Povídka

Temné přátelství
Četba díla zabere cca 16 min.

,,Rogí, prosím už se nezlob a odpusť mi to,chtěla jsem se tam jenom na chvíli podívat! Nevěděla jsem,že se tak vyděsí!“

Rogas se na mě podíval a řekl:,,Ale věděla a moc dobře!Neříkal jsem ti,abys dolů nechodila?Jsi ty normální?Už s tebe fakt nemůžu!“

Zhroutil se do křesla,seděl tam a schoval si hlavu v dlaních!

Slyšela jsem smích a šepot a dostala jsem strach,zeptala se ho:,,Rogí ty to neslyšíš?“

On se na mě unaveně podíval a odpověděl:,,To je jen průvan!“

Zvedl se s křesla a řekl:,,No nic, vypadneme odsud!Ty půjdeš hezky domů a já půjdu už k sobě spát a žádný hlouposti!Jasný? Už toho mám dneska dost!“

Rogas mě táhl z domu a u mostu se zastavil,řekl:,,Tak dobrou a doufám,že tě vidím naposled!“

Otočil se a odcházel. Loudala jsem se parkem a nočním městem v bílých závojových šatech,jako nějaký přízrak, nebo jako nevěsta bez ženicha? Asi se mi chce tam jít zpátky! Asi to,co jsem minule brala za ukončení a usmíření minulosti v tom domě, konec ještě nebyl, co tam teda ještě mám?

Vrátila jsem se k tomu domu, pořád se v hlavním sále ještě slavilo, hrála tam hudba a oknem bylo vidět,jak je tam veselo! Někdo vyšel ven z domu,tak jsem se schovala za sloup a protože nechal otevřený vchodový dveře,tak jsem tam znovu vešla!Slyšela jsem,jak se Nik loučí a říká:,,Taky se s vámi rozloučím,už půjdu spát!Tony už dost s tím pitím!Kristo dohlédni na něho,aby už nepil!Nechci tu mít zas žádné výtržnosti,tak dobrou noc!“

Nik vyšel ze sálu a šel pomalu a unaveně nahoru do schodů,pak jsem slyšela jak otevřel dveře a šel do svého pokoje a zavřel a taky zamkl.

Hned na to vyšli ze sálu další lidi,loučili se s Tonym i s Kristou a odešli s domu, Krista Tonymu řekla,že je unavená a aby s ní šel taky už spát,tak taky odešli nahoru do svého pokoje a v sále se asi už uklízelo,vyšla jsem s pod schodů,kde jsem se schovávala a přemýšlela,kam bych měla jít?Napadlo mě jít do Alexova pokoje,když je pryč,tak v jeho pokoji určitě nikdo není!Tak jsem vyšla schody a zamířila ke dveřím Alexova pokoje a vešla jsem dovnitř. Pokoj byl prázdný a bez Alexe takový opuštěný,lehla jsem si na Alexovu ustlanou prázdnou postel a zaspala tam!

Strašný sen a probuzení u Děsmana ve skrýši

Zdál se mi moc děsivý sen!Objevil se tam jakoby přízrak obra v černým plášti,chytl mě do náruče a odnesl zpátky do podkroví!Bylo to ještě jako v minulosti,ve staré době toho domu,v tom podkroví na mě někdo strašný promlouval,chtěl po mě,abych šla a zabila úplně všechny v tom domě!Když to neudělám,tak zabije on mě! Bylo to tak děsivý,že jsem se s toho snu probudila hrůzou,ale ne doma!Mnula jsem si oči a byla jsem tam dole,ve skrýši u Děsmana!On na mě chraplavě promluvil:

,,Konečně se ráčila probudit!Překvapila mě,že je zpět!Že by jí Temnouš zase hodil do černé propasti?Co pak mu zase provedla?Hm?“

Šklebil se na mě zblízka a vyzvídal,jak to,že tu zase straším v tom domě?Tak jsem mu začala povídat,co všechno se mi přihodilo, co jsem prožila s Obrem, jak změnil Ohyna,i to, co mi obr řekl,že jsme nerozluční!

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

2 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Dj Twix
Host
Dj Twix
3 měsíců před

Takhle popsat své sny bych nikdy nedokázal. S příběhu kolikrát až mrazí v zádech, ale krásně napsané až si kolikrát myslím, že jsem součástí příběhu, nebo stojím kouskem opodál a sleduji celý děj. Krásná práce,jen tak dál

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

...Obr Ínemak mě i Ohyna vážně vzal s sebou na oslavu k mořskému králi Moranovi! Bylo to tam mo...
Po tom,co Moranovi zemřela jeho královna Lucinda, se Moran v Temnovišti u obra dlouhou dobu neukázal,...
Všichni koukají na video nahrávku, kterou natočil student:   Gideon nás přiměl se dívat na...
Obří přivítání... Když jsem vcházela do Temnoviště,přišel mě přivítat sám obr Ínemak!Ob...
předchozí část zde   IV. Droga Jiří čekal, až se jej na To kultista konečně zeptá. ...
Clock Retro Glasses A Book  - herbert2512 / Pixabay
Zjistil jsem to až na cestě k autobusu. Navyklým způsobem jsem chtěl stále sklouzávající brýle ...
V učebně s pár studentů je Reid a Hotch (z pohledu Reida):   Já dostal za úkol společně ...
person standing beside black weights
Klípek fitnessový. „…..nás opouštíš, pane vedoucí ?“ „Padla devátá, ty lezeš na d...
předchozí část zde   VIII. Markétka Viktor, starší detektiv, kterému před chvílí sko...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
Nikdy jsem si vpravdě nevšiml, v jak velkém domě žiji. Avšak díky těm několika důležitým věc...
Noční můry útočí... Byla jsem zpátky v tom domě. Kde žijí moji dávní přátelé. Možná už ...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
Po celý den procházel mrazivými lesy, jejichž vrcholky šlehal mrazivý vítr. Sníh pod stromy byl p...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
Co si dnes obléknu? Ptám se sám sebe každé ráno. Ale kdepak, tohle určitě ne. To už není to pra...
předchozí část zde … Paní Müllerová mě přivítala v slzách. Vypadala hrozně, jak se asi d...
Ínemak se mnou nekončí I když se na mě obr zlobil, nenechal mě jen tak být v klidu. Vzal mě znov...
předchozí část zde   VII. Vylučovat Pokoj potemněl. Skřek a nářky utichli. Utichl i sm...
  Dlouho předtím, než jsem vzal tuhle práci, jsem se nikde nemohl udržet. Vždycky to dopadl...
Tohle nebylo ráno jako každé jiné. Sluneční paprsky pronikající skrze mezírky ve svěšených ž...
Výkupné za prince Zoltyho... Od té doby, co měl obr Ínemak v zajetí prince Zoltyho, se často zdr...
O trpělivosti ... všechno má svůj čas
Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
Každá nečestnost se nevyplácí ...
Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
„Viděls někdy něco takovýho?“ zeptal se konečně dychtivě Vilda. Prvotní strach a překvapení...
...Obr Ínemak mě i Ohyna vážně vzal s sebou na oslavu k mořskému králi Moranovi! Bylo to tam mo...
0