Poezie

Úvahy nad deštěm na konci léta
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: KarMa

Náplast na sucho, konečně prší,

vydatný déšť potřebný.

Venkovní aktivity sice mrší,

flóra však zažívá pocit radostný.

Cítím tu úlevu stromů a květin.

Vím, že i oni vnímají.

Člověk jim dává kouř nejen ze zplodin.

Nechci vidět, jak v tisících vymírají.

Doufám, že tenhle déšť je počátek obrody,

nejen přírody, ale i naší mysli.

Sice je letos rok ovocné úrody,

což je to platné, když lidé nemyslí.

Žene je ego, matku umírat nevidí.

Milovat sebe, svět kolem nenávidí.

Expandují babylon a potom se diví,

že svět lidí je čím dál více lživý.

4.33/5 (1)

O autorovi

KarMa

Vydaná sbírka básní Když tají ledy v roce 2024

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.33/5 (1)

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.33/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Pliveš oheň, chceš-li tak se hádej Šleháš plameny, si představ jak příjemně pálej Z kamaráda...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
Kdo mi co dluží a kdo nedluží? Hoří západ v kaluži vztahů. Hasíme malé velké požár...
Popraskané žilky se splétají na pergamenu stehen a ukazují cesty, kterými jsi nešla. Stezky ...
Chuť tvého klitorisu zhořkla mi na rtech, už nechci se probouzet ze snů, chuť klitorisu, zhořk...
proč to my nedáme do kupy? vždyť krása tvá mou pýchu otupí a tělo mé tě v zimě zahřeje...
Poezie
K čemu je poezie?                     žádný nečte            ...
Asymetrie lesů - které navštěvuji zřídka, poněvadž uvrhá mne do niterních klesů, kdy...
Pouliční lampy v řadě chtějí všechno kolem znát. Poctivě tu svítí na zem, tomu, kdo se nech...
Srdceryvnost postranních ulic, které prozkoumává zásadně po znásilnění další fla...
Plískanice, kmínka, oříšky, zmínka. Proč jsou ty lístky tak zetlelé? Kéž by vydržely...
Moje dušeJméno máMoje dušeNejsem jáMoje dušeSe mnou žijeMé tělo si oblékáMoje dušeTouží rů...
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...
spěchám rychle zvenčí domů vytáhnout věci z pračky ven než zmokvají a zasmrádnou.   s...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

pít či nepít? - to je ta otázka! a být či nebýt? – to je jen nadsázka. byl jsem i nebyl ...
Jsme snílci, kteří věří snům, jenž odráží se v zrcadle. Tápeme slepí na bradle… Uv...
Konec létaPadá listíSmutek vznáší se nad krajemK zemi také láska padáKterá zimou roztajeAby na ...
Až zjistíš, že už tu nechceš být. Až sbohem dát budeš chtít, přesto svým životem buď si ...
Bezprostřednost Vyřčené slovo často kamenem úrazu bývá, zleva, zprava žene se ona bída, ...
Kde jsi  Lásko má, ztracená
Jedním slovem   Vyjádřit jedním slovem Vyjádřit lásku i zlost Vyjádřit štěstí s ža...
Tak hluboko jsem v tom ještě nevězel Dvakrát za den kocovinu A ještě teď se třesu A pí...
Jako Dylan přepínám kanál od kanálu Jenže V pět hodin ráno Dávali portrét se mnou sp...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
Ve smíru s galaktickou kocovinou nalitou do půllitru nekonečnosti a uzavřenou do krabi...
Platim něco přes, drobný si nech Vynech mě, zpravidla se vrací ve třech pivech Vratná záloha za b...
všichni jsme otroci osudu ač já věřil že jím nebudu. však když se štěstěna náhodou oto...
Město se přikrývá bílou peřinou a já vstávám. Zasněně hledím na bílé pláně ...
V něžném toužení, v bolestném soužení, zraje, ten večera škleb, za svitu vzdálených hvězd...
0