Starý dům na nábřeží
dýchá nostalgií.
Kolik tajemství
a příběhů zažily jeho zdi.
Kolik lásek i hořkostí
malých dramat a radostí,
výher i proher,něžností.
Řeka plyne jako život.
Odnáší příběhy
do větší řeky, veletoku,
pak do moře,
kam se vlévají všechna hoře
laskavosti i nespravedlnosti,
a naplňují tak paměť lidstva.
Stará vrba moudře vlaje
splývavými větvemi.
Příběhy nejprve však pročeše
hřebenem listoví,
to pro dodržení zpovědního tajemství
rozruší na věty, slova a výkřiky tak,
že nikdo se nic nedoví.
Hlasité předčítání
