Poezie

Slova
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Bára Adéla

Slova jak vlny

valí se kolem.

Kdo se naučí

ty vlny spoutat

ten vyhrál boj

jménem Život.

Slova jak provazy

napnuté k prasknutí

někoho podrží

jiného donutí

ukončit ten boj

jménem Život.

Slova jak bubliny

co dítě fouká do světa

a dívá se

kam doletí

kdy prasknou

koho potěší

koho zarmoutí.

Dítě

to učí se teprve

jak obstát

jak se nezhroutit

pod tíhou slov.

Jak vyhrát boj

jménem Život

nebo prohrát,

čestně prohrát boj

jménem Život.

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Bára Adéla

Jsem začínající pisálek, baví mě čtení i psaní různých žánrů. Budu ráda za veškerou kritiku, která by mě mohla posunout dál v mé tvorbě.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Čas a prostor časoprostor otvírá se brána utkaná z pavučin. Vidíš cestu? Jsi šťastný m...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
sedím s tebou sám na bytě a pokouším se zabít tě… ostatně tu sedím sám - sám s tebou ...
person standing on cliff during golden hour
TUNEL je tma, SLUNCE je teplo, SRDCE je dříč, KOPEC je světlo, ÚSMĚV je máma, DĚTSTVÍ je pryč, ...
Sedím na svém oblíbeném místě. V dáli slyším hluk kombajnů. Obilí se bohužel dnes nedá sk...
V nejisté době přimknu se k tobě... Na drakobijce budeš si hrát, každá dravá hlava zažij...
Neříkej že láska bolíTa správná tě povzneseDvě srdce se v ní spojíA do ráje tě odneseNeřík...
a je to tu zas – zase se loučíme - a pořád tolik toho bych říci chtěl. - přesto tu navžd...
na terase  den bláhový zastavit pokoušíme ...
Čekání na sněženky
Čekání na sněženky   Když zima nechce skončit, je k nepřečkání, dlouho táhne se, s na...
Co je štěstí? Kolik je na světě lidí a každý je spatřuje v něčem jiném,  v každé et...
Prd - fuk, pod - frk. Splín, spím, měl jsem blín či bdím, jsem lín? Pryč kam? Pryč tam!...
Po autorkém čtení seděli jsme v salónku, kam nikdo, krom obsluhy lačnící po našem odchodu, necho...
Pozvedl svou hlavu k nebi, k těm velkým bílým polštářům. Ach! Smět se tak na ně polož...
Ledové zrcadlo
Strach nad městem . V myslích to je co sídlí nad městem krajem, státem, světem. Sk...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
otlučená, počmáraná ustaraně postává u silnice telefonní budka  - introvertní závan...
Kde jsi Procházíš se teď možná Javorovou alejí Listy, ty zetlejí Ale ty mrkáš víčky s dlo...
Sehnal jsem si very cute deník, píšu do něj i v noci, i ten zlom, kdy jsem opustil nočník. Vždy...
Znetvořené tělo, teď táhnu městem soustavy neznámých proudí kolem načichlé kybernetikou &n...
Starý mostek
Starý mostek   Mostku od nikud nikam vábíš mě a přitahuješ tak krásně neužitečn...
Potichý šepot, šumění listů, studený vánek, vzdávám hold místům, zalitým vodou, líbez...
Jako když kráčím po pouštiKolem jen písek všedních dníA s každým krokem mě lidé opouštíDř...
Plískanice, kmínka, oříšky, zmínka. Proč jsou ty lístky tak zetlelé? Kéž by vydržely...
Podzim je potvora zároveň nádhera. Noci moc dlouhé, nahodit chill a pohoda. Občas je dobrý držet...
Spoutaná se zemí vědomá si svého bytí, spojení s matkou svou stále cítí a vnímá každé jej...
A bylo šero... A všude kolem podzim a listí, a listí a šero. Co stvořil podzim v prostoru, to pro...
Za pár dnů přijdou ledový muži. Led je cítit venku již teď. Holky se válejí v chladné ka...
Zátiší s kdoulemi
Zátiší Dívám se na obrázek Zátiší s kdoulemi. Ty mně neznámé plody pevné a tvrdé jako ...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
0