Poezie

Setkání s ďáblem
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: VGd

Potkal jsem ďábla,
byl malý a plešatý,
vůbec nebyl rohatý,
jak asi každý předpokládá.

Já mu upsal svoji duši,
proč to špatně dopadlo, každý tuší.
Snad jsem se hrozně zachoval,
svou čistou duši mu zaprodal.

Mámení ďábla člověka láká nejvíce,
vždyť on slibuje tobě velké ambice.
Asi jsi mu již podlehl,
do samotného nebe se propadl.

Slíbil mi dukáty a šaty z brokátu,
peklem se odměnil, proč, to nechápu.
Teď vím, že ďábel nemusí být rohatý.
stačí, aby byl malý a plešatý.

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

VGd

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

,,Setrvávající bolest neustoupí, pod kotlem navíc přitopí, vzpomínky nemohou odejít, ...
Já uvěřil tvým slovům, jak boha jsem tě uctíval, Svoji lásku, čas a ideály, všechno jsem ti d...
Strážce majáku Daleko, na skále v Atlantiku píše samota poetiku. Vzpomínám na lásky, kter...
  Víte , já v mysli svojí hovor s Vámi vedu, zkuste mi prosím odpustit, že city tolik rok...
Víte,  já touhou po Vás zmírám, kdybych tak mohl vrátit čas. Vyrvat co srdce moje svírá, lé...
Ty! Máš školu na háku? Už Tě výklad nebaví? Bit učením do hlavy, slyš, můj milý Gympláku...
Už nějakou chvíli Voní tvé vlasy v mém pokoji Květy lisuji v těch knihách, Které čtem...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo mé...
Jsi můj svět. Jsem tvůj bílý květ. Jsi můj dech. Jsem barva na tvých rtech. Jsi moje myšle...
https://youtu.be/qkxvzDyKBEA?si=4z-VGMuv4sedKPYn Víra s nadějí Ve sněhobílých postýlkách, zasyp...
Všechno bylo tak. Křehké. Nestálé. Bolestné. Ztratila se v samotě. Sebe samé.
Socha Smíření
Smíření   V chatrném hávu, šatu zteřelém oči do sucha vyplakané kloní hlavu ...
na polích léto kruhy vodí ze stromů seschne poledne na modrou šmouhy nenalodí na strun...
Mrazivý vítr. Než dojedeš do cíle, spočítej hvězdy.
Zajíc   Když v noci mrazy uhodí a hvězdy jiskří na nebeské báni tiskátky tlapek zajíc ozd...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Popraskaný dráp vlhkostí a solí, po modrých rtech přejede a správný cíl volí. Zakalené oči ...
Tulipány v rohu stolu, květy žluté, oranžové. Mají radost, že jsou spolu, voní jako zbrusu no...
Co je štěstí? Kolik je na světě lidí a každý je spatřuje v něčem jiném,  v každé et...
a je to tu zas – zase se loučíme - a pořád tolik toho bych říci chtěl. - přesto tu navžd...
Hledám konec nohou podobné praku, který míří ke hvězdám bílým skvrnám v temnotě noci propocen...
Kakosty
Kakosty   V údolí lučních kakostů se říčka Desinka jako stužka v zákrutech meandrů a p...
  Uvidět pochopit a pak hned zapomenout, vědět proč a do jakých koutů, nás to naše touhy...
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...
Noro vem si bonbon, dnes to vadit nebude. Noro, zavři oči, ať nástrahy světa nespatříš. Noro,...
Tmavé stíny se plíží městem duchů.
Města duchů   Ztrácí se v mlze co mi blízké bylo nekonečně vzdálené jsou blí...
Když člověk nemá pro koho žít, ztrácí naději, nemůže o ničem snít. Stává se z něj zklam...
Tvářili jste se, že tady je ráj, možná budeme žrát po kočkách kosti. Tvářili jste se, že t...
výkřiky do tmy a výkřiky do světla - bylas snad opilá když jsi se vysvlékla?   ...
V domácím ateliéru malé útočiště mám. Emotivní, rub a líc, věřím a dýchám. Osobitý sty...
Zpověď Proč neutíkám, když trpím? Proč nevzlykám, když tě mučím? Jsem ztracená duše na hra...
0