Výkupné za prince Zoltyho…
Od té doby, co měl obr Ínemak v zajetí prince Zoltyho, se často zdržoval ve vězení a trápil ho tam. Nechával mě ve své komnatě s krásným obnoveným Ohynem a zdálo se, že Ínemaka nejvíc zajímá Zoltyho utrpení.
Netrvalo to ale dlouho a k obrovi přišli snad všichni Zoltygové s prosbou, aby ho propustil, že ho od obra vykoupí! Vodní obludná královská rodina zaplnila obří přijímací sál v jeho temném hradě a začalo se s vyjednáváním. Obludná vodní královna si před obra klekla a prosila za Zoltyho:,,Prosím,propusť mého syna,dám ti za něj vše,co si řekneš!“Slibovala královna obrovi.
Obr na ně protivně vrčel:,,Co když to bude tak stejně drahé, jako když jste stanovili výkupné za krále Silvera? Tolik vám nikdo nedá a vsadím se,že ani vy tolik nemáte,aby jste mohli vykoupit svého syna!“
Vodní král Zolteg na obra cosi zabublal,něco asi,aby se nedivil?
Nakonec přeci jen dali obrovy za Zoltyho překvapivě vše,co obr požadoval! Zolty byl od obra docela umučený a obr měl té obludné vodní rodiny dost. Měl radost, když mu donesli za Zoltyho velkou truhlu pokladu a ještě velký pytel, to ale nevím, co v něm bylo. Obr to za Zoltyho přijal a dovolil,aby si ho odnesli,pak odešli i se Zoltym na nosítkách.
Co s Ohynem?
Obr nás s Ohynem šel odvést do věže. Mě usadil u stolu, poručil Ohynovi, aby dohlédl, že vypiju ten pohár, do kterého zase něco přidal. Pak u dveří zavrčel:
„Buď tu s Ohynem hodná a ne abys ho zase sváděla! Půjdu si prohlédnout svůj nový poklad, pak ti ho taky ukážu, když vypiješ ten pohár!“
Obr zamkl dveře od věže a nabil je proudem, šla jsem za Ohynem ke dveřím a chtěla se s ním bavit, ale Ohyn zas jenom stál jako socha, nemluvil, nepodíval se na mě. Tak jsem se naštvala, že je protivný, a rozhodla se utéct mu! Ohyn se konečně pohnul, ale jenom proto, aby na mě namířil špičku kopí a řekl:
„Jdi na své místo a počkej tam v klidu, až se vrátí pán, tak jak to přikázal. Máš vypít pohár a být tu hodná!“
Ale čekat u stolu s plným pohárem toho nedobrého pití před sebou mě nebaví! Byla jsem zklamaná, že je Ohyn takový a nechce se se mnou vůbec bavit. Tak mě napadlo jít ke kukátku, i když mi to obr zakázal, objevila jsem v tom kukátku něco, nebo spíš někoho, kdo byl pro mě moc zajímavý! Ráda jsem se dívala na smaragdové moře a ostrovy, tam žil krásný mořský král Moran s jeho rodinou! Tak jsem zas namířila kukátko směrem do Moranova velkého paláce a dívala se na Morana!Ale Ohyn mě od kukátka hned odnesl a usadil mě ke stolu, přísně řekl:
„Pán přikázal, abych na tebe dohlédl, že vypiješ pohár, a pokud vím, tak ke kukátku nesmíš. Pán ti to zakázal!“
Vzala jsem s nechutí ten svůj plný pohár a řekla:
„Mohl bys to za mě vypít? Nebaví mě u toho sedět a nechci, aby mi to pak obr zase nutil!“