Další příběhy ze snů
Nerozluční?
Když pro mě obr Ínemak znovu přišel a odnesl mě do své temné věže, cítila jsem obavy. Asi to moc fajn nedopadne? Obr na mě pokýval, zeptal se:,,Tak jak jsi se rozhodla? Omluvíš se mi a zůstaneš tu dál se mnou, nebo budeš pořád tak zatvrzelá a raději chceš znovu do černé propasti?“
Přemýšlela jsem, jak bych to nejlíp měla říct:
,,Ínemaku, ty víš moc dobře,jak to tu s tebou špatně snáším, myslím, že naše přátelství je moc nerovný,to musíš uznat a proto bude lepší pro nás pro oba, když se v klidu rozejdeme a ty si najdi k sobě někoho lepšího,kdo bude naplňovat tvoje představy o pravém přátelství, když já to nedokážu a dál už ani nic dokazovat nechci! Neomluvím se a ty udělej,co myslíš,že je nejlepší pro tebe…“
,,Tak dost!“
Přerušil mě obr a chytl mě pod krk a vyzvedl k sobě do výšky!Zavrčel na mě z blízka:
,,Nejlepší pro mě by bylo tě hned tady na místě roztrhat, aby si už nikdy nikdo ke mně nedovolil to,co ty! Ale když už jsem ztratil s tebou tolik svého času a trpělivosti, tak to jen tak nevzdám!Žádný rozchod, na to zapomeň!Do propasti tě hodím,proto,že nejsi hodna tu se mnou dál být bez omluvy a bez přijetí své viny za to,že se nechováš ke mně a k Ohynovi tak,jak to od tebe vyžaduju!Řekl jsem ti,že jsme nerozluční,ale asi nevíš,co to znamená!“
Pustil mě z výšky na zem a pokýval:,,Když propast, tak teda propast!“
Vyzvedl mě do náruče a objevil se mnou se u mostu,který vede k bráně zapomnění, prošel se mnou přes rozžhavený most,všude kouř a za branou zapomnění,pára,mlha a hustý černý chuchvalce,který připomínaly vatu lítaly všude kolem!Obr se mnou v náručí znovu přišel k černé propast a řekl mi:
,, Tohle si pamatuj!Nepodstupuješ to pro mě,ale pro sebe!“
Tak mě zas hodil dolů a já se řítila znovu černou propastí do neznáma!
Znovu v podkroví
Dopadla jsem do černé břečky se které se vyvalily na mě černočerný saze a když jsem se od tam dostala ven,nestačila jsem se divit!Tohle mě tak trochu překvapilo!Vůbec nevím,jak je tohle možný,ale objevila jsem se zase v tom domě,v podkroví a tak z ničeho nic s prostoru přímo před toho,který si nejmíň ze všech přál,abych tu znovu byla!
,,Rogas“už zas!
Jeho šok s mého objevení se před ním byl mnohem větší, než ten minule! Možná i proto,že jsem byla celá začerněná s té propasti a hned si nebyl jistý,co se vlastně stalo!
Vykřikl proto zděšením a zhroutil se přede mě na zem! Když na mě hleděl a začal mě poznávat,pak byla vidět tak trochu úleva,že nejsem nikdo s pekla a nepřišel si pro něho žádný pekelník,ale jenom já! Držel si obě ruce na místě, kde bývá srdce a pak na mě zafuněl,oddechově řekl,,ses zbláznila né?“
Vstal a oprašoval se,protože ze mě lítali saze a začernila jsem všechno kolem! Pak mě hrubě chytl a odvedl do koupelny v podkroví, hodil mě i v šatech do vany a pustil vodu, vlezl si tam za mnou a začal mě drhnout, pak i sebe, z vlasů mi to moc nešlo, tak mi několikrát po sobě myl a oplachoval vlasy, až jsem se bála, že mi všechny vlasy slezou a já zůstanu plešatá, byla to docela náročná chvíle,ale dopadlo to dobře,Rogas ze mě tu černotu řádně vydrhl a pak mě šel v osušce hodit na postel,poručil:,,Ty se od sud nehneš,jasný?“
Hlasité předčítání
Takhle popsat své sny bych nikdy nedokázal. S příběhu kolikrát až mrazí v zádech, ale krásně napsané až si kolikrát myslím, že jsem součástí příběhu, nebo stojím kouskem opodál a sleduji celý děj. Krásná práce,jen tak dál