Povídka

Ukradený poklad
Četba díla zabere cca 13 min.

Moje vzpomínání se přerušilo, nechci už na to myslet, jinak se nikam nedostanu. Povšimla jsem si v dálce lodí, byly to lodě krále Morana. Chystal se asi na návštěvu do podzemí a to se mi hodilo, připletu se k nim a budu tam tajně sledovat, co se tam děje, a třeba se dostanu k Silverovi! Ale lodě zakotvily u mostu a z jedné lodě se na hladině objevila strašidelná chobotnice. Ta plula do podzemí a ty lodě tam zůstaly.

Tak jsem plavala za chobotnicí. Byla to spíš taková přepravka a v ní byl někdo, kdo tu chobotnici zevnitř řídil. Bylo to divné, dělalo to za sebou strašnou spoušť a barvilo to vodu! Chobotnice doplavala až do paláce vodního krále a udělala tam velkou spoušť, ničila a bahnila kolem všechno. I já byla najednou od jakési divné břečky! Celá špinavá jsem se připletla k tomu zmatku okolo chobotnice. Vodní stráže se tam nořili ve skoro po pás břečkovité vodě a plno jich tam padlo! Na konec jsem se dostala ke svatyni a stráže si mě ani nepovšimli,vynášeli ze svatyně akorát nějaký pytel a nechaly otevřenou bránu. Proklouzla jsem nepozorovaně za Silverem do svatyně…

Naděje pro krále Silvera

Silver byl zesláblý, spoutaný v řetězech a když jsem k němu přišla, vyděsil se mě, protože jsem byla špinavá z vody, kterou znečistila ta Moranova chobotnice! Umyla jsem se v kašně a přitom povídala Silverovi, co a jak se přihodilo!

Silver mi řekl:,,Moc mě těší,že mi chceš pomoct,ale sama na to nestačíš,zkus sehnat pomoc pár mě oddaných, věrných Plecháčů, než něco podnikat takhle o samotě! Jak víš, jsem bez svého kouzelného žezla moc oslaben, a když je to žezlo zalité čímsi v hlavním sále, musí se napřed naplánovat, jak to žezlo od tam dostat!“

Tak jsem Silverovi slíbila, že se půjdu dohodnout s jeho Plecháči, abychom společně vymysleli plán na získání Silverova žezla! Chtěla jsem jít sehnat něco, s čím dostanu Silvera z pout, ale přiřítil se tam hlídač a chtěl mě chytit. Schovávala jsem se za Silvera a Silver toho hlídače omotal do jeho řetězů a chtěl ho uškrtit, ale stihl zavolat posily! Měli jsme štěstí, když v tu dobu akorát dorazil Silverův Plecháč, který se o Silvera vždycky stará!

Plecháč porazil oba vodní hlídače, kteří tam přiběhli tomu, kterého Silver škrtil na pomoc, a dostal nápad, abychom se se Silverem za ně převlékli. Pověděl Silverovi, co se všechno právě odehrálo! V té chobotnici byl sám král Moran! Ten vodní obludný král mu totiž ukradl poklad a vzácné kameny, které dal obrovi za Zoltyho! Moran tam přišel vyjednávat, napřed po dobrém, aby mu vrátili, co ukradli, nebo…!

Sledovali jsme to se Silverem převlečení za vodní hlídače zpovzdálí. Silver byl sice už volný, ale bez svého žezla byl moc slabý a bezbranný, vypadal sešle a zestárle. Když jsme sledovali dění, tak mezitím Plecháč sehnal další pomocníky pro Silvera! Zničehonic se tam objevil obr, sice ne u nás, ale u vodního krále. A když si vyslechl, proč tam přijel Moran a že ho vodní král okradl a Moran to tak nenechá, dal jim nějakou lhůtu na vrácení pokladu. Nasedl zpátky do chobotnice a udělal další spoušť při vzdalování, takže vodní obludy měly hodně moc práce s uklízením a vodní král zase s celou rodinou řešil i s obrem, co s Moranem?

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
Pavučina Z postranní uličky, kde se obvykle válí smetí a vzpomínky v podobách zmačkaných ple...
Já jsem Aneta Tamašková, je mi třicet tři a se svou rodinou bydlím v Brně patnáct minut cesta aut...
Nanami Ichigo: Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s R...
V ulici Palm Beach:   V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna b...
Po desetiletích míru, rozkvětu, štěstí a veselí se nad krajinou opět začala stahovat temná mra...
Tamhle svítí sjezdovka! Znala jsem ho už od školy. Tehdy to bylo takové hubené bidlo, krátké vla...
Oblékal se do černo fialové. Myslel, že spasí svět. Lhal sám sobě, před sebou samým. Svět byl ...
Pan Dan se rozvaloval na útulném místě spolujezdce a ospale pozoroval, jak za okny monotónně ubíh...
předchozí část zde … Hned po této kapitole mi bylo jasné, proč její matka tolik trvá na tom,...
Všichni pohromadě u horké linky:   Poté, co jsme domluvili s Garcinou, která slíbila, že s...
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
Šel závějemi. Město jako kráva a nikde nikdo. Měl na sobě jenom triko a byla mu ukrutná zima. Ně...
Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Flowers Roses Leaves Petals Buds  - svetlanabar / Pixabay
Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu o...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
předchozí část zde   V. Příběh ne tak úplně obyčejného šílenství Náběh byl poma...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
Zvonek nad dveřmi Prodávám zrcadla. Ani si už nepamatuju, jak jsem k téhle práci přišel. Děl...
  Dlouho předtím, než jsem vzal tuhle práci, jsem se nikde nemohl udržet. Vždycky to dopadl...
Pavučina Z postranní uličky, kde se obvykle válí smetí a vzpomínky v podobách zmačkaných ple...
Obří přivítání... Když jsem vcházela do Temnoviště,přišel mě přivítat sám obr Ínemak!Ob...
“Tak už je tady zase. No jen se koukni.” “Je to ona. Všiml sis? V poslední době už chodí s...
Nové dobrodružství ze snů Rogas se zlobí Byl chladný večer, když jsem se objevila na prahu ...
Za okny kavárny se na špinavý chodník snášela lehká popelavá sprška. Ticho. Venku se v chladné ...
Po desetiletích míru, rozkvětu, štěstí a veselí se nad krajinou opět začala stahovat temná mra...
DENÍK Výpověď Viktora Wolframa o podivných událostech obklopujících případ zesnulé Natálie M...
Náhle ho probudil nějaký divoký sen, který vmžiku zapomněl. Zrakem přejížděl po svém neuklize...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
0