,Rogas’
Když jsme s Alexem zaspali u krbu v jejich chatě,měla jsem pak moc děsivý sen ze kterého mě probral Alex, zeptal se:,,co to bylo?“ Byla jsem vyděšená a řekla Alexovi:,,Zdálo se mi, že nás tu Rogas našel a pak se proměnil v obra! Vypadal úplně stejně, jako ten obr s Temnoviště Darkking, kterýmu jsem dala jméno Ínemak!“
Alex se na to zatvářil zhrozeně a řekl:,,Raději o Rogasovi vůbec nemluv, aby nás tu nepřekvapil, víš, on je vždycky tam, kde nechci, aby byl, jako počítám s tím, že ho otec pověřil, aby mě šel hledat a tak bych byl nerad, kdyby se sem přiřítil a chtěl mě násilím odvážet do nemocnice na protivný vyšetření a operaci, kterou mi zařídil otec, chci se tomu všemu vyhnout! A abys věděla, tak Rogas je taky jako nějaký nepříjemný obr, sice neznám toho o kterým se ti zdálo, ale Rogas je podle mě ten nejhnusnější kolos, kterýho ovládá můj otec, i pro to ho nesnáším, že je tak poslušný otci a udělá vše, co mu otec poručí, jako bezduchý panák!“
Alex se tvářil dosti vyděšeně, bylo vidět,že se toho obává a vážně netrvalo dlouho, když jsme zaslechli z venku hlasy a pak někdo bouchal i na dveře a volal na Alexe! Někdo z venku svítil do okna a zasvítil přímo na nás! Byli jsme tak ohromeni,že jsme se báli pohnout s místa u krbu! Ukázala jsem Alexovi na dlouhý stůl s ubrusem až na zem a pošeptala mu, aby jsme se tam schovali! Tak jsme se tam pomalu sunuli a schovali se pod stůl, nic lepšího nás v ten moment nenapadlo! Za chvíli se dostali do chaty, byl tam Rogas, s ním Tony, pak ,zdravotnice i nějaký místní,kteří nás tu asi viděli v tom hostinci,Alex mi pošeptal, že je určitě zavolali oni!
Rogi mluvil do mobilu s Nikem a hlásil mu:,, Alex tu není!“
Slyšeli jsme, jak se Nik rozčiluje a přikazuje“,,Tak ho hledej ,určitě je schovaný, snad si nemyslíš, že na tebe někde čeká s otevřenou náručí!“
Pak pod stůl nakoukl Tony, Alex na něho ukázal, aby ho neprozradil a Tony kývl, řekl Rogasovi:,, Pod stolem nikdo není!“
Pak asi prohledávali celou chatu a u stolu někdo stál, ale viděli jsme jen boty. Rogasuv hlas mi byl moc protivný, hádal se s Tonym, říkal mu:
,, Kdybys Alexe líp hlídal, nemuseli jsme ho teď nikde hledat, je to jen kvůli tobě!“
Tony na něho zahučel:,,Nejsem přeci žádný bachař, raději by jsme měli už vypadnouti, vidíš,že tu není!“
Rogas se nevzdával a naštvaně řekl:,,Ale byl tady! A ne sám! Tohle Alex Nikovi udělal naschvál! Neumí si vůbec vážit Nikovy snahy a pomoci,když mu zajistil tu operaci,měl mu být vděčný a připravovat se na to,ale on si klidně takhle zbaběle zdrhne! Alexandře! Sakra vylez!“ Zařval Rogas podobným hlasem, jako Nik!
Alex si dal před pusu dlaně a bylo vidět, jak se obává, že ho tam přeci jen objeví! Zdravotnice,se bavila s těmi,co tam taky přišli řekli, že přivedou psa, ten by Alexe našel! Tak Rogas s tím souhlasil, aby přivedl psa a to byl konec, protože ten Alexe pod stolem vyčmuchal!
