,,Rogí, prosím už se nezlob a odpusť mi to,chtěla jsem se tam jenom na chvíli podívat! Nevěděla jsem,že se tak vyděsí!“
Rogas se na mě podíval a řekl:,,Ale věděla a moc dobře!Neříkal jsem ti,abys dolů nechodila?Jsi ty normální?Už s tebe fakt nemůžu!“
Zhroutil se do křesla,seděl tam a schoval si hlavu v dlaních!
Slyšela jsem smích a šepot a dostala jsem strach,zeptala se ho:,,Rogí ty to neslyšíš?“
On se na mě unaveně podíval a odpověděl:,,To je jen průvan!“
Zvedl se s křesla a řekl:,,No nic, vypadneme odsud!Ty půjdeš hezky domů a já půjdu už k sobě spát a žádný hlouposti!Jasný? Už toho mám dneska dost!“
Rogas mě táhl z domu a u mostu se zastavil,řekl:,,Tak dobrou a doufám,že tě vidím naposled!“
Otočil se a odcházel. Loudala jsem se parkem a nočním městem v bílých závojových šatech,jako nějaký přízrak, nebo jako nevěsta bez ženicha? Asi se mi chce tam jít zpátky! Asi to,co jsem minule brala za ukončení a usmíření minulosti v tom domě, konec ještě nebyl, co tam teda ještě mám?
Vrátila jsem se k tomu domu, pořád se v hlavním sále ještě slavilo, hrála tam hudba a oknem bylo vidět,jak je tam veselo! Někdo vyšel ven z domu,tak jsem se schovala za sloup a protože nechal otevřený vchodový dveře,tak jsem tam znovu vešla!Slyšela jsem,jak se Nik loučí a říká:,,Taky se s vámi rozloučím,už půjdu spát!Tony už dost s tím pitím!Kristo dohlédni na něho,aby už nepil!Nechci tu mít zas žádné výtržnosti,tak dobrou noc!“
Nik vyšel ze sálu a šel pomalu a unaveně nahoru do schodů,pak jsem slyšela jak otevřel dveře a šel do svého pokoje a zavřel a taky zamkl.
Hned na to vyšli ze sálu další lidi,loučili se s Tonym i s Kristou a odešli s domu, Krista Tonymu řekla,že je unavená a aby s ní šel taky už spát,tak taky odešli nahoru do svého pokoje a v sále se asi už uklízelo,vyšla jsem s pod schodů,kde jsem se schovávala a přemýšlela,kam bych měla jít?Napadlo mě jít do Alexova pokoje,když je pryč,tak v jeho pokoji určitě nikdo není!Tak jsem vyšla schody a zamířila ke dveřím Alexova pokoje a vešla jsem dovnitř. Pokoj byl prázdný a bez Alexe takový opuštěný,lehla jsem si na Alexovu ustlanou prázdnou postel a zaspala tam!
Strašný sen a probuzení u Děsmana ve skrýši
Zdál se mi moc děsivý sen!Objevil se tam jakoby přízrak obra v černým plášti,chytl mě do náruče a odnesl zpátky do podkroví!Bylo to ještě jako v minulosti,ve staré době toho domu,v tom podkroví na mě někdo strašný promlouval,chtěl po mě,abych šla a zabila úplně všechny v tom domě!Když to neudělám,tak zabije on mě! Bylo to tak děsivý,že jsem se s toho snu probudila hrůzou,ale ne doma!Mnula jsem si oči a byla jsem tam dole,ve skrýši u Děsmana!On na mě chraplavě promluvil:
,,Konečně se ráčila probudit!Překvapila mě,že je zpět!Že by jí Temnouš zase hodil do černé propasti?Co pak mu zase provedla?Hm?“
Šklebil se na mě zblízka a vyzvídal,jak to,že tu zase straším v tom domě?Tak jsem mu začala povídat,co všechno se mi přihodilo, co jsem prožila s Obrem, jak změnil Ohyna,i to, co mi obr řekl,že jsme nerozluční!
Takhle popsat své sny bych nikdy nedokázal. S příběhu kolikrát až mrazí v zádech, ale krásně napsané až si kolikrát myslím, že jsem součástí příběhu, nebo stojím kouskem opodál a sleduji celý děj. Krásná práce,jen tak dál