže Světla, ve vesmíru zářím, rytíři, obzor je otevřený, září hvězdy. V srdci tvém budu znít dál, půjdu s tebou vlnami. Jsem symbol srdce, jehož zdroj s vesmírem tě pojí. Se světlem povstávám, a ač jsi to nevěděl, vždy jsi mne viděl. Zrodila jsem se pro tebe, smrtí i životem jsem a až jednou zhynu v jiném se zrodím. Už nemusíš se ptát, tvé okno dříve zatemněné průzračný závoj skryl, v objetí květu žije den. Hleď rytíři, hleď ven, tajemství se ti neskrývá, vzbudil se tvůj den, pro tebe žiji, vím, že jsi to věděl. Tajemně skryta jsem byla a rostla pro tebe. Pro světlo tvého dne. Je Slunce, cesta světla je.