Teď se společně za ruce své držíme,
a i když se zrovna tváříme ležérně,
že zítra za oknem bude líp věříme,
naději střežíme s úctou a věrně.
Když jsme si na blízku, můžeme fungovat,
a z peříček úspěchů se radovat,
vzpomínky v paměti nechcem gumovat,
dál toužíme společné cesty mapovat.
Dnešní den páchne a vzduch tak těžce tleje,
ale mocní jsme spolu pod jednou střechou,
i když je čas hnijící, my se smějeme,
a že jsme tu pro sebe, je nám útěchou.
Sílu sourozeneckou nic nerozhází,
Táta s mámou nás navždy doprovází.
Hlasité předčítání
