Následující den došlo ke změně. Přidal se k nám léčenec Oskar, a když celý den a večer pošilhával po lešení, vzal jsem za ruku po tanečku jen Merilyn. V parku jsem pokračoval ve výuce tělovědy a bral jsem jí postupně i za jiné části jejího dosud celkem udržovaného těla. Jak mi při snídani Oskar vyprávěl, i on probíral postupně všechny části Omítkové stavby i s lešením. O tomto bodu se vyjádřil s notnou dávkou obdivu, že ještě nikdy nic takového neměl v pácu. Dodal, že kdyby byla paní Omítková jeho žena, musela by doma chodit nahoře bez, aby si užil.
Následující den odjela Merilyn i paní Omítková. Po procedurách jsme chodili s Oskarem po kolonádě a číhali po nových obětech. Do konce mého pobytu se však nenaskytla žádná lejdy, která by, jak se krásně říká, stála, za hřích. Pojmenuji ženy, které se na kolonádě producírovaly, nebo si ke mně od odjezdu Merilyn a paní Omítkové přisedly: Varel Frištenský, Bída, Kolohnát, Barvy laky, Gargamel, Mlýn (nezavřela pusu), Einstein a Romadur. A tak se dá říci, že jsem byl do konce lázní vzorný léčenec a mé tělo se zotavovalo pouze pod rukama lázeňských pracovníků.
Hlasité předčítání
