Poezie

Uplakaná
Četba díla zabere cca 2 min.

Toto dílo je (8/25) součást sbírky: 
Inspirace pro život
  

♥ Uplakaná ♥

Myšlenky tvé tančí v záchvěvu slunečního svitu

Jednotlivá slova navždy už rezonují se světlem

A v každém novém úsvitu, naděje je tvým tělem

Po vzoru pohanských kněží, vítr a déšť tajemství střeží

Pomněnky rosou třpytí se v mlhavém oparu, meluzína trochu mouky na míse žádá si postaru

Oltář, v záři plamene svíce, žádá si jen pár slov zaříkání

Ne více

Tvář Luny, v šeru tajemných olší, čarodějkám noci magickou energii přináší

Zlaté květy kapradí píseň znají letní

Chuchvalce mlhy nad vodou tiše promluví

Až se setmí

Nad meandry řek svatyně v léčivých vibracích tiše promlouvají do světla svíček

Nikoliv kněží světla, jen mráz strnulosti chodí po nich

Slůvka čarodějná po větru šeptej…

Modřínové víly probouzí se jen kradmě

Na lásku se jich ale neptej, je-li v tvém srdci až na dně

Ztracená je tvá duše, ztracená v tůňce tajných přání

Stíny vrbových proutků nad břehem tiše se sklání

Nepřekřičíš bolest vlastní, neumlčíš tu pošetilou loutku

Nevědomá slova strachu plamenná jsou lest

Strach rudé plameny dračího dechu neuhasí

Obětní kameny krev srdcí bez lásky v paměti vepsány mají

Kolem rtů vrásky a v očích strach ze stáří

Čarodějky větru, vody a země mladé jsou však po tři sta let

Uplakaná duše, z druhého břehu, vrátí se smutná zas

Energie slov smutku neodvane žádný pozemský čas

Píšu báseň tobě – uplakaná

Vrať snům tvým křídla a touhám tvým smyslný neklid

Vrať naději svítání každého nového rána

Požádej pána větru, ať rozváže ti uzlíky ve vlasech

Je-li to tvým přáním

 

Autor: Rebeka Sprinncová

Webové stránky: Psychologie chaosu

Facebook: Psychologie chaosu – kvantové vědomí

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 7         Část 9 >>

O autorovi

Rebeka Sprinncová

Albert Einstein: „Objevuji tak, že přemýšlím, přemýšlím, přemýšlím. Devětadevadesátkrát se mýlím. Po sté trefím do černého.“

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Až za úsvitů v údolí, kde si smutek dovolí, tiskne ve své dlani měkce dva malinké lesklé sk...
má milá ráda mi říkala medvídku… pak jsme však zkusili „šedesát devítku“ – teď ani p...
Poslední rozloučení Nenapadají mne ta správná slova, jimiž popsala bych, jak jsem miloval...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
Já uvěřil tvým slovům, jak boha jsem tě uctíval, Svoji lásku, čas a ideály, všechno jsem ti d...
Při úklidu svého srdceJsem našel kousek tebeKdyž držel jsem ho v ruceUviděl jsem NebeVždyť ten k...
Můžeš mě pohladit. Můžeš se mi smát. Šeptat mi do ucha, že mě máš rád. Můžeš...
Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel Dvakrát za den kocovinu A ještě teď se třesu A pí...
jsem vsazen do světa - vězení bez zdí - do světa který je pro jsoucno mezní -   do s...
bodavý svit zlatého slunce na širém obzoru pluje napříč blankytně modrou hladinou a odr...
Ztracená duše Poslední soud Kapka krve stéká na zem, příčinou jsou trny, kobří jed ...
sžírá mě jak tě miluju a pálím zašlé foto. pálím ho a lituju - pálím ho právě pro...
Básník žije pro potleskySvých věrných, které verši svými hladíJá byl jsem ztrestán za poklesk...
Nad hlavou mi jako v komixu visí otazníky Stojím na zastávce a konečky prstů už mi skoro hoří...
Nechat lásku jít a nebýt ji hoden. Věčně tiše snít, život nemít zhojen. Smířit se a za...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

NEPLAKEJ Snad zdá se mi od nikam do nikam stárnoucí půlnoční sen, na řasách v přítmí šera v...
Stříbrem a zlatem rakev je třpytivá, přijímá tělo ve vřelém objetí. Duše po bohatství v ...
Ležím, zavírám oči, odevzdávám své myšlenky černo černé noci. Vracím se v paměti do první...
V ojíněných řádcích našich srdcí tančíme si   oba bosí   v přítomných stopách &n...
Horko a popraskané ruce, V ústech sucho a bolavé plece. Uz to trvá několik dní. Tento okamžik nem...
Modré zvuky spící temnoty, zní to jak flétna, jsi to ty? Možná spíš jako by plech na střechá...
Myšlenky   Utírám rukou okno, abych viděl víc Krajina ubíhá a mění se na přeskáčku D...
Zpověď Proč neutíkám, když trpím? Proč nevzlykám, když tě mučím? Jsem ztracená duše na hra...
nahá na mě skáče. směje se. a pláče. zrychlí. křičí „i‘m so close!“ - jen aby m...
  dusím se… – nemám v čem podusit rýži… – nákupy (v tom dusnu!) mi jen přitíží ...
Připadá mi jako by inteligence dostala baseballovou pálkou na sestřelení stroje reagovat válkou?...
Popraskaný dráp vlhkostí a solí, po modrých rtech přejede a správný cíl volí. Zakalené oči ...
Achilles želvu nedohonil a já bych se měl tady trápit že potenciál jsem nenaplnil? - vždy...
Jak vlny jdou nahoru a dolu utápím se s podzimem v lepkavém sladkobolu.   S šedou myší str...
Láska je kruh nekonečný oběh kolem bodu se silou gravitační ve strachu před nebezpečn...
0