Cítila jsem se spoutaná dnešní dobou,
cítívala jsem se, jako když se brouzdám mlhou.
Pesimismus zatemňoval moji mysl,
můj život postrádal smysl.
Pak objevil se náznak naděje,
a já se začala konečně cítit vesele.
Našla jsem náplň mého života,
tužka a papír je má jistota.
Bílý papír plnící se písmenky,
toužím po kariéře spisovatelky.
Psaní je pro mě vším,
je to vše o čem sním.
Martino, máte opravdu krásný sen. Kdo umí snít, a svých snů se nikdy nevzdává, má šanci si je i splnit.