Našeptává slůvka tklivá, o tom jak je těžké býti, o tom jak je krása pomíjivá, když nás chytí – do stříbrných provazů. Taktem...
Žánr: Deprese
#pomník
~ Při meditaci nad výškou, překrásný Let na čas se dívám ~ Pomník pro všechny: – kdo přišli se políbit před bouřkou realit pro...
#bez_dechu_těla_chtíče
Tak jako nepolíbené rty baží po bažině lepkavých slov a terapii Tak jako prázdné hroby dychtí po dechu zatím živých a hysterii a tak...
Voda
Voda. Vyklouznutí z bot. Postupné vložení nohu od špičky až po patu do vodní hladiny. Vykročení. Pocit chladu na kůži. Nabíhající...
#šelma
Opět příšera s tesáky od krve a děravou kůži přítele vyráží skřek a nadchází – Střet Zpět k utrpení při kterém se dusím vlastním...
Osamělost
Víte, co je na depresích a stavech úzkosti nejhorší? Pocit samoty. Přiživujete v sobě hlas, zlý hlas. Stále jen našeptává: ,,Jsi sama...
Bez temnoty
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť nebe je daleko. Skráplo pár dešťů...
#vlny
Vlno řeky, co vléváš se do moře pošeptej, že miloval jsem Vlno moře, která vléváš se do oceánu, Řekni, že měl jsem city ...
#symboly
Proč v symbolech Lásky vidím vždy zabodnuté dýky A proč prostřelují je šípy Proč rezavé nůžky ilustrují oddělení od matky a Proč život...
Obyčejná báseň o umírání
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v pořádku. Ten den. Byl už večer, když jsem...