Povídka

Ukradený poklad
Četba díla zabere cca 13 min.

Ohyn se zašklebil a řekl:

„Ani náhodou, jen si to hezky vypij sama, jinak povím pánovi, že jsi ho neposlechla a dívala se kukátkem na Morana, když ti to zakázal!“

Naštvaně jsem se na něj podívala a rozhodla se ho zlobit:

„Ohy, prosím, nebuď pořád tak protivný žalobník, jinak to na tebe vyliju!“

Ohyn na to zadržel smích a řekl:

„To ať tě ani nenapadne, to by sis mohla zkusit!“

Ale dál u mě stál jenom tak a čekal, co udělám. Tak jsem se postavila před něj, znovu se zeptala, jestli se napije, dala mu ten pohár až k puse, ale on se nechal polít a řekl:

„Ty to od obra schytáš, povím to na tebe! Určitě tě teď bude obr trápit místo Zoltyho!“

Syčel na mě Ohyn, tak jsem na něj skočila a povalila ho na zem. Řekla jsem mu:

„Nebaví mě to tu s tebou! Abys věděl, uteču ti a ty si tu buď s obrem sám!“

Ohyn mě pevně sevřel a nepustil, leželi jsme tu spolu na zemi u stolu a dívali se na sebe! Ohynovy plameny v jeho očích se zvětšovaly, nešlo nám nijak se od sebe odtrhnout!Kdyby se tu objevil obr, tak bychom to oba s Ohynem zase od obra schytali…

Ale obr se ve věži zatím neukázal, tak jsme šli s Ohynem za závěs ke kašně. Umýval se, aby obr nepoznal, že jsem na něj vylila pohár, a Ohyn na mě naštvaně zasyčel:

„Stejně to pánovi povím!“

Šplíchla jsem na Ohyna vodu z kašny a řekla:

„Ne nepovíš, jestli chceš být práskač, tak ti hned teď uteču!“

Stála jsem v kašně a dívala se na zamračeného Ohyna. Ohyn řekl:

„Pán pro tebe pošle Rybáka, jestli myslíš, že se dostaneš tím odtokem z věže!“

Odsekla jsem:

„Ale nepošle, vždyť tu není a než to zjistí, budu dávno pryč!“

Ohyn na mě zasyčel:

„Víš, co zase způsobíš svým hloupým útěkem? Bude mě kvůli tobě zase moc trápit, tak toho nech a vylez z té kašny!“

Ale mě to nešlo! Sjela jsem dolů a Ohyn jen vyjekl a nestihl mě chytit!

Čas na útěk

,,Promiň Ohy!“

Zavolala jsem a nechala se unášet proudem, jako vždycky s Bojkou, když mě odtud zachraňoval. Proplavala jsem tunelem do kanálu a do řeky,která teče do podzemní říše. Pak jsem si vzpomněla, že tam vlastně nemůžu, nemám pro Plecháče na propustku, kterou za mě minule zaplatil, a já jsem slíbila, že mu to vrátím! Za Bojkou taky nemůžu, určitě by mě odvedl zpátky k obrovi. Tak jsem proplavala proudy a dostala se zase na sever, do bývalé Normanové říše. Né že bych tam chtěla, ale líbil se mi Moran, mořský král, a byla jsem na něj zvědavá. Třeba by pomohl zachránit Silvera? Jeho říše je za smaragdovým útesem, to moře je takové do zelena a dál v moři je několik ostrovů. Vzpomínala jsem, jak jednou, když mi obr dovolil se podívat do obnoveného kukátka a on něco řešil s Ohynem, tak ani nekontroloval, kam se všude dívám! Když to pak zjistil, obr se naštval, že tam furt chci okounět do kukátka, a už mě ke kukátku nedovolil jít, zakázal mi to….

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Bylo mi přes třicet a všehovšudy jsem neměla nic. Nemyslím si, že úplně nic, jasně, mě...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
Pan Dan se rozvaloval na útulném místě spolujezdce a ospale pozoroval, jak za okny monotónně ubíh...
Motýlí dům I přes různé druhy exotických motýlů, měl nejraději své malinké černokřídlé ...
Nové dobrodružství ze snů Rogas se zlobí Byl chladný večer, když jsem se objevila na prahu ...
Několik hodin v životě muže, který ztratil zdraví, naději a svou rodinu. Naději a zdraví mu slí...
Odpuštění  není o tom ...
RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
V kanceláři:   Bylo pondělí a všichni jsme byli v zasedačce a čekali na naší styční d...
předchozí část zde … Dlouhou dobu mi nic z toho nedávalo absolutně pražádný smysl. Nesouhlasil...
  Hned se jí zalíbil. Stál na pódiu a hrál rytmickou skladbu na kytaru vedle svého kolegy, kt...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
V učebně s pár studentů je Reid a Hotch (z pohledu Reida):   Já dostal za úkol společně ...
Přátelé z domu prokletých duší 5 U Děsmana ve skrýši V dalším příběhu se setkávám po dlou...
  Dlouho předtím, než jsem vzal tuhle práci, jsem se nikde nemohl udržet. Vždycky to dopadl...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Všichni koukají na video nahrávku, kterou natočil student:   Gideon nás přiměl se dívat na...
předchozí část zde   … „Tak už mi věříte?“ pronesla tiše paní Müllerová, kter...
Volání ze snů Když se sny zdají být naléhavé a volají ti, kteří si přejí změnit svůj osud...
Podívala jsem se taky na Hotche, protože mi došlo, že Reid se na Hotche podíval, že ví, o koho jde...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
Byla jsem v práci. Pracuji v kanceláři, kde je pár kolegů a zároveň jsou to i mí přátelé. N...
  V domě číhá nebezpečí. Ve snu jsem se z ničeho nic objevila v podkroví toho domu. Zdánlivě...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
Nanami Ichigo: Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s R...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
  Jak vytouženým klidem se nám může stát zvuk smějících se dětí. Jeden z kluků se ujal...
Ani nevím, jak začít, aby to bylo hned od začátku zajímavý?:-) Přála jsem si vždycky někomu po...
0