Tak jsem řekla:,,Tak jo,prosím ukázal bys mi kde?“
On zašeptal:,, S radostí!“
Vzal mě a nesl někam za stěnu do černočerné tmy,bylo to moc děsivý,ale pak se zastavil a položil mě na sedačku v jiné části toho domu,v jiným podkroví,kde to vypadalo jako skladiště starého nábytku a různých věcí,krabic,pytlů a k mému údivu i obrazů,zrcadel a hudebních nástrojů!Obdivně jsem na to řekla:,,Páni! Tak tady jsem ještě nikdy nebyla!Kde se to tu vzalo?“
Stín řekl:,, Je to tu skrytý a zastavěný, nikdo s těch tam dole sem nechodí,nemají o téhle části půdy ani potuchy,že se tu ukrývají takový vzácnosti!“
Začala jsem si prohlížet všechny ty věci a zjistila,že musí být už vážně hodně moc starý!Dokonce tu bylo několik svatebních šatů a jedny s nich se mi moc zalíbily,zeptala jsem se stínu:,,Koho byly všechny ty šaty?“
On u mě zašeptal:,, Nikoho! Tyhle šaty nikdy nikdo nepoužil!“
,,Jak to?“Zajímala jsem se a stín odpověděl:,,Sice byly ušity pro určité nevěsty,ale protože se svateb sešlo,šaty se odložily na půdu a už tu zůstaly zapomenuty,jako zbytek všech těch věcí!“
Oblíkla jsem na sebe jedny závojový bílý šaty,s širokou sukní až na zem a točila se v nich před zaprášeným zrcadlem:,,Tyhle se mi líbí!Myslíš,že mi sluší?“
Stín tu zapálil ještě jeden svícen a položil ho na zem před zrcadlo, řekl mi: ,,Jestli v tomhle půjdeš dolů na tu oslavu, tak oněmí úžasem a budou v šoku víc,než Rogas,jak jsi ho dnes vyděsila, když jsi se před ním objevila celá černá,to chceš!“
Pohla jsem ramenem,,nevím mám?“
Stín se na to strašidelně zasmál a řekl:,,Jsi v těch šatech tak moc nápadná, že to Rogase zasáhne,jako blesk s čistého nebe! A nejen Rogase,taky všechny ostatní,to ti bude zábava,jako ve špatném filmu!“
Zděšení
Ten smích mi zněl ještě dlouho v uších i to co řekl, ale nečekal, co já na to,normálně mě chytl a hodil přímo tam,do slavnostního sálu,mezi ostatní dobře se bavící,netrvalo to dlouho, když smích a hlasy všech utichly a bylo najednou hrobový ticho! Všichni se na mě dívali, jako na zjevení, nebo jako na strašidlo? Kdybych mohla,tak hned a okamžitě zmizím!Ale nešlo to!Tony se vzpamatoval jako první,šel mě zvednout ze země a obdivně prohlásil:,,Hmm,tak tohle se jen tak nevidí,vážně hezký překvapení večera!Zaslouží potlesk,né?“
Začal tleskat,ale nikdo jiný se k němu nepřidal,Tony mě přivedl ke stolu a řekl:,,Když už je tady,tak si s námi taky připije,aby jsme zapili ten prvotní šok!To se ti zase povedl vtípek,Alex by měl radost,až mu tohle povyprávím,bude řvát smíchy!Co?“
Nik na to vyřízeně řekl:,,Tony prosím,odveď jí odsud!“
Krista hned:,,Proč by ji měl odvádět zrovna Tony,ať jí vyprovodí někdo jiný!“
Rogas řekl:,,Uklidněte se, já to s ní vyřídím!“
Šel ke mně chytl mě za paži a odváděl mě ven, slyšela jsem jak se ostatní začali dál bavit,Rogas mě vlekl zpátky na horu do podkroví a byl moc překvapený, že je pořád zamčený a nechápal!Měl najednou divně zastřený pohled,shodil mě na zem a zařval:
,,Jak je tohle možný,to mi vysvětli,kdo tě odsud pustil a kde jsi vzala ty šaty?“
Šel si stoupnout k oknu a opřel si o sklo čelo a stál tam tak nehnutě,jako by tam snad zkameněl,vstala jsem a šla k němu tak blízko,abych na něho dobře viděla. Měl zavřený oči a vypadal,jako by tam tak usnul! Dotkla jsem se jeho tváře a zašeptala:
Hlasité předčítání
Takhle popsat své sny bych nikdy nedokázal. S příběhu kolikrát až mrazí v zádech, ale krásně napsané až si kolikrát myslím, že jsem součástí příběhu, nebo stojím kouskem opodál a sleduji celý děj. Krásná práce,jen tak dál