Všichni jako na povel ztichli ani nedutali.
„Nechávejte si je v hospodě!“ zařval Mordylka a zvedl ruce nad hlavu.
„Ano! To je pravda!“ zařvali rozběsnění hosté a začali dávat své stoly zpět.
„Ta nejjednodušší řešení bývají zpravidla ta nejlepší!“ vykřikl výčepní a pomohl jim vrátit stoly na místo.
„A třetí slib,“ snažil se Jarka překřičet skandující dav, „to je takové kouzlo na delší lokte, ale pivo zítra dorazí. Stačí, když zatelefonujete do pivovaru!“
V místnosti propukl jásot. Desítky rozjařených očí doslova zářily a hosté se začali navzájem objímat. Postupně však jejich obličeje začaly nabírat vážného výrazu a začali na Jarku pohlížet až s nábožnou úctou.
„Své sliby jsem splnil!“ dodal Jarka v rozpacích. „Takže až bude třeba, vy pomůžete nám!“
„Pomůžeme!“ zařvaly davy a začaly se hrnout do sousední hospody.
„Moment! Musím vám ještě říct, jak poznáte, až vás budeme potřebovat! Pravděpodobně nebude dost času, abychom pro vás zajeli a vyzvedli si vás osobně!“ vysvětloval Jindra.
Chlapi se zastavili a pokyvovali hlavami.
„Takže až přijde čas, náš předseda zatroubí na pípu a vy nám přispěcháte na pomoc. Je to jasný? Až uslyšíte troubení na pípu, seberete se a přijdete k nám do Chlastačevanu!“
„A nebylo by lepší, kdyby nám váš předseda zatelefonoval?“ ozval se jeden kulatý pán s brýlemi. „Může klidně i večer. My chodíme se ženou spát dost pozdě. Tuhle jsme totiž přišli na takový zajímavý trik s pohlavními orgány, poměrně dost příjemný, takže jsme teď dlouho vzhůru.“
„To je blbost, Rudo, vždyť nemáte telefon!“ vykřikli jeho kumpáni a radili chlapcům Rychlých Píp, aby raději zůstali u zatroubení na pípu.
„No jo, to je vlastně pravda, nemáme telefon,“ zopakoval zamyšleně Ruda a podrbal se na hlavě.
Jarka s Jindrou si jen povzdechli a mávli rukou, aby už raději šli do té vedlejší hospody.
Tu se k nim přitočil výčepní a zeptal se Jarky, jestli nemá nějakou svou fotografii, kterou by jim mohl nechat na památku.
Jarka se podivil a vytáhl peněženku. Zalovil v jedné z přihrádek a vytáhl menší fotku s podpisem, která mu zbyla ještě z doby, kdy se snažil vydělat nějaké peníze prodejem svých obrázků.
Podal ji výčepnímu a ten ji posvátně vzal a vložil do kapsy u košile.