♥ Uplakaná ♥
Myšlenky tvé tančí v záchvěvu slunečního svitu
Jednotlivá slova navždy už rezonují se světlem
A v každém novém úsvitu, naděje je tvým tělem
Po vzoru pohanských kněží, vítr a déšť tajemství střeží
Pomněnky rosou třpytí se v mlhavém oparu, meluzína trochu mouky na míse žádá si postaru
Oltář, v záři plamene svíce, žádá si jen pár slov zaříkání
Ne více
Tvář Luny, v šeru tajemných olší, čarodějkám noci magickou energii přináší
Zlaté květy kapradí píseň znají letní
Chuchvalce mlhy nad vodou tiše promluví
Až se setmí
Nad meandry řek svatyně v léčivých vibracích tiše promlouvají do světla svíček
Nikoliv kněží světla, jen mráz strnulosti chodí po nich
Slůvka čarodějná po větru šeptej…
Modřínové víly probouzí se jen kradmě
Na lásku se jich ale neptej, je-li v tvém srdci až na dně
Ztracená je tvá duše, ztracená v tůňce tajných přání
Stíny vrbových proutků nad břehem tiše se sklání
Nepřekřičíš bolest vlastní, neumlčíš tu pošetilou loutku
Nevědomá slova strachu plamenná jsou lest
Strach rudé plameny dračího dechu neuhasí
Obětní kameny krev srdcí bez lásky v paměti vepsány mají
Kolem rtů vrásky a v očích strach ze stáří
Čarodějky větru, vody a země mladé jsou však po tři sta let
Uplakaná duše, z druhého břehu, vrátí se smutná zas
Energie slov smutku neodvane žádný pozemský čas
Píšu báseň tobě – uplakaná
Vrať snům tvým křídla a touhám tvým smyslný neklid
Vrať naději svítání každého nového rána
Požádej pána větru, ať rozváže ti uzlíky ve vlasech
Je-li to tvým přáním
Autor: Rebeka Sprinncová
Webové stránky: Psychologie chaosu
Facebook: Psychologie chaosu – kvantové vědomí