Tak nás přeci jen našli, Alexe hned kontrolovala zdravotnice, dala mu něco na uklidnění a pak Alexe Tony objal a odváděl ho s chaty pryč i se zdravotnicí, Rogas stál a držel na vodítku toho psa, díval se na mě zamračeně a pak volal Nikovi:,, Alexe už jsme našli a odveze ho zdravotnice i s Tonym do nemocnice co nejdříve to půjde,já se vrátím domů pro tebe svým autem!“
Pak mě chytl pod paži a vyvedl s chaty, psa odevzdal jeho majiteli a zamkl dveře od chaty. Řekl mi přísně:,,Ty tu nemáš co dělat, hned tě odvezu domů!“
Protestovala jsem:,Nechci domů, pojedu s Alexem do nemocnice!“
Ale Rogas řekl:,,Tak na to zapomeň,ať tě to ani nenapadne! Když tě u Alexe uvidí Nik, bude se zlobit, neříkal ti, abys za námi nechodila? Alex je vážně nemocný, nemůže si dovolit jen tak se sebrat a odjet si kam se mu zachce! A už vůbec ne s tebou, to ani Nikovi nemůžu říct,že jsi tu byla s ním!“
Pak mě Rogas vedl zpáteční cestou zase na parkoviště,k tomu hostinci Pod kopcem, Alex seděl s Tonym v jiným autě na zadním sedadle a zdravotnice Rogasovi řekla, že je odveze do nemocnice a Rogas může jet už tím svým autem. Tak Alexe odvezli do nemocnice beze mě, byla jsem s toho moc smutná, že tam nakonec musí i když se tomu chtěl vyhnout. Rogas stál u toho svého auta,se kterým jsme sem s Alexem přijeli.Chytl mě zas pod paži a posadil do auta, u toho mi domlouval:
,,Raději tě odvezu domů, nemůžeš se tu potulovat v zimě po venku takto málo oblečená a bez bot! Ty a Alex a ty vaše hloupý vtípky,tentokrát jste to ale přehnali! Jste oba jak malí, člověk, aby vás pořád jen hlídal,Nik má pravdu,když říká, že vy dva,když jste spolu,tak je s toho vždycky malér a taky že jo!Že vás to furt baví takhle vyvádět a škodit druhým!“
Řekla jsem:,,Však jsme nikomu neškodili! Jen jsme spolu utekli, Alex nechtěl do nemocnice a vadí mu, že je tak hlídaný!“
Rogas na to:,,Ale uškodili! Neumíš si představit, kolika lidem jste tím útěkem nadělali problémy a těžkou hlavu, Alex je vážně nemocný a ta operace mu může pomoct a o něco prodloužit život! Když už mu to Nik zařídí, tak se měl připravovat do nemocnice a né zdrhnout, to určitě ty! Kdybys za ním nepřišla,tak sám by neutekl!“
Zlobil se na mě a hodně se mračil, prohlížela jsem si ho s profilu, jak řídí auto,měl zase tak hodně uhlazený vlasy stažený vzadu do ohonu, vysoký zamračený čelo, černý hustý obočí stažený mračením až k černým očím, trochu křivý dlouhý nos, vrásky kolem pusy a vystrčenou velkou bradu, podobá se trochu Nikovy a možná i tomu indiánovi na obraze s podkroví? Měl i hluboký hlas podobný Nikovy a široký krk i ramena, Alex má pravdu, když o něm řekl,že je to vážně takový hnusný kolos, nebo jak ho to nazval? Vzpomněla jsem si na ten sen, jak se proměnil v obra a bylo mi s toho zle, co když to něco znamená!?
Řekl už míň naštvaně:,,Tak co, promluvil jsem ti do duše a doufám,že se polepšíš a vezmeš si s toho aspoň něco k dobru? Měla by ses nad sebou zamyslet, není vůbec fajn, když pořád dolézáš za Alexem, když víš, že je nemocný a vůbec, jak ses zas dostala k nám domů?Jsi jako bumerang, člověk tě pošle pryč a ty se vzápětí vracíš, tak ti říkám už dost, stačilo!Pochop to už jednou pro vždy,že tě k nám nikdo nezve!“
Zastavil na parkovišti u parku kousek od jejich domu, kývl na mě, co mu k tomu řeknu? Tak jsem řekla:,,Co když k vám domů nechodím, ale objevím se tam z ničeho nic? Co když mě tam přitáhne stín,nebo duchové? Co když nás spojuje něco s minulosti? Abys věděl, tak mě i Alexovi se zdají stejně děsivý sny a možná to nejsou jen tak obyčejný sny! Co se zdá třeba tobě?“
Rogas na to posměšně odfrkl,řekl:,,Mě se nic nezdá, žádný sny a na ty vaše povídačky o duchách nevěřím, ty sny máte s Alexem proto,že máte oba špatný svědomí, že pořád provádíte ty vaše pitomý naschvály a praštěný vtípky a pak se tomu někde ve skrytu smějete, fakt vtipný! Ale říkám ti to znovu,už dost,jasný?Žádný duchové,stíny,strašidla a já nevím co neexistuje!Je to jen ve vaší hlavě! Teď v klidu odejdi domů,kam patříš a už se prosím nevracej,jo?Slib mi to!“
Chytl mi ruku až mnou projel proud a zajiskřilo to,taky to cítil,tak mě hned pustil a vystoupil s auta a šel mě otevřít,abych taky vystoupila,pokýval a řekl:,,Rozloučíme se tu a ty odejdeš a slib mi,že toho běsnění u nás doma už necháš!“
Tak jsem řekla:,,Ale já u vás doma neběsním! Dobře,budu se snažit vyhýbat vašemu domu,ale nic neslibuju! Sbohem Rogí a pozdravuj Alexe!“
Rogas se trochu od mračil ,mávl mi na pozdrav a odešel k domu! Dívala jsem se za ním,dokud nevešel do domu a něco mě táhlo jít za ním! Když jsem se probudila doma, ptala jsem se sama sebe: Byl tohle konec? Nebo mě čeká něco dalšího?
Hlasité předčítání
