Co chcete slyšet? Jste jenom lidi… A já? Jsem, žel bohu, jedním z vás. Podáš mi prosim tě provaz? Se za to totiž docela stydim...
Žánr: Ze života
#vykořeňme_stromy!
Asymetrie lesů – které navštěvuji zřídka, poněvadž uvrhá mne do niterních klesů, když klestím si cestu do předstíraného ticha...
#napnutí_tětivy
Ke hvězdami poseté pustině noci, ve které vyjí osaměle zářící kojoti tesknou melodií výkřiků smutku a ztracenosti malují obraz času...
#smlouva_s_ďáblem
Ruce svázané Do ponižujícího symbolu prosby Myšlenky upjaté na lepší a zářivější zítřky Srdce otevřené Po tom, co stal se ze mě dárce...
pracovně – #snejpovina
oči upřené do reflektorů, oba slepí, napůl hluší, ale srdce nám divoce buší v rytmu okolního vln bití a jsme si blíž, než bychom měli...
#mezi_Vltavou_a_nebem
A tak místo tepla domova a krbů a klínů a prsou a lásky Spime mezi nebem a zemí pokud tedy zem je Vltava a nebe rušný most A tak místo...
#kopka
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzavřeli mne do kopky Kopka skýtá mnoho...
#její_obraz
Viděl jsem tě krvácet s pocitem upíra upřeným pohledem laskal tvou krásu oddělen od tebe – policejní páskou Viděl jsem...
#umělkyně_oka_mžikání
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, která provází cestu ke smrti stejně snad jako...
#stěny
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám – dokud se v očích odráží tužka a život ráno se...