Míjíš ji téměř bez povšimnutí,
co druhů ten koberec ukrývá.
Čas od času vzít kosu do rukou nás nutí,
a tolik voní, když na slunci se sušívá.
Má obrovskou vůli k žití,
těší mě, když z jara zelenat se začíná.
Oděná do rosy se z rána celá třpytí,
v teplech mé bosé nohy chladívá.
V létě vidím ji v záplavě lučních květů,
zlatými lány Vlčí mák si objímá.
Šlechtěná dává zrno svoje světu,
ze zrna – chléb z pece vonívá.