Povídka

Ukradený poklad
Četba díla zabere cca 13 min.

Autor: Astra

Výkupné za prince Zoltyho…

Od té doby, co měl obr Ínemak v zajetí prince Zoltyho, se často zdržoval ve vězení a trápil ho tam. Nechával mě ve své komnatě s krásným obnoveným Ohynem a zdálo se, že Ínemaka nejvíc zajímá Zoltyho utrpení.

Netrvalo to ale dlouho a k obrovi přišli snad všichni Zoltygové s prosbou, aby ho propustil, že ho od obra vykoupí! Vodní obludná královská rodina zaplnila obří přijímací sál v jeho temném hradě a začalo se s vyjednáváním. Obludná vodní královna si před obra klekla a prosila za Zoltyho:,,Prosím,propusť mého syna,dám ti za něj vše,co si řekneš!“Slibovala královna obrovi.

Obr na ně protivně vrčel:,,Co když to bude tak stejně drahé, jako když jste stanovili výkupné za krále Silvera? Tolik vám nikdo nedá a vsadím se,že ani vy tolik nemáte,aby jste mohli vykoupit svého syna!“

Vodní král Zolteg na obra cosi zabublal,něco asi,aby se nedivil?

Nakonec přeci jen dali obrovy za Zoltyho překvapivě vše,co obr požadoval! Zolty byl od obra docela umučený a obr měl té obludné vodní rodiny dost. Měl radost, když mu donesli za Zoltyho velkou truhlu pokladu a ještě velký pytel, to ale nevím, co v něm bylo. Obr to za Zoltyho přijal a dovolil,aby si ho odnesli,pak odešli i se Zoltym na nosítkách.

Co s Ohynem?

Obr nás s Ohynem šel odvést do věže. Mě usadil u stolu, poručil Ohynovi, aby dohlédl, že vypiju ten pohár, do kterého zase něco přidal. Pak u dveří zavrčel:

„Buď tu s Ohynem hodná a ne abys ho zase sváděla! Půjdu si prohlédnout svůj nový poklad, pak ti ho taky ukážu, když vypiješ ten pohár!“

Obr zamkl dveře od věže a nabil je proudem, šla jsem za Ohynem ke dveřím a chtěla se s ním bavit, ale Ohyn zas jenom stál jako socha, nemluvil, nepodíval se na mě. Tak jsem se naštvala, že je protivný, a rozhodla se utéct mu! Ohyn se konečně pohnul, ale jenom proto, aby na mě namířil špičku kopí a řekl:

„Jdi na své místo a počkej tam v klidu, až se vrátí pán, tak jak to přikázal. Máš vypít pohár a být tu hodná!“

Ale čekat u stolu s plným pohárem toho nedobrého pití před sebou mě nebaví! Byla jsem zklamaná, že je Ohyn takový a nechce se se mnou vůbec bavit. Tak mě napadlo jít ke kukátku, i když mi to obr zakázal, objevila jsem v tom kukátku něco, nebo spíš někoho, kdo byl pro mě moc zajímavý! Ráda jsem se dívala na smaragdové moře a ostrovy, tam žil krásný mořský král Moran s jeho rodinou! Tak jsem zas namířila kukátko směrem do Moranova velkého paláce a dívala se na Morana!Ale Ohyn mě od kukátka hned odnesl a usadil mě ke stolu, přísně řekl:

„Pán přikázal, abych na tebe dohlédl, že vypiješ pohár, a pokud vím, tak ke kukátku nesmíš. Pán ti to zakázal!“

Vzala jsem s nechutí ten svůj plný pohár a řekla:

„Mohl bys to za mě vypít? Nebaví mě u toho sedět a nechci, aby mi to pak obr zase nutil!“

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

U Hotche doma: Skládal jsem nově koupenou postýlku pro miminko. Já a moje žena Hayley jsme čekali ...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
Zdravotník rozrazil dvoukřídlé dveře. Do potemnělé chodby pak další dva vtlačili vozík, na kte...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
Sci-fi příběh pro nejlepšího tátu na světě. Napsal Ephe. V propastné hlubině nekonečného ves...
předchozí část zde   … „Tak už mi věříte?“ pronesla tiše paní Müllerová, kter...
Dovoluji si nabídnout malou ochutnávku z knihy povídek "Alláhovy děti", za chybky se omlou...
Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do čern...
“Tak už je tady zase. No jen se koukni.” “Je to ona. Všiml sis? V poslední době už chodí s...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
V zajetí obra Jak to bylo dál s obrem Ínemakem Obr mě ve věži víc hlídal a snažil se zabránit ...
Když se schyluje k nejhoršímu, probouzím lidi z jejich snů. Jsou nás miliardy. Každý z nás má z...
Náhle mě cosi drclo do lokte. Paže se svezla z opěrky a tělo, které tak přišlo o oporu, se nachý...
Spojeni stínem minulosti Další sny mě znovu a znovu vracely do minulosti toho domu. Ani na chvíli ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Náhle ho probudil nějaký divoký sen, který vmžiku zapomněl. Zrakem přejížděl po svém neuklize...
Může duch vyprávět svůj příběh? Proč by nemohl, když má komu? Ale, co když ho nikdo neusly...
Ínemak se mnou nekončí I když se na mě obr zlobil, nenechal mě jen tak být v klidu. Vzal mě znov...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
předchozí část zde   IX. Probuzení Jako mrknutím oka, sotva se Jiří schoulil na ledovou...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
Šel závějemi. Město jako kráva a nikde nikdo. Měl na sobě jenom triko a byla mu ukrutná zima. Ně...
  Hned se jí zalíbil. Stál na pódiu a hrál rytmickou skladbu na kytaru vedle svého kolegy, kt...
Dovoluji si nabídnout malou ochutnávku z knihy povídek "Alláhovy děti", za chybky se omlou...
Láska. Co to vlastně je? Pojem, který nedokázali přesně definovat největší mozky historie, nejv...
  Bylo mi přes třicet a všehovšudy jsem neměla nic. Nemyslím si, že úplně nic, jasně, mě...
Po večeři (k níž v kompletní čtveřici zasedly hned, jakmile se vrátily z odpolední vycházky, a ...
...Obr Ínemak mě i Ohyna vážně vzal s sebou na oslavu k mořskému králi Moranovi! Bylo to tam mo...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
Část I.   Nic z toho, co je kolem mého já, mě nebaví. Obestírá mne nuda a já stále p...
0