Povídka

Ukradený poklad
Četba díla zabere cca 13 min.

Autor: Astra

Výkupné za prince Zoltyho…

Od té doby, co měl obr Ínemak v zajetí prince Zoltyho, se často zdržoval ve vězení a trápil ho tam. Nechával mě ve své komnatě s krásným obnoveným Ohynem a zdálo se, že Ínemaka nejvíc zajímá Zoltyho utrpení.

Netrvalo to ale dlouho a k obrovi přišli snad všichni Zoltygové s prosbou, aby ho propustil, že ho od obra vykoupí! Vodní obludná královská rodina zaplnila obří přijímací sál v jeho temném hradě a začalo se s vyjednáváním. Obludná vodní královna si před obra klekla a prosila za Zoltyho:,,Prosím,propusť mého syna,dám ti za něj vše,co si řekneš!“Slibovala královna obrovi.

Obr na ně protivně vrčel:,,Co když to bude tak stejně drahé, jako když jste stanovili výkupné za krále Silvera? Tolik vám nikdo nedá a vsadím se,že ani vy tolik nemáte,aby jste mohli vykoupit svého syna!“

Vodní král Zolteg na obra cosi zabublal,něco asi,aby se nedivil?

Nakonec přeci jen dali obrovy za Zoltyho překvapivě vše,co obr požadoval! Zolty byl od obra docela umučený a obr měl té obludné vodní rodiny dost. Měl radost, když mu donesli za Zoltyho velkou truhlu pokladu a ještě velký pytel, to ale nevím, co v něm bylo. Obr to za Zoltyho přijal a dovolil,aby si ho odnesli,pak odešli i se Zoltym na nosítkách.

Co s Ohynem?

Obr nás s Ohynem šel odvést do věže. Mě usadil u stolu, poručil Ohynovi, aby dohlédl, že vypiju ten pohár, do kterého zase něco přidal. Pak u dveří zavrčel:

„Buď tu s Ohynem hodná a ne abys ho zase sváděla! Půjdu si prohlédnout svůj nový poklad, pak ti ho taky ukážu, když vypiješ ten pohár!“

Obr zamkl dveře od věže a nabil je proudem, šla jsem za Ohynem ke dveřím a chtěla se s ním bavit, ale Ohyn zas jenom stál jako socha, nemluvil, nepodíval se na mě. Tak jsem se naštvala, že je protivný, a rozhodla se utéct mu! Ohyn se konečně pohnul, ale jenom proto, aby na mě namířil špičku kopí a řekl:

„Jdi na své místo a počkej tam v klidu, až se vrátí pán, tak jak to přikázal. Máš vypít pohár a být tu hodná!“

Ale čekat u stolu s plným pohárem toho nedobrého pití před sebou mě nebaví! Byla jsem zklamaná, že je Ohyn takový a nechce se se mnou vůbec bavit. Tak mě napadlo jít ke kukátku, i když mi to obr zakázal, objevila jsem v tom kukátku něco, nebo spíš někoho, kdo byl pro mě moc zajímavý! Ráda jsem se dívala na smaragdové moře a ostrovy, tam žil krásný mořský král Moran s jeho rodinou! Tak jsem zas namířila kukátko směrem do Moranova velkého paláce a dívala se na Morana!Ale Ohyn mě od kukátka hned odnesl a usadil mě ke stolu, přísně řekl:

„Pán přikázal, abych na tebe dohlédl, že vypiješ pohár, a pokud vím, tak ke kukátku nesmíš. Pán ti to zakázal!“

Vzala jsem s nechutí ten svůj plný pohár a řekla:

„Mohl bys to za mě vypít? Nebaví mě u toho sedět a nechci, aby mi to pak obr zase nutil!“

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
Už ani nevím, co jsem to tenkrát provedl. Zlobil jsem. Jako každé dítě. Až když odrostete tomu n...
Všichni jsme se na Martina podívali. Po tvářičce mu tekla slza. „Copak Martine, co se stalo?“...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
Když tyhle filmové pásky chytnou, nedá se to uhasit. Oheň pak zachvátí regál, pak strop, následn...
Byl na cestě již druhý týden. Jako bakalář svobodných umění vypravil se tehdy za hranice vévods...
5.5. 1829 Nevěděla jsem, že to bude tak náročný. Dřív to takhle nebylo. Dřív bylo všechno j...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
Jsme rodina Hodačová. Já se jmenuji Sandra Hodačová a je mi dvacet pět let. Měřím sto sedmdesát...
DENÍK Výpověď Viktora Wolframa o podivných událostech obklopujících případ zesnulé Natálie M...
Volání ze snů Když se sny zdají být naléhavé a volají ti, kteří si přejí změnit svůj osud...
Byl pátek a bylo okolo osmé hodiny ranní. Okolo desáté měl přijet Michalův bratr Patrik s rodino...
Nikův pláč Další příběhy přátel z domu prokletých duší a co tentokrát prozradí stín s mi...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

,Rogas’ Když jsme s Alexem zaspali u krbu v jejich chatě,měla jsem pak moc děsivý sen ze ...
Ínemak se mnou nekončí I když se na mě obr zlobil, nenechal mě jen tak být v klidu. Vzal mě znov...
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
5.5. 1829 Nevěděla jsem, že to bude tak náročný. Dřív to takhle nebylo. Dřív bylo všechno j...
Jsme rodina Hodačová. Já se jmenuji Sandra Hodačová a je mi dvacet pět let. Měřím sto sedmdesát...
předchozí část zde   VIII. Markétka Viktor, starší detektiv, kterému před chvílí sko...
Noční můry útočí... Byla jsem zpátky v tom domě. Kde žijí moji dávní přátelé. Možná už ...
aneb o komunikaci ...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...
Obří přivítání... Když jsem vcházela do Temnoviště,přišel mě přivítat sám obr Ínemak!Ob...
  V domě číhá nebezpečí. Ve snu jsem se z ničeho nic objevila v podkroví toho domu. Zdánlivě...
V provizorním stanovišti:   Zašli jsme do jedné místnosti, kterou na kampusu nám vynahradil...
Byla jsem v práci. Pracuji v kanceláři, kde je pár kolegů a zároveň jsou to i mí přátelé. N...
předchozí část zde … Hned po této kapitole mi bylo jasné, proč její matka tolik trvá na tom,...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
0