Dohasíná poslední svíce,
vždyť na rakev nechci více.
Černý závoj halí tvou tvář,
nad čelem chmurným máš nevěry zář.
Nebudu ti nikdy chybět,
já budu klidně v rakvi spát.
Máš svůj vlastní svět.
Budu vzpomínat,
jak jsem ti vlasy
zozprostřel na polštář.
Nestavím minarety
a nestojím o odvety.
Tvůj černý šat mě okouzlil,
jsem v rakvi, a přesto rád
bych s tebou žil.
Rakev voní smrkovým dřevem,
hlína je vodou napitá.
Znovu se příště za ruce vezmem,
naše láska není zabitá.